Miřejovický půlmaraton má za sebou premiéru. Na start se postavilo přes šest desítek vytrvalců převážně ze středních Čech, které neodradilo ani teplé počasí. Závod nabízel pěkný souboj tréninkových partnerů – expražského Petra Havelky a mělnického Michala Michálka.

Měsíce a týdny příprav na první ročník Miřejovického půlmaratonu zakončil dlouho očekávaný den D. Pořadatelům se předběžně přihlásila padesátka zájemců, někteří nepřijeli, ale nahradili je jiní, kteří se hlásili přímo u prezentace na dětském hřišti v osadě, která má pouze 74 stálých obyvatel a je nejmenší z pěti osad obce Nová Ves u Kralup. Nakonec se tedy v premiéře jediného půlmaratonu ve Středočeském kraji představilo 63 mužů a žen.

Byla mezi nimi řada „nových“ běžců, které přilákala propagace ředitele závodu Josefa Buriana a snad také pozvánky na webu behy.cz. Dostavili se i zkušení mělničtí atleti Michal Michálek a Václav Mráz a s nimi rovněž známý maratonec Petr Havelka, který nedávno i s rodinou vyměnil lákadla velkoměsta za přírodu venkova a nyní bydlí jen několik kilometrů od Miřejovic. Prezentovalo se rovněž hodně žen a také zde převládaly běžkyně mladších ročníků narození.

„Půlmaraton jsme dlouhodobě připravovali ve dvou s tajemníkem našeho Maratonklubu Jirkou Karasem. Dnes mi pomáhá jak rodina, tak naši známí a kamarádi z obce Miřejovice. Celkem asi deset až patnáct lidí včetně osazenstva občerstvovacích stanic,“ svěřoval se viditelně unavený Josef Burian, který toho za poslední týden mnoho nenaspal. „Musím také poděkovat vedení obce za podporu a pomoc a samozřejmě těm, kteří ke zdaru akce přispěli sponzorsky.“

Uprostřed léta je málo závodů a Miřejovický půlmaraton by mohl sloužit jako test přípravy na některý z časně podzimních maratonů. „Chci tento termín na konci července nebo na začátku srpna ponechat, na jaře i na podzim je termínovka dost naplněná,“ potvrdil ředitel závodu.

Samotná trať je naprosto rovinatá a částečně také chráněna vzrostlými stromy, ale poměrně složitá orientačně. Po startu u dětského hřiště vede do Nelahozevsi kolem vodní elektrárny, která je technickou památkou, a přes železný most z roku 1920, na němž by se daly natáčet exteriéry historických filmů. Zahýbá kolem hotelu Libuše ke kempu Obora a pak dále po místních asfaltových komunikacích a cyklostezkách do obce Všestudy.

Už tam měli někteří běžci problém s nalezením správného směru. Ti šťastnější pokračovali přes Dušníky nad Vltavou na obrátku do Dědibab a pak se vraceli převážně stejnou trasou zpět. Další problémy s orientací vznikly na 17. kilometru u brány do veltruského parku, kde scházelo správné označení dalšího směru, takže někteří závodníci pokračovali rovně po silnici až do cíle.

Od startu udávala tempo podle očekávání dvojice Petr Havelka - Michal Michálek, ale mělnický Michálek stačil expražákovi pouze do pátého kilometru (podle tabulek to byl jeho první delší závod od loňského září), pak začal výrazně zaostávat a Havelka proběhl cílem v čase 1.15.40, s téměř pětiminutovým náskokem na obávaného soupeře.

„Tomu bych nevěřil, my s Michalem v poslední době trénujeme společně a často jsem mu v tréninku nestačil,“ kroutil hlavou první vítěz Miřejovického půlmaratonu. Michal Michálek si postěžoval, že se mu chvílemi dělalo špatně, takže zvolnil. Skupinu pronásledovatelů dovedl do cíle další Mělničan Václav Mráz, kterému patřilo zaslouženě třetí místo za čas 1.21.39.

Za překvapení lze považovat až čtvrté místo Andrey Macourkové z TJ Praskolesy, kterou pozdější vítězka Laura Matulová z Mělníka také předbíhala už po první čtvrtině závodu a před níž se dostaly nakonec i další dvě běžkyně.

Sportovně-technické nedostatky miřejovické premiéry neodradily pořadatele ani závodníky. V cíli se očekávaly dramatické výlevy zbloudivších běžců, ale panující pohoda asi pramenila ze skutečnosti, že do Miřejovic přijeli především borci a borkyně, kteří chápou závody jako relaxaci a částečně společenskou událost. Po časech se nikdo zvlášť nepídil, v sobotním horkém dopoledni stejně moc osobních rekordů nepadlo. Známí se bavili u občerstvení a počkali, až organizátoři vše spočítají, včetně originální soutěže o „miřejovické půlky“.

Jaká je to soutěž a co tato dvě slova znamenají, vám neprozradíme. Zkuste přijet do Miřejovic poslední červencovou sobotu v příštím roce a uvidíte sami. Už během odpoledne pořadatelé nad mapou rozhodovali o změně stanovišť občerstvovacích stanic pro příští ročníky.

IVO DOMANSKÝ