Ještě na podzim 2015 z pozice dvojky jako už poněkolikáté zaskakoval coby teplická dvojka v nejvyšší soutěži. Když mu loni v létě doběhla na Stínadlech smlouva, nechal se fotbalový brankář Martin Slavík (37) zlákat bývalým spoluhráčem do třetiligové Dobrovice.

Fanouškům na Mladoboleslavsku se představil v sedmi podzimních zápasech ČFL. Pro jaro už ale zase zamířil jinam. Ač chtěl s chytáním už úplně seknout, rozhodl se ještě pomoct Modlanům v krajském přeboru Ústeckého kraje. „Abych úplně nenakynul a trochu se hýbal. Přemluvili mě," usmívá se. A Dobrovice? „Ničeho nelituji. Byla to příjemná zkušenost."

Do Dobrovice jste v létě přestoupil. Proč jste se nyní rozhodl pro odchod?

Roli u mě hrálo dojíždění z Teplic. Sedli jsme si na to s trenérem a v podstatě jsme došli k závěru, že náklady s tím spojené jsou vysoké a na to, kolik mi je let, až zbytečné. Musel bych asi jít finančně níž. V tomto směru jsme se neshodli. Spíš jsme preferovali, že se dohodneme a ukončíme to.

Brankář Martin Slavík se loučíZdroj: Deník/František BílekJak budete na Dobrovici vzpomínat?

Určitě v dobrém. Byl jsem tam s Petrem Lukášem, se kterým se znám přes deset let. Ostatní kluci úplně v pohodě, parta výborná, příjemné zázemí a prostředí. S tím nebyl problém. Než mě ale trochu stačili poznat, tak jsem to ukončil. Tým a trenér taky dobrý. Trvalo to samozřejmě trochu déle, protože přišlo osm devět nových lidí. Než si to sedlo, tak skončil podzim.

Do Picavy (přezdívka klubu) jste se tedy dostal přes Petra Lukáše?

Ano. S Petrem jsme se v létě bavili. Nějaké nabídky jsem ještě měl a mohl jít výš, ale už jsem nechtěl být vyloženě v profesionálním fotbale, ale zapojit se do normálního života. Dobrovice mi dala velmi dobré podmínky. Nebyl tam žádný problém, jen to dojíždění. Člověk je starší, unavenější, což se pak může promítnout. Výhodou bylo, že kousek mám rodiče, takže jsem mohl přespávat u nich. To byl i jeden z důvodů, proč jsem se rozhodl pro Dobrovici.

Jaká byla vaše role v mužstvu? Od začátku sezony jste chytal, ale pak se na deset kol odmlčel. Proč?

Asi jako všude když přijde brankář z ligy, tak se počítalo, že bude chytat. Začal jsem, nicméně Dobrovice má dlouhou dobu velmi kvalitního gólmana Ondru Bartoše. Je to výborný gólman, super kluk, který fotbalem žije, srdcař, bojovník. Tím, že jsme dostávali docela dost gólů, se trenér rozhodl pro výměnu. Pak jsme sice dostali znovu pár náloží (rozesměje se), ale bylo vidět, že to v gólmanovi nebylo. Bary chytal dobře a nebyl důvod to měnit. Sám jsem trenérovi říkal, že je lepší gólmana podržet, dokud neudělá opakované minely, kterými by tým vyloženě poslal do kopru. Podle mě je gólmanem, který tam patří a měl by být jedničkou.

Co jste říkal úrovni soutěže? Překvapila vás ČFL něčím?

Překvapila. Je to hodně těžká a kvalitní soutěž, s výbornými a vyrovnanými mančafty. Nečekal jsem to. Zároveň je tam ale i menší zodpovědnost hráčů směrem dozadu, v lize jsem byl zvyklejší na větší. Tady je to něco jiného a pak se čeká, že to gólman z ligy vychytá. Ale je to složitější, i hráči v ČFL mají svou kvalitu. A něco jiného je odchytat celou sezonu, než když z toho v polovině vypadnete. Ale takový je fotbal. Určitě ničeho nelituji. Byla to příjemná zkušenost. Všechno hodnotím pozitivně.

Jak se hlavně po psychické stránce chystáte na krajský přebor, kde to bude už na ryze amatérské bázi?

Abych pravdu řekl, ještě jsem se k tomu ani nedostal. Mám teď dost práce, takže jsem o tom ani nepřemýšlel. Beru to tak, že se člověk bude alespoň nějak hýbat. V Modlanech je Michal Doležal, se kterým jsem hrával v Teplicích. Budu mezi klukama a člověk pro sebe něco udělá.

Příprava u vás prý probíhá individuálně…

Dělám si to podle sebe. Nějaký badminton, tenis a tak. Formou zábavy. Že bych běhal v lese, to určitě ne.

Na které období ve své kariéře nejraději vzpomínáte?

Martin Slavík kryje balonZdroj: Deník/František BílekUrčitě na to v Teplicích, kde jsem byl deset let. Sezona 2007/2008 pod trenérem Radou, hráli jsme skvělý fotbal, chodilo hodně lidí, chytal jsem. Skvělá byla i sezona 2010, kdy jsem na jaře nahradil Grigyho a hráli jsme pod trenérem Plíškem o titul. A pak i pod trenérem Ščasným, kdy jsem zase naskočil. V roce 2013 jsme taky hráli na špici, porazili Plzeň a přišlo za posledních deset let nejvíce diváků. I v roce 2015 to myslím bylo z mé strany povedené. Mám takové dvouletky, kdy jsem se tam dostal. Gólman to má na dvojce opravdu těžké. Musí být připravený, a když to přijde, měl by jedničku nahradit. Ale není to tak jednoduché, jak vypadá. Myslím, že se mi to povedlo, a hodnotím to hodně pozitivně. Mám v Teplicích spoustu přátel, poznal jsem skvělé spoluhráče. Fajn.

Co říkáte na současné dění v lize a na Teplice?

Na fotbale jsem nebyl, ale vím, že hráli jedna-jedna s Brnem. Co jsem sledoval přípravu, nedostávali moc gólů. Měli spíš pozitivní výsledky. Tým mají dobrý. Věřím, že budou hrát ve středu tabulky.

A celkově liga? Boj o titul a záchranu?

Boj o titul se rozšířil o Slavii, takže se budou prát tři mančafty. Co se týká záchrany, vím, že Příbram to má nejtěžší, ale určitě se nevzdají. Budou to mít složitější, ale netroufám si tvrdit, kdo by mohl spadnout. Od osmého místa dolů je to hodně vyrovnané a může tam zahučet kdokoli.

Ještě donedávna jste býval fotbalista na plný úvazek. Co teď děláte místo toho?

Věnuji se věcem mimo fotbal. Zabývám se obchodem v rámci financí a investic. Věnuji se i dotačnímu poradenství. Je to práce, která mě baví.

Myšlenky na setrvání ve fotbalové branži, třeba jako trenér brankářů, nemáte?

Vůbec. Zatím ne. Nikdy jsem k tomu netíhl a netajil se, že svůj směr vidím jiný. Trenérem, ať už gólmanů, nebo normálním, chce být pomalu každý druhý hráč. Na jednu stranu to chápu, člověk celý život nic jiného nedělá a v prostředí umí chodit. Abyste tím uživili rodinu, tolik trenérů být v Česku snad ani nemůže.