VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Léčba rakoviny nikdy není rozhodnutím jednoho člověka

Střední Čechy – Rakovina. Slovo stále častěji skloňované. Nemoc, která dává šanci, ale i bere. Možná stále častěji slýcháme o rakovině hlavy a krku, které byl věnovaný i nedávná květinová sbírka Ligy proti rakovině. Na toto téma jsme si povídali s primářem ORL příbramské nemocnice Alešem Čočkem, jenž v Příbrami působí od října loňského roku.

6.6.2017
SDÍLEJ:

Primář ORL příbramské nemocnice Aleš Čoček.Foto: archiv nemocnice

Je správná domněnka, že rakovina krku patří mezi nejrozšířenější v poslední době?
To ne. Zhoubné nádory hlavy a krku představují asi pět procent všech zhoubných nádorů. V poslední době však významně přibývá tzv. HPV asociovaných karcinomů hltanu. Podle některých epidemiologických studií má být v roce 2020 těchto nádorů víc než nádorů děložního čípku. Takže počet nádorů hlavy a krku bude stoupat.


Oddělení ORL má v rámci oboru pod sebou onkologické pacienty a tak tomu bylo i před vaším příchodem z Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Jste schopní se postarat o Vaše všechny pacienty, u nichž se rakovina prokáže?
V podstatě není pacient, který by se tady v Příbrami nedal „vyřešit".

Takže ještě před rokem byli pacienti odkazovaní do větších nemocnic a dnes už tomu tak není?
Z chirurgického hlediska ano. Léčba pokročilých stádií ale vyžaduje kombinovanou léčbu. Neobejdeme se tak bez radioterapie či systémové cytostatické chemoterapie. Na radioterapii Příbram vybavena není a pacienty tak posíláme do Prahy.


Můžete popsat postup?
Když pacient s nádorem přijde, nádor diagnostikujeme, zjistíme rozsah onemocnění a demonstrujeme pacienta na ORL onkologickém týmu na klinice radioterapie a onkologie ve Fakultní nemocnici na Vinohradech. Společně určíme způsob, jakým bude pacient léčený. Pokud to bude kombinovaná léčba, to znamená chirurgie a pooperační radioterapie, okamžitě naplánujeme termín pooperační radioterapie, protože termíny na zahájení radioterapie jsou dlouhé. Pacienta v Příbrami odoperujeme a k pooperační radioterapii předáme na onkologickou kliniku na Vinohrady. Stále se ale na dalších postupech s pražskými kolegy společně radíme. Léčba nikdy není rozhodnutím jednoho člověka.


Na pacienta s rakovinou toho někdy může být dost a léčba bývá vyčerpávající. Stává se často, že si pacient už nepřeje navrhovanou chemoterapii nebo pak odmítne ozařování s tím, že se pokusí vyléčit se sám nějakou alternativní cestou? A když ano, má pro to lékařský tým pochopení?
Rozhodnutí pacienta je potřeba respektovat, to je bez diskuze. Když se rozhoduje z našeho pohledu špatně, snažíme se vysvětlovat, že neúměrně riskuje. Ale když se rozhodne pro něco jiného, je to samozřejmě jeho volba. Pokud se rozhodne vyléčit se sám pitím nějaké šťávy, tak to lékaře mrzí, považuje to za svoje selhání, že nedokáže pořádně vysvětlit, jak si dotyčný pacient škodí. Takových pacientů je ale málo. Ono, rovnocenný rozhovor mezi lékařem a pacientem, po němž se stále volá, není ani většinou úplně možný. Je to podobné, jako když přijedu s autem do servisu. Řemeslu nerozumím a těžko se budu dohadovat o stavu motoru. Jde o důvěru. Pokud si vyberu na základě sympatií nebo doporučení lékaře, měl bych mu důvěřovat, i když si jeho rozhodnutí těžko mohu ověřit. Stejně jako v tom autoservisu.

V posledních letech sem proniká vliv východní medicíny nebo přírodního léčitelství. Je lékařský tým ochotný dát pacientovi šanci počkat třeba tři měsíce, zda se nádor nedá vlivem vlastní snahy na ústup a poté případně dokonat svůj léčebný plán? Stává se toto?
Stává, ale naštěstí málo. Já sám jsem se ve své praxi, myslím, nesetkal s tím, že by někdo odmítl západní medicínu kvůli alternativní léčbě. Někdo třeba po chirurgickém zákroku odmítl pooperační radioterapii a volil alternativní léčbu, to ano. Kdyby pacient celou léčbu oddaloval, nikdy bych to nedoporučoval, protože při onkologickém onemocnění hraje hlavní roli čas. Samozřejmě jiné léčebné výsledky má časné stadium, jiné pozdní. Kdyby pacient s malým nádorem volil alternativní léčbu, my čekali a léčba byla úspěšná, tak dobře. Předpokládejme ale, že úspěšná nebude. Dojde k progresi onemocnění do stadia, kdy bude nádor špatně léčitelný nebo již neléčitelný. Můžeme to nedoporučit, ale vždy je to pacientova volba. Pokud se sám takto dostane do kritického stavu a přijde pozdě pro pomoc, musíme se o něho postarat. Je to pro nás pak strašně nepříjemný pocit, že jsme mohli zachránit život, ale pacient místo toho umírá. Zase pak přichází otázka, jestli jsme to všechno člověku správně vysvětlili.


V čem vidíte výhody příbramské nemocnice v péči o onkologické pacienty?
Není důležitá jen léčba, ale návaznost různých vyšetření a další péče. Výhodou téhle nemocnice je například nutriční poradna. Je zde kompletní diagnostika. Je zde vynikající oddělení anestesiologie a intenzivní medicíny, ambulance bolesti. A tak bychom mohli pokračovat. Příbramská nemocnice vytváří domácí prostředí, pacienti každého zaměstnance znají, nestřídají se tu ošetřující lékaři, jako například v Praze. Některé lidi v čekárně už známe, vidíme, že například pan Vomáčka přišel dřív, že mu asi není dobře, tak ho vezmeme…


Základní medicína má jasně dané postupy, ale na povídání nebývá moc času kvůli přetíženosti lékařů. Přitom pacient často tápe, neví, co bude dál, zda bolesti a nevolnosti, které léčbu rakoviny provází, jsou její součástí. Kolikrát stačí jen lékařova ochota naslouchat a poradit, uklidnit, na což ve větších nemocnicích nebývá čas. Jakou úlohu podle vás hraje při léčbě psychika?
Psychologická podpora je důležitá. U alternativních postupů s pacientem třeba půl hodiny mluví, což v ambulanci, kde čeká plno lidí, nejde. Samotný rozhovor má očišťující efekt. Teoreticky by v onkologických týmech měl být psycholog. Na druhou stranu na Vinohradech jsme měli psychologa a ten nevydržel ten neskutečný nápor.

Říká se, že dlouhodobé psychické vypětí může za většinu nemocí. Lékař je také jen člověk. Jak se, pane primáři, udržujete v kondici?
Moc ne. Gentleman se nepotí a nedělá rychlé pohyby (směje se). Ba ne. Odpočívám s rodinou, s kolegy z Prahy máme rádi koncerty a dobré víno. Je pravda, že té údržbě moc nedám, většinu času jsem věnoval profesi, ta mne naplňuje.


Vy jste dříve pracoval v Německu, poté na Vinohradech, teď jste v Příbrami. Co vás na příbramské nemocnici zaujalo?
Je to krásná, moderní nemocnice. Všechno je tu jednodušší, lidé se tu víc znají, pomáhají si. Oproti mraveništi ve velkých zařízeních je tu příjemnější prostředí. Své pacienty tu potkávám na chodníku, ve městě, je to tu osobnější.


Hrozí někdy, že se v Příbrami bude provádět ozařování a chemoterapie?
Chemoterapie se na onkologii podává. Radioterapie? To si nemyslím. Ekonomicky by se to nevyplatilo a navíc by u toho musel být neustále tým odborníků, kteří na léčbu dohlížejí, a ten by se dával těžko dohromady.


V poslední době se hovoří o údajně šetrnější protonové léčbě. Jaký na ni máte názor?
Samozřejmě má své indikace. Její výhoda spočívá hlavně v šetření okolních zdravých tkání. V oblasti hlavy a krku má opodstatnění zejména v ozařování nádorů báze lební, nosohltanu, vedlejších dutin nosních. Nepředstavujme si však, že se jedná o nějakou převratnou moderní léčbu, která vše vyřeší.

Přestože nedáte dopustit na vybavení vašeho oddělení, je něco, co byste si přál?
Spousta nového vybavení je již v chodu. Rádi bychom zřídili spánkovou laboratoř, ale na tom zase závisí propojenost s dalšími odděleními. Lidi s poruchou spánku musíme posílat jinam.


Co by vám ulehčilo život nejen jako lékaři, ale také v osobním životě?
Aby se rozum lidem navrátil. Mezi lidmi je málo tolerance, hodně agresivity. Aby se život zklidnil.

Autor: Markéta Lišková

6.6.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
KSM: Sršni Kutná Hora - TJ Božetice 9:2.

Zápas v Kralupech ukončilo ošklivé zranění. Obránce Božetic řízla brusle do krku

Dopravní nehoda auta pošťáků mezi Děčínem a Hřenskem.

Cena povinného ručení plíživě stoupá. Pojišťovny na něm tratí

Muzeum přiblíží historii a staré ovocné stromy

Mělník – Regionální muzeum na náměstí Míru hostí v sobotu 28. října Den středočeského kraje.

Kandidátní listina bez žen? Ve středních Čechách mohou voliči najít jedinou

Střední Čechy – O křesla v Poslanecké sněmovně se ve Středočeském kraji celkem – na všech 26 kandidátních listinách, které nyní voliči nacházejí ve svých poštovních stránkách – uchází 754 kandidátů, jejichž průměrný věk dosahuje 46,4 roku. Z nich je 210 žen (tedy 27,85 procenta). V jejich případě činí průměrný věk 47,1 roku.

KRÁTCE: Oprava si vyžádá uzavírky

Mělnicko - Přinášíme vám přehled krátkých zpráv z regionu.

Vysoká opět řádila, jasnou výhru slaví i Dolní Beřkovice

Mělnicko /FOTOGALERIE/ – Další gólové žně! Fotbalový okresní přebor Mělnicka má za sebou kompletní osmé kolo a padlo v něm dohromady jednatřicet branek. Z tohoto pohledu šlo o druhý nejbohatší víkend v podzimní části sezony.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení