Denně chodila ze svého domova v Nelahozevsi do sousedních Veltrus do školy. Cesta vedla přes most. A ten přímo přes slalomový kanál. Když pak dělali ve škole nábor do oddílu, zašla si to ve svých sedmi vyzkoušet a u vodního slalomu už zůstala. Dnes patří čerstvě šestnáctiletá Anna Koblencová k nejnadějnějším českým kanoistkám. Od čtvrtečního večera je pak také korunovanou královnou okresních sportovců za rok 2013. „Je to pěkné, že se anketa zaměřila i na tento jinak spíše okrajový sport, většinou je v zájmu médií jen fotbal, hokej a doping," uvedl otec Pavel, který Annu spolu s jejím bratrem a trenérem na slavnostním vyhlášení ankety Nejúspěšnější sportovec Mělnicka 2013 zastoupil.

Sama je totiž v těchto dnech s juniorskou reprezentací na soustředění ve Francii, kde se připravuje na dubnové mistrovství světa v australském Sydney. Nejen na tomto prvním vrcholu letošní sezony by ráda navázala na tu loňskou, která byla bezpochyby zatím nejlepší v její kariéře. To se na singlkanoi stala na šampionátu v Liptovském Mikuláši juniorskou vicemistryní světa, vyhrála juniorské mistrovství republiky v kategorii do 23 let, přičemž skončila zároveň třetí mezi seniorkami a mohla se zúčastnit seniorského mistrovství světa v Praze Troji, kde skončila v hlídkách (závod družstev) na druhém místě. „Už třetí rok si vybojovala místo v juniorské reprezentaci," připomněl hlavní úspěch Pavel Koblenc.

Ten závodění své dcery považuje tak trochu za genetickou anomálii. „V rodině nikdo další žádný sport aktivně neprovozuje," vysvětlil s tím, že Annin boj s divokou vodou rodina od začátku prožívá většinou „naživo" přímo v dějišti konání závodů a výjezdy k vodě spojuje s rodinou rekreací. „V pátek zabalíme stany a ostatní tábornické pomůcky, naložíme na auto lodě a jedeme. Bohužel nadcházející mistrovství světa v Austrálii už s rodinou rekreací nespojíme," zalitoval.

Vedle závodění Anna pochopitelně musí tak jako všechny její vrstevnice stíhat také studijní povinnosti. „Střední odborná škola v Roudnici, kde studuje čtyřletý obor Sociální péče, jí sportování umožňuje a vychází všemožně vstříc. Ale je pochopitelné, že při té spoustě zameškaných hodin nejsou výsledky špičkové. Občas se i bojím, aby studium bylo opravdu jen čtyřleté," pousmál se Pavel Koblenc.