Učitel ´dramaťáku´ Jan Bouchner: Náhradníci čekají na volná místa

28. 7. 2017

Redakce

Kralupy /ROZHOVOR/– Literárně-dramatický obor, který v kralupské základní umělecké škole vede posledních devět let Jan Bouchner, bude od září navštěvovat šedesát dětí. Víc jich šanci nedostane. „Děti, které přišly na přijímačky na další školní rok, už věděly, že nebudou volná místa, která by mohly zaplnit,“ říká Bouchner.

Jan Bouchner. | Foto: Martina Ivanová

Co znamená literárně-dramatický obor?

Tento obor mnozí znají pod označením dramaťák. U nás se vyučuje zaměření Divadelní tvorba, kde se děti v různých předmětech učí nejen disciplínám čistě hereckým, ale i zpěvu, výrazovému tanci, autorské tvorbě nebo dramaturgii.

Proč musíte odmítat zájemce?

V minulém školním roce navštěvovalo dramaťák 69 dětí, což bylo přesně o jednoho méně, než vyhláškou povolených deset žáků ve skupině. Od září bychom rádi začali se šedesáti, těch sedmdesát bylo už hrozně moc. Potom, co některé děti odešly, jsme už téměř žádné další nenabírali. Přijali jsme pouze tři. Dále máme přes deset náhradníků. Ti by mohli zaplnit případná místa za děti, které z různých důvodů nenastoupí.

KRÁTCE: Den plný zábavy i country festival

Byl o dramaťák takový zájem i v minulosti?

Ještě v dobách, kdy tady dramaťák učila bývalá ředitelka Jiřina Lhotská, bývalo dětí určitě přes padesát. Když odešla, šlo to dolů, jak zájem, tak kvalita. Počet dětí klesl až na patnáct. To mám ovšem pouze z doslechu. Při mém nástupu navštěvovalo dramaťák asi dvacet dětí.

Je pro vás zájem tolika dětí úspěchem?

Nevím, jestli mám mít radost z toho, že je dramaťák úspěšný, nebo být smutný z toho, že musíme některé děti odmítat. Už dva roky jsme například neotevřeli přípravku, která jinak slouží k přípravě nejmladších dětí na samotný dramaťák, protože by neměly kam později postoupit. Je to problém i organizačně, protože dvě hodiny týdně nejsou veškerý čas, který děti ve škole tráví. Ve čtvrtém ročníku přibývá i individuální výuka, kde bychom měli každému věnovat více času. Při takovém počtu je to ale dost obtížné. Také máme spoustu představení, při sedmdesáti dětech jsme například museli připravit alespoň čtrnáct her nebo pohádek do roka. S každou skupinou vánoční představení a další na konci roku. K tomu ještě festivaly. To je nejméně čtrnáct premiér a já z toho nechci dělat masokombinát. Mou zásadou je, aby si každé dítě při představení zahrálo, což také dodržujeme. A to v jiných základních uměleckých školách není úplně běžné.

Vizitka
Jan Bouchner učí literárně dramatický obor na kralupské umělecké škole devátý rok. Vedle toho učí na místním gymnáziu dramaťák a informatiku. Dlouhá léta se věnoval amatérskému divadlu. S heslem, že divadlo může být jeho koníčkem, ale techniku musí studovat, absolvoval technické školy, střední a vysokou. Studium završil pedagogickým vzděláním, které bylo nezbytné pro jeho kariéru.

Vyučuje tento obor s vámi i někdo jiný?

V současné době mi na zkrácený úvazek vypomáhá Adam Závodský. Bývalý žák, který vždy projevoval větší zájem o tu dramaturgickou a autorskou část, než o samotné herectví. Má na starosti právě několik hodin individuální průpravy. Vedle toho už několik let připravuje představení a píše autorské hry pro náš dramaťák.

Podílejí se i další žáci podobným způsobem na představeních?

Vždycky jsem chtěl, nebo alespoň jsem se snažil o nějakou otevřenou práci. Pokud si někdo chce vyzkoušet například roli režiséra, umožníme mu to. Většina věcí, které hrajeme, jsou autorské, mé nebo Adama Závodského. V poslední době ale přibývá i dalších autorů z řad žáků. Tím se, myslím, hodně lišíme od jiných dramaťáků. Snažíme se, ať už komediální nebo vážnou formou odpovídat na to, co děti opravdu chtějí hrát a sdělit. Samozřejmě nechci, aby postup ze žáka na učitele zněl jako nějaký americký sen. Hlavně si cením toho, že děti už zvládají připravit kompletně celá představení, jako například to poslední vánoční nebo večer poezie.