Tým už má po sezoně. Kdy začne příprava na nový ročník?

Holky teď absolvují jen tréninky, takže nemají žádné extra velké dávky. Nemůžeme začít přípravu hned, protože jsme měli na hostování několik hráček z extraligových týmů a ty si potřebují odpočinout. V srpnu začínáme na ostro, pojedeme i na soustředění. Víceméně se ale budeme připravovat v hale.

Co se teď v klubu přesně děje a jaké jsou nejbližší plány?

Mládežnické kategorie v současné době dohrávají své kvalifikace. Ty skončí v polovině června a už teď můžu říct, že se nám v nich docela daří. Tým U17 bude například hrát dorosteneckou ligu. Družstvo U19 nastoupí do soutěže nové, tzv. nadregionální. Celkově musím uznat, že úroveň basketbalu v Kralupech je u mládeže dost vysoká.

I. A třída: Záryby (v modrém) - Pšovka Mělník. Ilustrační foto
Záryby míří za třemi body k sestupujícímu

To je moc dobrá zpráva. Co se daří nejvíce?

Především to, že máme obsazené všechny mládežnické kategorie. To nám před nějakou dobou chybělo. Dostali se k nám sportovci z Kaučuku, v přípravce máme na čtyřicet dětí. Navíc se konečně vrací tým mužů. Jsou na začátku, dávají se teprve dohromady. Hodně úroveň pozvedl i příchod bývalého reprezentanta Pavla Miloše. Ten funguje ve více týmech. Naši trenéři mají i vyšší licence, postupně se to zvedá. Potřebovali bychom akorát naklonovat trenéry, těch není nikdy dost.

Trénuje mládež dostatečně?

Spíše jde o zápasy. Nás učili, že hráč se rozvíjí až po osmdesáti odehraných zápase v roce. Dnes jich mládež sehraje třicet. Do patnácti let se děti u basketbalu dají udržet. Pak už je to horší. Když jsou starší, mají pocit, že mají málo času. Přichází o spoustu aktivit, které jejich vrstevníci mají.

Snažíte se tedy zvyšovat zápasové dávky?

Existuje jakási vlastní soutěž, díky kterým se daří zvýšit počet utkání alespoň na padesát.

Vše se určitě odvíjí od peněz.

Je to komplikace. Co se týče dotací, nemáme dodnes zprávu o tom, zda peníze do nové sezony obdržíme. A to už je červen. Nemůžeme si ale dovolit, abychom brali peníze jen od rodičů. Ty platí v celkovém součtu třicet procent veškerých nákladů. Když to zvýšíme, o talenty bychom mohli přijít. Není to celé o nějakých výplatách pro trenéry. Je zapotřebí hradit nájem sportovišť, dopravu a spoustu dalších věcí.

V čem je největší přednost basketbalu v Kralupech a co mu naopak chybí?

Předností je určitě již zmíněná mládež. Co chybí? Potřebovali bychom nafouknout halu. Školní tělocvičny už dnes neodpovídají různým předpisům. Nemají časomíry, ani odpovídající lajny. Po olympijských hrách se pravidla v basketbalu vždy trochu upraví. Změní se například rozměry míčů pro děti. Od roku 2018 se chystá změna další, tentokrát ohledně časomíry. A hala je města, takže musíme zažádat o nutnou opravu. To je velká investice.

Sportovní liga základních škol o Pohár ministryně školství ve volejbale vrcholí republikovým finále v Liberci. Na snímku finálový zápas mezi týmy Gymnázium Lanškroun - ZŠ Javornická (v bílém) a ZŠ Pod Svatou Horou, Příbram (v červeném) z 2. června.
Volejbaloví školní vítězové jsou z Odolena Vody a Příbrami

Jste spokojení s atmosférou na zápasech?

Všeobecně u nás na halové sporty moc lidí nechodí. Přednost má samozřejmě fotbal, pak hokej. Propagaci se přitom věnujeme, ve městě visí plakáty, informujeme na sociálních sítích. Přesto ale kromě skalních fanoušků a příbuzných moc diváků nepřijde.

Teď mají možnost, zavítá sem reprezentační tým žen do dvaceti let…

Je to zpestření, pro místní to bude zajímavý zápas. Uvidíme, jak diváci zareagují, snad jich přijde hodně. Na druhou stranu – podobné utkání tu bylo před rokem a moc fanoušků nedorazilo.

Zdá se tedy, že spolupráce se svazem funguje?

Lepší se, spolupráce je dobrá. Zvlášť se věnují holkám i chlapům a je to znát. Snaží se nás podporovat nejen finančně, ale posílají nám různé vybavení, míče, apod. Mají ale také vyšší nároky. Trenéři týmů na všech úrovních už musí mít vyšší kvalifikace.

To je ale dobře.

Určitě, kvalita basketbalu v Česku tím jde zase o kus výš. Trenéři celkově mají můj obdiv. Většina klubů si nemůže dovolit platit jim velké peníze. Oni to ale dělají od srdce, protože je to zkrátka baví. Mají touhu své zkušenosti předávat dál. Stojí je to ohromné úsilí, čas a víceméně za to nic nemají. Před takovými kouči smekám. A nemluvím jen o basketbalu. Je v tom oproti profesionálním podmínkám jistá přednost. Je to o lásce ke sportu.

Co si přát do budoucna?

Osobně chci, aby bylo stále dost mládeže. Abychom všichni měli dost sil a aby nám za nějakou dobu vyrostla nová a úspěšná generace seniorského týmu.

JAN PECHÁNEK

Běh pro Markétku s nemocí motýlích křídel pořádala Základní škola J. A. Komenského ve Klích spolu s Kontem bariéry.
Dobrovolníci vyběhali Markétce peníze na asistentku