Počasí bylo toho dne opravdu nepředvídatelné a ještě při nástupu do vlaku ve Všetatech jsme se klepaly zimou a schovávaly se před dešťovými kapkami. Cesta vlakem nám příjemně uběhla a než jsme dorazily do Březiny, pršet naštěstí přestalo úplně.

Nejprve jsme vyrazily po asfaltové silnici od nádraží směrem k Drábským světničkám, skalním útvarům, které zdobily výhled před námi. Turistická značka nás ale naštěstí poměrně brzy svedla ze silnice do lesa, kde naši kondici prověřilo relativně prudké stoupání ke skalní soutěsce Studený průchod. Jedná se o velmi úzký, 125 metrů dlouhý průchod mezi vysokými skalními stěnami. Soutěska opravdu dostála svému pojmenování, byla nám tam zima a některým z nás až úzko. Byl to teprve první z mnoha zajímavých a nevšedních přírodních útvarů, které nás na naší cestě toho dne ještě čekaly a hned stál opravdu za to.

Naše odvaha projít toto skličující místo však byla záhy odměněna nádhernou vyhlídkou do kraje, která se před námi otevřela hned za východem ze soutěsky. Mohly jsme se kochat podhledem na Ještědský hřbet, Mnichovo Hradiště a v dálce také nám známou siluetu, cíl našeho předešlého výletu, Malý a Velký Bezděz. Na cestě bylo takových krásných vyhlídek hned několik, a tak jsme se pokochaly „do zásoby".

Středověký hrádek

Po chvíli chůze jsme dorazily pod Drábské světničky, což jsou pozůstatky středověkého hrádku. Dodnes se zde zachovaly zbytky vytesaných světniček spojených dřevěnými mostky. Hrádek vznikl zřejmě za husitských válek. Název Drábské světničky souvisí s domněnkou, že se zde v pozdější době ukrývali drábové – loupežníci. Model Drábských světniček je umístěn v muzeu v Mnichově Hradišti.

A protože cesta nahoru po strmém schodišti k hrádku je poněkud krkolomná, zanechaly jsme hůlky dole u jedné z účastnic, která nám je pohlídala, neboť nahoře už byla, a tak se nám uvolnily ruce, které jsme při zdolávání schůdků a žebříčků potřebovaly mít volné. Objevování všech skrytých světniček bylo velice zábavné a zejména Nikolka, naše nejmladší účastnice, si dokázala spletitých chodbiček a světniček opravdu užít – zejména, když na nás několikrát nečekaně vybafla.

Po návratu dolů z hrádku jsme rády zasedly k zasloužené svačině, neboť projít Drábské světničky je samozřejmě i úctyhodný sportovní výkon!

Neoznačená studna

Následně jsme pokračovaly lesem, kde jsme ještě objevily rozvaliny opuštěného statku, až k další zastávce na naší trase – k hradišti Klamorna. Jedná se o hradiště se čtyřmi světničkami, které bylo obýváno už tři sta let před naším letopočtem. Na místě je dokonce vytesaná ve skále cisterna asi pět metrů do hloubky. Tato studna není nijak označena, a tak konstatování jedné z nás, že jít tudy za tmy, asi bychom do ní snadno všechny „zahučely", bylo velmi pravdivé.

Naše další putování krásným lesem bylo obohaceno nápaditými cedulemi na jednotlivých zastaveních naučné stezky Příhrazskými skalami. Všechny jsme zodpovědně hádaly, jaké se na obrázcích skrývají skalní útvary, stopy, rostliny, listy, plody, stromy, anebo živočichové. Opravdu jsme se výborně pobavily a svými osvícenými komentáři a znalostmi přírody omračovaly i náhodné kolemjdoucí!

Naše cesta nás dovedla k dalším zajímavostem na trase – Valečovským skalním světničkám. Světničky obývala místní chudina – skaláci. Je až k nevíře, že tyto skalní byty byly obývány až do roku 1892, kdy došlo k násilnému vystěhování jejich obyvatel do okolních obcí. Každá světnička má u sebe popisek, kdo ji obýval a stručnou historii těchto rodin. To se nám velice líbilo. Dohadovaly jsme se, kdo by si kterou světničku vybral a jak bychom si je zařídily.

Prohlídka s kastelánem

Světničky se nacházejí v podhradí hradu Valečov. Všechny jsme se zúčastnily komentované prohlídky s místním kastelánem, který nám podal velice zajímavý výklad o hradu a jeho historii.

A protože po prohlídce hradu jsme už měly chuť na něco dobrého, zastavily jsme se na polévku v nedaleké hospůdce. Náležitě posilněné jsme se pak vydaly na poslední úsek naší cesty – na nádraží do Mnichova Hradiště.

Cesta na nádraží nám příjemně uběhla a my jsme cestou ještě znovu hodnotily, kolik krásných a zajímavých věcí jsme toho dne viděly. Tolikrát jsme kolem skalních útvarů projely na dálnici autem, anebo po trati vlakem, ale teprve až jeden z našich nordic walking výletů nás přiměl k tomu, že jsme si tuto krásnou trasu prošly pěšky a nestačíme se divit, kolik krás je ukryto všude kolem nás!

Příště se těšíme na vrcholný výlet sezony! Už tuto neděli vyrážíme do Liberce projít si krásnou naučnou stezku Terasy Ještědu.

Více informací najdete na www.nwproradost.cz.

Jitka Hadová