Osobnost Deníku
Přečíst článek >

Hodně zajímavé pak je, pokud se celá rodina hromadně věnuje nějakému sportu – třeba fotbalu. Jednou z fotbalových rodin jsou i Šmejkalovi z Lobkovic.
Nejstarší z klanu Šmejkalových děda Josef je i ve svém věku aktivní a k fotbalu vedl i svého syna Radka, kterého fotbal natolik pohltil, že kromě aktivní hry a trenérské činnosti zastává v Lobkovicích i post předsedy klubu. Není proto divu, že i jeho synové – patnáctiletý Radek a desetiletý Honza – tráví maximum volného času na tamním fotbalovém hřišti.
Tatínek i děda Šmejkalovi jsou na jejich výkony náležitě pyšní. Podle vyjádření dědy Josefa má starší z nich – Radek opravdu velký talent a děda doufá, že mu velká chuť hrát ještě dlouho vydrží a že ve složitém období puberty nad fotbalem nevyhraje něco jiného. Honzík je prý také hodně šikovný a na hřišti je hodně vidět a slyšet.
Přestože fotbal naplňuje život celé Šmejkalovy rodiny, Josef schvaluje synovu myšlenku na ukončení aktivní fotbalové kariéry: „Myslím, že je to správné rozhodnutí. Hraje hodně dlouho a dobře. Kdyby hrálo víc fotbalistů až do jeho věku, netrpěly by mnohé kluby nedostatkem hráčů."
Kluci, co říkáte na tátův nápad – skončit s aktivním fotbalem?
Radek: Bude to takové divné. Bez táty na hřišti to nebude ono. Pořád doufám, že si to ještě rozmyslí a nějaký ten rok ještě vydrží hrát. Ale v každém případě jsem rád, že jsem se stihl s tátou setkat i při hře – i když to bylo většinou jen při trénincích dospělých.
Honza: Když chodím koukat na fotbal dospělých, je to kvůli tátovi. Nevím, komu bych potom fandil, kdyby skončil.
Takže ptát se, jak jste se dostali k fotbalu, je asi zbytečné…
Radek: Táta s dědou mi nabídli, jestli nechci zkusit hrát fotbal. Jsem rád v pohybu, tak jsem zkusil hrát a baví mě to. A taky mám na hřišti hodně kamarádů.
Honza: Taky mi to nabídli, ale víc než jejich nabídka se mi líbilo, jak hrál Radek. Chtěl bych hrát jako on.
V jakých týmech a na jaké pozici hrajete?
Radek: V Lobkovicích jsem teď přešel z týmu starších žáků do dorostu. Také hraji na střídavý start v Neratovicích. Chtěl bych nastoupit na střední školu v Mladé Boleslavi, třeba to vyjde a dostanu šanci hrát fotbal i tam. Hráčskou pozici zatím nemám vyhraněnou nebo některou z nich více či méně oblíbenou. Kromě gólmana jsem asi univerzál.
Honza: Já hraji za mladší žáky. Jsem kapitán, útočník. Snažím se vždycky dělat co nejvíc proto, abychom vyhrávali. Ne vždycky se to ale daří.
Kdo vás trénuje?
Radek: Nás trénuje táta a Vojta Šeda.
Honza: Trénujeme s Petrem Bezděkem a Jardou Síkorou. Jsem nejraději, když jsou tréninky i zápasy v klidu, když na nás trenér nemusí křičet. I když on to asi nemyslí zle.
Jaké je to trénovat pod tátovým vedením?
Radek: Je to jiné. Snažím se to brát čistě fotbalově, neplést do toho rodinné vztahy. Ten, kdo si myslí, že mám nějaké úlevy nebo výhody, se hodně plete. Spíš je to naopak a já rád dokazuji, že na to mám i bez tátovy protekce.
Snaží se ti radit i děda?
Radek: Určitě se snaží hlavně při zápase nám radit od čáry, ale já osobně poslouchám jen tátu. On je můj trenér. I když si obou velice vážím a jsem jim opravdu hodně vděčný za to, co pro mě dělali a dělají.
Mluvíme pořád jen o fotbalistech, co na fotbal říká maminka?
Radek: Mamka nám fandí. Sice má o mě strach, když chodím na tréninky starších hráčů, ale já jí říkám, že takový je fotbal a že z kontaktu s dospělými fotbalisty obavy rozhodně nemám.
Honza: Mamka s námi na fotbal moc nechodí, ale i já si myslím, že nám fandí.
Dosáhli jste už na hřišti nějakých úspěchů?
Radek: Jako tým starších žáků jsme obsadili třetí místo v krajské A-třídě a dobré umístění máme i v zimních turnajích, které náš klub pravidelně organizuje pro mladé fotbalisty z blízkého i vzdálenějšího okolí. Tam se umisťuji dobře i já jako jednotlivec.
Honza: My jsme jako mladší žáci skončili v naší okresní soutěži osmí. Nejsem s tím umístěním spokojený. Ve fotbalu nikdy nejsem rád, když je někdo lepší.
Je to ještě brzy, ale už máte nějakou představu nebo přání ohledně budoucnosti?
Radek: Osobně se i nadále chci věnovat fotbalu. Rád bych se dostal do nějakého zahraničního fotbalového klubu – nejraději do německé ligy.
Honza: Jednou bych chtěl umět dávat góly ještě lépe než teď a určitě bych byl rád fotbalistou pražské Sparty.
Takže určitě jsou už i nějaké fotbalové vzory, že?
Radek: Líbí se mi Neymar. Dovede hrát nejen hezký fotbal, ale to, co předvádí s míčem, je kolikrát úplná fotbalová šou.
Honza: Nejlepší je pro mě Lionel Messi, protože dává hodně gólů. To se mi na něm opravdu líbí.

Jitka Švecová