VYBERTE SI REGION

Při bádání můžete najít i pozemková vlastnictví

Mělnicko - Genealog Lubomír Nový se rodokmenům začal věnovat před mnoha lety. Nejdříve pátral po vlastní rodině, dnes zpracovává rodokmeny i pro ostatní.

8.2.2016
SDÍLEJ:

Lubomír NovýAutor: archiv Lubomíra Nového

Pátrání po předcích, tvorba rodokmenů a historické zajímavosti nejrůznějších koutů naší země se pro Lubomíra Nového staly skoro posedlostí. Ačkoli žije nedaleko Roudnice nad Labem, stále ho to táhne do Jeviněvsi na Mělnicku. Tam totiž jezdíval v dětství k babičce a začal se odtamtud rozvíjet i jeho rodokmen nepoznaných předků.

Svoje bádání dovedl k dokonalosti, sám už přednáší všem zájemcům, kteří by chtěli poznat, odkud pochází jejich kořeny. „Nejdřív je dobré zapátrat po opisech křestních listů z let 1941 až 1942 (máte-li je) a hlavně se ptát žijících pamětníků. Každý den, o který tuto návštěvu odložíte, je vážnou chybou," říká genealog Lubomír Nový.

Jaké je vlastně vaše povolání, rodokmeny máte jen jako koníčka?

Je to moje záliba. Pracuji jako finanční poradce, tvorba rodokmenů je zatím jen krásný, i když lehce výdělečný koníček. Ani náš rodokmen ještě není hotový, čekám, až Státní oblastní archiv (SOA) v Praze doskenuje kompletně matriky z Mělnicka. Pak mě čeká náročné hledání nedohledaných svateb.

A už jste dělal rodokmen pro někoho cizího?

Ano, dělal. Shodou okolností například můj vzdálený bratranec z Lomnice nad Lužnicí je ředitelem státního oblastního archivu a já před svátky dělal rodokmen pro jednoho jeho zájemce. Dokonce se ho v jednom rozhovoru ptali, jestli zpracovává i svůj vlastní rodokmen a řekl, že kovářova kobyla chodí bosa. Řekl, že rodokmen dělám já. Oba totiž pocházíme z cítovských kovářů.

Proč by vlastně člověk měl znát svůj rodokmen?

Nejen že by člověk měl znát svoje kořeny, ale při bádání může najít i pozemková vlastnictví. Ověříte si rodinné pověsti, můžete zjistit, že patříte například do rodu některé významné osobnosti a v neposlední řadě jde i o zdravotní dispozice. Poznáte, odkud pocházíte, kdo byli vaši předci. Zajímavé je i poznat dosud pro vás neznámé, žijící příbuzné.

A vy jste našel ve své minulosti někoho významného?

Ano, při hledání v Nelahozevsi jsem například našel narození skladatele Antonína Dvořáka. Lidé začínají dělat rodokmen s nadějí, že najdou nějaké šlechtické předky. Prakticky všichni ale pocházíme z nádeníků. I když každý, kdo pochází z Ramešů, má neprokázanou naději, že pochází z liblických vladyků Ramešů. Co se týče významnějších předků, dají se najít předci rychtáři a šafáři.

Jaké dokumenty jsou potřeba k tomu, abychom vůbec mohli začít pátrat?

Ideální je mít rodné, oddací nebo úmrtní listy nejlépe až někdy z roku 1870. To už se potom do matrik dá volně nahlížet. Nebo vyzpovídat ještě žijící starší příbuzné, ale u těch je vždy třeba informace ověřit minimálně ze dvou zdrojů, abyste měli jistotu, že jsou pravdivé. Pokud ani jedno nemáte, lze proti svému rodnému listu a rodnému listu rodičů pátrat v matrikách na obecních úřadech v místě narození, a tím se k datům starším sta let dostat také.

Kde se nacházejí nejbližší archivy, do kterých se můžeme během svého pátrání vydat?

Nejbližší odsud je SOA Praha a Litoměřice a nebo třeba okresní archiv v Mělníku.

Jsou už archivní knihy digitalizované? Dá se do nich nahlížet na internetu?

Všechny, které už digitalizovali, jsou uzamčeny a člověk v nich nemůže listovat. Pražské matriční knihy jsou na stránkách ebadatelna.cz, do dvou let by tam měly být kompletně všechny knihy. Třeba Zámrsk, což jsou východní Čechy, je na stránkách východočeských archivů, ale tam jsou zatím hodně pozadu. Litoměřice mají matriky na internetových stránkách soalitomerice.cz, ty už jsou kompletní. A například Brno zájemci najdou na actapublica.eu.

Jak se může člověk podívat do nenaskenovaných archivů?

Pokud hledáte data starší sta a více let, můžete osobně zajet pátrat do oblastních nebo okresních archivů. U většiny je rozumné se objednat předem. Pokud ale v přehledu matrik v SOA chybí novější data, je třeba ještě zajet na příslušný obecní úřad opsat si nebo ofotit takzvanou živou matriku. Nejlepší je na příslušnou matriku zavolat a zeptat se, jak to u nich funguje.

Jak staré předky může člověk najít?

Je-li člověk šlechtickým potomkem, může se dostat dost hluboko do historie. Záznamy o prostém obyvatelstvu se začaly psát kolem roku 1605, za třicetileté války však většina záznamů shořela, takže první záznamy jsou zhruba z roku 1650. Dle úmrtí lze odhadnout i narození před rokem 1600. Významné byly roky 1770 až 1780, kdy již bylo předepsáno, co vše mají zápisy obsahovat. Do té doby to bylo psáno volnou formou.

Jaké všechny matriky vlastně existují?

Matriky jsou katolické, evangelické i židovské, ty se vedly až od roku 1766. Matriky civilní jsou vedeny od roku 1868 a vojenské se psaly v letech 1768 až 1948.

Dají se hledat informace o předcích i někde jinde než jen v matričních knihách?

Existují ještě gruntovní knihy nebo třeba katastry. Například Tereziánský z roku 1748 nebo Josefínský z roku 1785. Informace se dají najít i v soupisech poddaných podle víry z poloviny sedmnáctého století. Pak byly vedeny i záznamy o sčítání obyvatel, seznamy odvodů nebo biřmovací knihy. Někde se dá najít i přehled, kde kdo sloužil. A kapitola sama o sobě pak jsou zápisy vojenské.

Jak vůbec dokážete číst zápisy, které jsou někdy i stovky let staré a pro normální lidi sotva čitelné?

To staré písmo se jmenuje kurent, používalo se až někdy do roku 1890. Musel jsem se ho naučit. Pořídil jsem si učebnici pro začínající rodopisce, Učebnice čtení starých textů. Dlouho jsem si myslel, že se to nenaučím, ale pak mi to najednou začalo lézt do hlavy samo.

Jste členem i nějakého genealogického spolku?

Ano, patřím do České genealogické a heraldické společnosti v Praze, která byla založena roku 1969. Na ústecké pobočce máme pravidelné měsíční schůzky. Scházíme se a čerpáme informace od začátečníků po odborníky.

Kde všude jste přednášel a kde vás to v nejbližší době ještě čeká?

Mám za sebou například přednášky v Mělníku, Roudnici nad Labem, Kralupech, Neratovicích nebo třeba na Litoměřicku. Další ještě naplánované nemám, ale klidně bych se vrátil do Mělníka, protože tam byla velmi příjemná atmosféra. A rád bych se podíval také do Mšena, moji předci pochází i z Hradska a Selce.

Vizitka:
Ing. Lubomír Nový, CFC

tel: 728 611 110
www.lubomirnovy.eu
www.novykopisty.blog.cz

DIGITALIZACE ARCHIVŮ

SOA Praha: http://ebadatelna.soapraha.cz
SOA Litoměřice: http://matriky.soalitomerice.cz
SOA Plzeň: http://www.portafontium.cz
SOA Třeboň: http://digi.ceskearchivy.cz
MZA Brno: http://www.actapublica.eu
AHM Praha: http://www.ahmp.cz
SOA Zámrsk: www.vychodoceskearchivy.cz
SOA Opava: www.archives.cz
VHA Praha: http://www.vuapraha.cz

ODKAZY

Česká genealogická a heraldická společnost v Praze: www.genealogie.cz
Občanské sdružení: Genea: www.genea.cz
Databáze příjmení: www.rodclan.cz
Rozšíření příjmení a křestních jmen: www.kdejsme.cz
Mormoni: https://familysearch.org
Staré mapy: www.archivnimapy.cuzk.cz

Autor: Barbora Walterová

8.2.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Libišskému týmu chybělo větší nasazení a přesnost

Libiš – Libiš ve třetím kole divizní soutěže podlehla Hostouni na Kladensku. „Je třeba uznat, že domácí tým byl po celé utkání fotbalovější, držel častěji míč na svých kopačkách a byl nebezpečný svými dlouhými míči po stranách, na které naši hráči pozdě nebo špatně reagovali," hodnotil utkání libišský kouč Petr Pálka.

Oba nováčci v prvním kole pohořeli, neurvali ani bod

Mělnicko – Krajská I. B třída odstartovala o víkendu prvním soutěžním kolem.

OP: Zraněná ruka poznamenala utkání v Lobkovicích

Mělnicko – Fotbalisté Okresního přeboru Mělnicka odehráli o uplynulém víkendu třetí kolo mistrovských utkání.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies