Osobnost Deníku
Přečíst článek >

Na jaře to bylo docela o něčem jiném. Na konto porážek přibyla pouze jediná a spolu se šesti vítězstvími, dvěma remízami, úctyhodným skóre 23:9 a dvacetibodovým ziskem se Nebužely prodraly do popředí „pralesní ligy“ Mělnicka.

Nebýt značné bodové ztráty z podzimu, mohl být konečný výsledek ještě lepší. Co – nebo přesněji – kdo stál za úspěšnou proměnou, prozradil Josef Švestka, trenér týmu FK Nebužely.

Jeho hráčská kariéra má hodně zářezů. Už v šesti letech proháněl mičudu na Střížkově a jako sedmnáctiletý dorostenec okusil první start za dospělé v Jindřichově Hradci.

Vojenský metr stříhal v Karlových Varech a po Rakovníku ho fotbalový osud zavál do krajských soutěží ve Štěchovicích a Hradištku.

Úraz v roce 1988 znamenal konec fotbalové kariéry, která však pokračovala na trenérském postu. Udělal si postupně trenérské zkoušky IV. a III. třídy a začal „od píky“ tam, kde startoval – u střížkovských žá­ků.

Z dalších angažmá jmenujme asistenta v divizním Meteoru či vedení mladšího dorostu Viktorie Žižkov. S dospělým týmem Třeboradic postoupil až do I. B třídy.

Na otázku, jak se tento pražský trenér ocitl v Nebuželích, má Josef Švestka jednoduchou odpověď: „Chtěl jsem si pořídit bydlení v okolí Prahy, což se mi v Nebuželích podařilo v roce 2009.“

Cestu na místní hřiště našel brzy, ale zpočátku jen z povzdálí mapoval terén…

To, že je dlouholetým trenérem, v malé obci neutajíš, a tak nebylo divu, že začátkem letošního roku dostal od Martina Suchého nabídku na vedení místního týmu.

Při zápasech jsou jeho pokyny, ale třeba i negativní hodnocení jednotlivých hráčů slyšet přes celé hřiště, vývoj zápasu prožívá nesmírně emotivně. Co mu však nikdo nemůže upřít – dokáže nebuželský tým vyburcovat k velké bojovnosti a nasazení.

„Jsme sice nejlepším týmem jara, ale to neznamená, že bychom už neměli na čem pracovat,“ říká nebuželský kormidelník. „Herní projev týmu není zdaleka dokonalý. Nejdůležitější věc – hráči začali daleko lépe chodit na tréninky, které je baví, což se pozitivně odráží na jejich výkonnosti.“

Problémy se však nevyhýbají ani nebuželskému týmu. „Trápí mě především velmi úzký kádr a velké pracovní vytížení většiny hráčů,“ postěžoval si Josef Švestka. „Na posílení kádru však pracujeme. Potěšilo mě, že zájem vrátit se z hostování má několik hráčů, ozývají i borci z jiných klubů. S konkrétními jmény spěchat nebudu.“

Na otázku, jaká je spolupráce s vedením obce, přiletí nečekaná odpověď. „Vztah fotbalového klubu s obcí není vůbec růžový, což je situace, kterou je nutné co nejdřív změnit k lepšímu. Klub k tomu chce přispět změnou stylu práce svého výboru. Budeme usilovat o návrat zkušených funkcionářů, kteří by měli navázat nejen na sportovní úspěchy, ale především vystupovat jako seriózní partneři vedení obce.“

Jeho slova jen potvrzuje nahlédnutí do desek, v nichž se ukrývá projekt rekonstrukce sportovního areálu v Nebuželích. Ale o tom až příště…

KAREL HORŇÁK