A že jde „pouze“ o hokej v křehkém balení? Zapálení a pracovitost by mohl nejeden trenér mužů závidět. Vždyť jen v letošní sezoně musely hokejistky Slavie Praha zvládnout maraton více než čtyř desítek mistrovských zápasů. V jeho závěru posbíraly stejně jako loni po jedné vítězné trofeji v domácí i evropské lize. Jen v nejprestižnější Lize mistrů zatím zůstávají „sešívaným“ brány finále zavřené.

Starosti, ale především radosti s mladými hráčkami sdíleli i v právě končící sezoně manažer Jiří Němec a trenér Karel Manhart.

Jinak než úspěšně asi hodnotit letošní sezonu nemůžete?
JN: Prvenství u nás se dalo očekávat. Byla to vlastně povinnost. Pokud chceme startovat v Lize mistrů, musíme být českým mistrem. Obhajoba prvenství v Evropské lize byla rovněž důležitá a potěší. Tato liga začíná být prestižní. Přistupují silná a kvalitní evropská družstva a potkávají se reprezentantky několika zemí. Jediné negativum je cestování a náročnost pro hráčky skloubit školou a pracovní povinnosti s hraním.

Který z předchozích tří domácích titulů byl nejtěžší?
JN: Říká se, že první titul je těžký, ale obhájit ještě těžší. Pro nás byl ale nejcennější první titul.
KM: Je těžké motivovat a připravit hráčky právě pro českou ligu. Pracujeme tvrdě a vyžadujeme od hráček maximální výkon, ale to se nám úplně nedaří. Je to ale pro ně asi těžké, úroveň naší ligy je taková jaká je a v porovnání s dalšími námi hranými soutěžemi nejslabší. Dvacet zápasů je málo. Dobrý zápas střídá slabší, a to také není ideální. V celé sezoně pouze šestkrát prohrajete, máte to v hlavě a pak je ta motivace těžká. Jsme na tom podobně jako basketbalistky Brna či fotbalistky Sparty Praha.

Zůstaly do nové sezony nějaké nenaplněné plány?
KM: Neúčast ve finálovém turnaji Ligy mistrů hodnotíme jako neúspěch a zklamání. Rozhodují zkušenosti z kvalitních zápasů, které nám naše liga neskýtá. Hlavní a nejvyšší cíl pro příští sezonu je medaile v Lize mistrů. A tomuto cíli musíme podřídit vše. I letos jsme ale v semifinálovém kole soutěže odehráli dobrá a vyrovnaná utkání.
JN: Také se nám nepodařilo zrealizovat záměr startovat v lize mladšího dorostu. Tento start by nám přinesl právě tolik potřebná těžká utkání a hráčky bychom udrželi po celou sezonu v potřebné výkonnosti.

Můžete stručně představit kádr?
JN: V uplynulém ročníku oblékalo dres Slavie zhruba 25 hráček. Spektrum je hodně barevné s věkovým průměrem kolem 23 roků. Nechybějí mladé hráčky, ani ty méně či více ostřílené mezinárodními zkušenostmi a v neposlední řadě tolik diskutovaná enkláva našich zahraničních hráček – čtyři Kanaďanky a dvě Slovenky. Široký kádr nám umožňuje práci i s mladými hráčkami jako je například Nováková, Křížová, Tejralová a Zdráhalová, které k nám přicházejí z chlapeckých klubů. Jako příklad podobného růstu hráček můžeme uvést Pekárkovou, Horálkovou a Manhartovou, které jsou dnes už dlouholeté a platné hráčky Slavie s mezinárodními zkušenostmi. Narozdíl například od Kladna pracujeme s hráčkami systematicky celý rok, oni posilují jen na finále.

Jak se do českého týmu dostanou hráčky z Kanady?
JN: Dnes jsou to pro nás už nepostradatelné hráčky. Jedná se o dlouhodobou spolupráci s kanadskými partnery s přínosem jak pro Slavii, tak s možností startu českých děvčat v zámoří.
KM: Zahraniční hráčky vytváří cestu, jak doplnit a hlavně zkvalitnit družstva hrající českou ligu, protože nabízí možnost daleko větší konkurence i z hlediska přípravy hráček do národních týmů. Podobnou cestou se vydal i náš finálový soupeř Kladno, který před sezonou posílil dvěma Američankami.

Co říci k letošnímu finále play-off? Nebylo pro vás až příliš snadné?
KM: Čekali jsme daleko větší vyrovnanost. Kladno proti nám nastupovalo oproti základní části v posílené sestavě. Devět hráček s mezinárodními zkušenostmi z reprezentace a ostatní patří svou výkonností v naší lize k těm lepším. Řadu jich také dobře znám, protože jsem s nimi ve Slavii nějakou dobu pracoval. I to byl důvod sérii nepodcenit a připravit tým na těžká utkání. Bohužel se ale ukázalo, že i v této sestavě jsou schopni s námi zahrát dobře jen jedno utkání. V tom nás jasně přehráli ve všech směrech a v tu chvíli byl stav finálové série 2:1. Čekal nás druhý zápas v Kladně a zdálo se, že to nebudeme mít vůbec jednoduché. Utkání jsme zvládli, Kladno jednoznačně přehráli, což byl v celém finále asi zlomový moment.

Konkurence v lize je tedy slabá?
JN: Liga pro takto koncipovaný a sestavený tým není tím, co by nás z hlediska naší práce naplňovalo. Připravujeme tým se záměrem dobré reprezentace Slavie na klubové úrovni v Evropě. Domníváme se, že snad není naší chybou, jaká je úroveň ligy, ale důvod k zamyšlení pro ostatní družstva. Určitě by si Česko zasloužilo alespoň dva zástupce v evropské konfrontaci, jako v Německu nebo v Rakousku.

Pane Manharte, jako trenér národního družstva ČR se chystáte na blížící se MS v Rakousku. Jaké jsou výhledy?
KM: V naší skupině Divize I máme na pořadu dvě těžká utkání ve dvou dnech s týmy Slovenska a Německa. Cílem je medailová pozice. Myslím, že turnaj od turnaje družstvo sbírá zkušenosti, hra se zkvalitňuje a věřím, že už konečně prolomíme smůlu a uděláme potřebný krůček k dosažení výraznějšího úspěchu. Kvalita družstev na letošním mistrovství bude vyrovnaná.

V řadách Slavie nastupují hráčky, které patří mezi dlouholeté opory reprezentace. Jak vidíte jejich momentální formu?
KM: Už během play-off proběhla ostrá kritika na náš klub s cílem zvýšit tlak na hráčky působící právě v národním družstvu. Považuji to spíše za lobbing a nejsem si jist, že autorům jde v této fázi až tak o ženský hokej. Nechápu, proč by měla být jen Slavia základem nároďáku, a nebo že tu myšlenu někdo někomu podsouvá. My máme svou cestu a klubové zájmy a myslím si, že těžko nějaká hodnocení zvenčí mohou být objektivní. V sezoně právě tyto hráčky absolvují kolem 65 utkání, a nejen proto si dovolím tvrdit, že jsou pro národní týmy kvalitně připravovány.

Zpět do vašeho klubu. Jak jste spokojeni se zázemím v Kralupech?
JN: Se zázemím v Kralupech jsme spokojeni. Důkazem toho je i naše pořadatelství Ligy mistrů a tedy důvěra od mezinárodní hokejové federace podobné akce pořádat. Jen bychom uvítali lepší koordinaci provozu zimního stadionu s jeho ubytovací kapacitou. To by přitáhlo další zájemce.

Už jste si získali i své příznivce?
JN: Myslím, že hokejová veřejnost si už zvykla na to, že v jejich městě sídlí hokejový klub žen, o kterém je nejen v České republice slyšet. Máme už i svůj Fan-Club, který nás doprovází i na utkání na jiných stadionech a byl s námi i na semifinále ligy mistrů v Berlíně. Za to jim patří náš vřelý dík. Velice šťastným krokem je jakási sportovní kooperace s fotbalisty Postřižína, chodí nám fandit a my u nich po sezoně hrajeme exhibiční utkání ve fotbale.

Hodláte v Kralupech působit i nadále a sledujete dění ohledně zchátralé druhé ledové plochy?
JN: Určitě, jiné plány zatím nemáme a věříme, že ani město Kralupy se nepřipraví a tuto jakousi exkluzivitu. O problému technického stavu s druhou plochou víme a bylo by určitě velkým problémem z důvodu vytíženosti první plochy tu druhou zavřít.

Podařilo se vám k ženskému hokeji přitáhnout i nějaká místní děvčata?
JN: V Kralupech nastupují pravidelně v mládežnických družstvech, ale zatím žádná hokejová dušička neuvízla v naší slávistické síti, protože se jedná o mladá děvčátka. Máme podchycená děvčata z jiných chlapeckých týmů a z jiných regionů. Snažíme se je postupně seznamovat se ženským hokejem u nás, a nabízet jim tak možnost uplatnění v ženské hokejové Slavii.