VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Poslední místo? Říkám klukům, ať si z toho udělají svou výhodu

Libiš – Bývalý prvoligista Zdeněk Šenkeřík přišel do Libiše i jako prodloužená ruka trenéra.

18.3.2017
SDÍLEJ:

Zdeněk Šenkeřík v dresu Sokola Libiš.Foto: Luboš Kurzweil

Na vysloužilé prvoligové fotbalisty v minulosti zpravidla nesázeli. Výjimkou byl snad jen Jaroslav Škoda, který je ale na Mělnicku prakticky doma. Zimní angažování útočníka Zdeňka Šenkeříka proto na první pohled překvapilo. Na druhý ovšem dává docela smysl. Bývalý hráč Slavie a dalších čtyř českých profesionálních klubů bydlí jen pár kilometrů od Libiše. A kdo jiný by mohl vnést na podzim tolik chybějící klid do útočné fáze, a třeba tím i vrátit tým v divizi do reálné hry o záchranu, než hráč se zkušenostmi z nejvyšší soutěže…

„Jsem tady od toho, abych hráčům nějakým způsobem pomohl, a to i trenérsky. Mám určité pravomoci do týmu zasahovat. Budu rád, když se budeme zlepšovat, posouvat a přijde nějaká šňůra vítězství," řekl Deníku šestatřicetiletý forvard po úvodním penaltovém vítězství nad rakovnickým Tatranem.

Čtěte také: První vlaštovka. Libiš obrala rakovnický Tatran

Jak došlo k tomu, že nastupujete za Libiš?

Hrál jsem v Březiněvsi a přes zimu jsem cítil, že jsem na tom fyzicky dobře. Řekl jsem si, proč ještě nezkusit vyšší soutěž. Nevím, jestli bych nějakou úplně vyšší soutěž zvládl, ale všechno je to o tréninku. V Libiši se trénuje víc, cítil jsem, že potřebuji trénovat a hrát víc, tak jsem se dohodl. Zajímal mě i důvod, proč mužstvo nevyhrává, přestože kluci jsou v Libiši šikovní.

K jakému zjištění jste zatím dospěl?

Musí si začít věřit. I dneska byl v utkání náznak, když jsme dostali gól, že hlavy byly dole. My starší jsme na hřišti, abychom mužstvo v takových momentech pozvedli. Proti Rakovníku se to myslím povedlo.

Zpět k vám. Řešil jste i nabídky z jiných klubů?

Už na podzim jsem měl nabídku z Litoměřicka, ale nedohodli jsme se. Nebyl jsem v té době rozhodnutý, jestli chci hrát ještě třetí ligu. Ani jsem nebyl zdravotně v pořádku. V zimě se přehoupla příprava, něco jsem odtrénoval. Divize je pro mě určitě dobrá.

Máte k Libiši, potažmo blízkému okolí i nějaký vztah?

Bydlím odtud osm kilometrů. Mám to kousek a nemusím dojíždět daleko. Také fakt, že mužstvo nevyhrává a je poslední, pro mě byl výzvou odrazit se někde jako asistent.

Zažil jste někdy v kariéře, že by na tom mužstvo bylo po polovině soutěže tak bídně?

Ještě ne, tohle je poprvé. Snažím se klukům říkat, ať si z toho udělají výhodu, protože jim nikdo nevěří. Na jednu stranu se o něco hraje a řekli jsme si, že kdyby se nám povedla první kola, tak se určitě popereme. Na druhou ale nejde o život, máme klidnou hlavu a můžeme si z toho udělat výhodu. Mužstvo tady není špatné, je to otázka dvou tří vítězných zápasů a půjde nahoru. Pevně tomu věřím.

Stýská se vám po profesionálním fotbale?

To asi chybí každému hráči. Je mi šestatřicet a někteří kluci v mém věku ještě hrají. Lhal bych, kdybych říkal, že to nesleduji. Člověku to chybí, ale fotbalová kariéra je krátká. Mám svou cestu a jsem rád, že o dvacet let mladším klukům ještě jakžtakž stačím, i když s nimi asi nebudu závodit. Spíš jsem tady od toho, abych je usměrnil, pomohl jim a ukázal nějakou cestičku, aby se zlepšovali, nekončili v divizích či třetích ligách, ale měli ambice ještě výš.

Máte za sebou první zápas v divizi. O co byl tvrdší a rychlejší než pražský přebor, potažmo A-třída, kterou jste hrál naposledy?

Určitě je to rychlejší. I na zimním turnaji mužstva jako Admira ukázala, že jsou herně úplně někde jinde. My jdeme postupnými kroky. Máme kostru starších hráčů a zbytek jsou mladí kluci, kterým se my zkušenější budeme snažit pomoct.

Co říkáte na zázemí, které jste objevil v Libiši?

Je to rodinné prostředí, na pohodu. Před tréninkem na hřišti trénuje spousta dětí. Není to o nějakých ambicích, ale spíš mít z fotbalu radost. I když jsme poslední, stále se o něco hraje. Jsem rád, že u toho mohu být a jsem zdravý. Budu dělat, co bude v mých silách.

Počítáte s dlouhodobějším účinkováním v Libiši? I kdyby se třeba sestoupilo do krajského přeboru?

To je otázka jednání. Tím, že tady kousek bydlím, se dá dohodnout na všem. Prioritou je posunout se někam v tabulce a odehrát utkání důstojně. A když už se prohraje, tak to musí mít nějaký řád, a ne že kluci budou mít svěšené hlavy. Jednou jste nahoře, jednou dole. Pro mladé to musí být výzva, hrají divizi, kde jsou sledovaní. Když si to přepnou v hlavách, mohou z toho vytěžit. Všechno je to o tréninku a přístupu.

Zmínil jste i trenérskou výpomoc. Máte ambice stát trenérem?

Jde o mou první štaci, kdy jsem na hřišti jakási prodloužená ruka trenéra. Ze své pozice podhrotového útočníka ale nemám moc možnost tým v zápase řídit, nebo dirigovat. Musím se soustředit i na svou hru a lépe to vidí hráči zezadu. Pomůžu spíš s tréninkem, případně něco vysvětlím, řeknu, někdy i zvýším hlas. Ale od toho je nás tu víc a zodpovědnost je rozložená.

Myslel jsem spíše do budoucna, jestli byste chtěl trénovat?

Nějakou licenci mám, uvidíme, jak to bude dál. U mužů jsem jako hrající trenér poprvé. Když mě to chytne, tak se do toho možná pustím.

Na závěr příjemné téma: Co jako bývalý slávista říkáte prvoligové tabulce, kterou tým z Edenu vede?

Byl jsem na utkání s Plzní a je cítit obrovská odhodlanost. Ono se to jednoduše hodnotí, když je tam nyní zázemí a výborná ekonomická situace. Lidem se pracuje lépe. Všichni, hráči počínaje, cítí dlouhodobější jistotu. Celkově klub asi funguje a je tam hlad po výsledku, jaký už dlouho nebyl. S Plzní to zvládli i perfektně takticky. Štěstí momentálně stojí na jejich straně a rozhodli to někdy v 88. minutě. Liga je ještě dlouhá a ve hře je hodně bodů, ale mají to ve svých rukou. Už dlouho v takové situaci nebyli. Budu jen rád, když ji budou držet dlouho.

Čtěte také: Startuje jarní Fortuna TIP liga. Vyhrajte dres reprezentace!

Autor: Luboš Kurzweil

18.3.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.

Startujeme! Krajský fotbal v neděli poprvé v přímém televizním přenosu

Eliška Sodomková se rodičům Kateřině Kočové a Oldřichu Sodomkovi z Mělníka narodila v mělnické porodnici 17. března 2017, vážila 3,31 kg a měřila 50 cm.
11

FOTOGALERIE: Právě jsme se narodili

KRÁTCE: Co se děje na Mělnicku?

Přinášíme vám krátké zprávy z Mělnicka.

Vyšetření spolehlivě odhalí vrozené vady

Mělnicko – Budoucí maminky mohou o příspěvek na screening žádat až do konce letošního listopadu.

Miroslav Šícha: Druhá liga? V budoucnu bych se nebránil

Mělník /ROZHOVOR/ – Hokejový útočník Miroslav Šícha souhlasí, že Mělník ještě není na vyšší soutěž připravený.

Mělník čeká další dopravní kolaps

Mělník – Mělník opět čeká složité dopravní léto. Teplé dny si řidiči užijí v kolonách na semaforech. Důvodem je zahájení stavebních prací na opravě takzvaného nového mostu přes Labe na silnici první třídy číslo 16.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies