I když ve dvaačtyřiceti letech zdaleka ne všichni gólmani věší rukavice na hřebík, tím spíš ne na amatérské úrovni, tak někdejší jedničce boreckého áčka a později i rezervy nezbývá nic jiného. Na vině jsou jeho zdravotní trable s kolenem. „Honza je suprový kluk, který v Borku vydržel od žáků a nikde jinde nechytal," uvedl na adresu vytáhlého gólmana Jiří Buneš, ještě na jaře trenér boreckého béčka. Ten si „Olsona", jak mu v Borku přezdívají, cenil především pro jeho spolehlivost. „Přišel vždycky a nikdy se na nic nevymlouval, i když měl třeba prsty říznuté na cirkulárce. Navíc nezkazil žádnou srandu."

O tu šlo především také během pátečního mače, který se měl původně konat hned po skončení sezony. Aby měl tým dříve narozených fotbalistů přece jen šanci srovnat krajně nepříznivý stav 0:5, dohrával zápas v početní přesile. Jako kovaný „klokan" pak brankář obdržel bohemáckou osušku a půllitr, ale také dárkový koš a tak trochu škodolibě plechovku piva „Plzeň", cigarety Sparty a bonbóny Slavie.