VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Rokenroll je nejkrásnější muzika, říká Josef Pilař

Neratovice/ Po mnoha letech rozezněla jazzový klub neratovického společenského domu úplně jiná muzika, než jakou jsou místní diváci většinou zvyklí slyšet.

1.4.2008 1
SDÍLEJ:

Josef PilařFoto: Pavel Schebesta

Vystoupení písničkářů a jazzmanů zpestřil na sklonku minulého týdne večerní koncert Classic Rock´n´roll Bandu Josefa Pilaře. Známý profesionál a frontman kapely nad mikrofonem zavzpomínal na začátky a hovořil o postavení rokenrolu v současnosti.


Kdy vaše kapela vznikla a jak se během let vyvíjela?
Určit naše začátky je dost obtížné. Moje první kapela se jmenovala Teenagers a založili jsme ji v roce 1961. V té jsme hráli do vojny, samozřejmě rokenroly. Pak přišla beatlemánie, která rokenrol trošku zatlačila do pozadí. Od roku 1974 jsme začali hrát s Jirkou Kabešem, který teď hraje s Plastic People, jmenovali jsme se Old Teenagers a od roku 1978, kdy jsme se museli přejmenovat, jsme Classic Rock´n´roll Band. Kapela v průběhu let prošla různými obměnami, většinou z rodinných a pracovních důvodů. Teď se mnou hraje na kontrabas můj syn Jirka a na sólovou kytaru Tonda Koubek. Vystupuje s námi i Honza Šimůnek, na bicí Láďa Jurásek a čas od času s námi Jirka Šíma, který je členem Yo Yo Bandu, hraje na saxofon.

Takže nejste jen tři, jak vás tady vidíme?
Ne, jsme v počtu tří až pěti. Já se nikdy nebráním hostům. Ke zpěvu je nepotřebuji, to utáhnu sám, ale třeba instrumentálně je vždycky uvítám. Mám široký výběr kamarádů a spolupracovníků.


Zaslechl jsem mezi diváky říkat – na to, že jsou jenom tři, mají vynikající zvuk. Co vy na to?
No děkuju! Kdyby trio nebylo „hudbyschopné“, tak bych ho samozřejmě neprodukoval. Ale k principu věci: například Elvis Presley začínal v přesně stejné sestavě, to je známo. Ani Bill Haley neměl ve svých začátcích bicí, protože jejich kontrabasista hrál slepping bass, což se naučil i můj syn – basista tím zároveň hraje i za bicí. Tříčlenná sestava je dost často vyžadovaná kvůli malým prostorům nebo zvuku. Rokenrol tím netrpí, viz začátky Elvise, kdy podle mne vznikly jeho nejhezčí nahrávky.

Z rokenrolu děláte i odbočky do country a jazzu. Je to tím, že rokenrol z těchto žánrů vzešel?
Ano, já mám ke country i k jazzu moc kladný vztah. Některé skladby, které tu hrajeme, jsou z těchto oblastí – je to jedna velká hudební rodina.

Kolik skladeb máte v „sešitu“?
Asi kolem šedesáti. Ono se víc ani nedá zahrát. Nemělo by smysl mít repertoár s dvěma sty skladeb, to už by vypadávalo z hlavy. Není to zvykem ani u jiných kapel.

Ale z těch šedesáti umíte postavit různé varianty koncertů?
Ano, přesně tak. Různě dlouhé, podle typu akce, na které hrajeme. Moc rádi vystupujeme na venkovských zábavách, plesech, kde jsou lidé zvyklí být do pozdních hodin.

Zmínil jste natáčení filmu Šakalí léta. Co pro vás znamenalo?
Bylo nádherné, byl jsem pozváním moc poctěný. Můj osobní přítel Petr Šabach, který je mladší a byl naším fanouškem, použil svůj náhled na tento film. Někdo namítal, že je málo retro. Já si to nemyslím, byl to pohled mladších lidí a byl to průlomový film. Většinu písniček v něm vytvořil Ivan Hlas, přesto si tam kluci přáli i mě. To mě potěšilo, zpíval jsem tam postavu Redyho, kterou hrál Honza Čakan. Ale režisér Hřebejk jinak nedal, že si musím zahrál aspoň malou roličku, tak v tom hraji sovětského velvyslance.

Projevil jste se tady jako kráčející rokenrolová encyklopedie. Prozraďte vaši největší hudební lásku …
Nejraději mám Billa Haleyho. Pěvecky – přes nesporné mistrovství Elvise Presleyho – nejlepším muzikantem a zpěvákem je podle mě Jerry Lee Lewis. Nejenže perfektně hraje na piano, ale jeho zpěv je úžasný. Mohl bych jmenoval Carla Perkinse, Buddyho Hollyho, Roye Orbisona a další.

Jak se liší publikum u nás a v zahraničí?
Řekl bych, že atmosféra je podobná. Přestože jde o retro žánr, oslovuje i mladé lidi.

Myslíte, že je rokenrol na ústupu?
To bych neřekl. Většina fanoušků je starších, ale můj kamarád Ondřej Havelka hraje ještě starší muziku a najde si ho i mladé publikum. Ta hudba je prostě kvalitní. Věřím, že vydrží ještě hodně dlouho, protože je nejkrásnější ze všech.

Pavel Schebesta

1.4.2008 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto

Z parku zmizí fontána

Fotbalisté Poděbrad vyhráli po dlouhé době na svém stadionu, porazili tým Kly 3:0.
30

Tři facky. Okresním týmům druhé kolo hrubě nevyšlo

Květinové záhony se do Mostní zase vrátí

Kralupy – Smutný pohled je v létě na travnaté plochy podél hlavního tahu městem, který na jaře poprvé v historii města lemovaly květinové záhony. „Je naděje, že se do Mostní ulice v příštím roce zase vrátí?“ ptají se řidiči i chodci, mezi které patří i Kateřina Poláchová. Na tulipánovou záplavu vedle silnice vzpomíná s potěšením.

Na Tanci za sluncem nechyběla trumpeta ani pozoun!

Kralupy nad Vltavou - Téměř tisícovku tančících návštěvníků zaznamenali během odpoledne, večera i noci pořadatelé místního sobotního festivalu elektronické hudby v kralupském Lobečku. Na hned pěti pódiích vystoupila mezi sobotním polednem až půlnocí téměř padesátka místních i přespolních pouštěčů, a to hned včetně několika velmi známých DJ.

KRÁTCE: Děti se loučí s prázdninami

Mělnicko - Přinášíme vám přehled kulturních událostí v regionu.

Foto: Na historický jarmark do Úštěka přišly tisíce lidí

Úštěk - Řemeslné stánky, početný průvod královské družiny, středověká hudba, kejklíři, výstavy a nakonec velkoleppý ohňostroj. Takový byl 20. ročník Úštěckého historického jarmarku. 

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení