Nelehkou úlohu na sebe vzala Michaela Šmídová, když se svým mužem Pavlem podruhé otěhotněla. Syn Filip, který se jim na konci května narodil v mělnické porodnici, totiž převrátil poklidný život rodiny, do níž patří ještě pětiletá Laura, naruby.

„Asi už jsme staří, zpohodlněli jsme," přiznává maminka, zatímco její manžel chodí po bytě a v náručí chová ani ne čtvrt roku starého synka, aby ho utišil. „Laura si zaleze do pokoje, vezme si sluchátka a je klid. Teď to s malým nejde. Ale snad se všichni do konce prázdnin trochu sžijeme a bude zase dobře," přeje si a doufá, že se zlepší i vztah starší Laury k jejímu malému bratříčkovi.

„Snad jako jediná z rodiny chtěla kluka, což se jí splnilo," vypráví maminka a dodává, že pro nového člena rodiny Laura dokonce vybrala jméno. „Manžel chtěl Maxe, mně se líbil Matyáš a Tadeáš. Pak jsem navrhla ještě Kevina nebo Filipa, ale Laura řekla, že Kevina ne, protože Kevin je mimoň. Takže zbyl Filip," směje se maminka Michaela.

Z dovolené rýma

Synek už se s rodiči nedávno vydal i na společnou dovolenou, kdy strávili pár dní na chatě na Rozkoši. Výlet přitom měl své světlé, ale bohužel také stinné stránky. „Do té doby malý nechtěl spát jinak než na ruce, člověk ho musel pořád houpat. Tam byl ale nejhodnější dítě ze všech, prospal celý čas od jídla do jídla," popisuje tatínek Pavel. „Naneštěstí si z dovolené přivezl rýmu, takže posledních pár dní hodně brečí. Spí, jedině když je pevně zabalený v peřince, což v létě znamená, že je pořád osypaný," doplňuje svého muže Michaela Šmídová, „pomáhá taky koupání, vodu má rád, uklidňuje ho."

Malý Filip se narodil přesně na termín 28. května. O slovo se poprvé začal hlásit krátce po půlnoci, jeho maminka si přitom nebyla v té chvíli jistá, jestli opravdu přichází porod. „Den předtím jsem snědla spoustu čerstvého hrášku, ze začátku jsem proto nevěděla, jestli to není jen nadýmání. U Laury mi praskla voda, tam to bylo jasné hned," popisuje. Na porodní sál vyrazila i s manželem, který byl také u narození dcery před pěti lety. „Tehdy to bylo rychlé, deset minut mě držel za ruku a Laura byla venku. Tentokrát to trvalo o dost déle. Chtěla jsem, aby si to se mnou prošel celé, i na hekárně. Říká se, že muži si pak svých žen víc váží. No nevím, asi to má každý jinak," dodává a s úsměvem přitom významně pokukuje po svém muži, který se synkem chodí po bytě a houpe ho v náručí. „Laura je mamánek, Fíla bude tatánek," má jasno.

Svatební lest

S otcem svých dětí se Michaela Šmídová seznámila už na základní škole. „Já chodila do osmé, on do deváté třídy. Jsme spolu sedmnáctým rokem, brali jsme se ale teprve před čtyřmi lety," vypráví s tím, že život na psí knížku jí nevadil, dokud… „Dokud jsem jednou neposílala vánoční přání s naší společnou fotografií a nepodepsala jsem nás jako Šmíďáky. Na to mi ale Pavel řekl, že já nejsem žádný Šmíďák. Bylo to, jako kdybych nepatřila do rodiny," přibližuje maminka, která si proto vzápětí na svého tehdejšího přítele připravila malou lest. „Podala jsem mu papírek s napsanými daty a chtěla vědět, který datum se mu líbí nejvíc. Neřekla jsem mu, že jsou to termíny oddacích dnů na místní radnici," směje se dvojnásobná maminka. A tak byla svatba.