Podle Karla Bendla, ředitele společnosti Správa městských lesů Benátky nad Jizerou, je potřeba co nejdříve rozšířit především menší pastvinu u Milovic. „Mláďata přibývají a je obrovská škoda, že k tomu zatím nedošlo, přestože kraj schválil poskytnutí pozemků již na podzim loňského roku," podotkl Bendl.

Ilustrační foto
Neléčená deprese člověka zavede až na hranici života

Již během února se na větší, stodvacetihektarové pastvině u Benátek nad Jizerou narodila dvě hříbata. V březnu, ale stále ještě před začátkem jara, k nim na stejné pastvině přibyl třetí přírůstek. „Všem třem hříbatům, která se narodila ještě během zimy, se daří velmi dobře. Pomohlo jim i to, že již nemusela čelit dvacetistupňovým mrazům, které v oblasti panovaly krátce předtím, než přišla na svět," uvedl Bendl, který s kolegy ze Správy lesů zajišťuje chovatelský dohled nad zvířaty.

„Hříbata byla hned od prvních dnů schopná migrovat se stádem na poměrně velké vzdálenosti, těžkým terénem se zbytky sněhu. I z toho je patrné, že mají instinkty divokých zvířat," doplnil Karel Bendl. Podle jeho slov si letošní hříbata vytvořila těsné vazby se staršími mláďaty, která se v rezervaci narodila v loňském roce. Ke třem „zimním" mláďatům na větší pastvině čerstvě přibyl také jarní přírůstek, takže jarní premiéru si hříbata odbyla na obou pastvinách v rezervaci.

Divocí koně přijeli na čtyřicetihektarovou pastvinu u Milovic v lednu roku 2015. V říjnu 2015 k nim přibylo stádo zpětně šlechtěných praturů. Koncem roku 2015 se rezervace rozšířila o dalších zhruba 120 hektarů pastvin nedaleko Benátek nad Jizerou. Celá rezervace velkých kopytníků tak má v současnosti přibližně 160 hektarů.

Na této ploše žije 30 dospělých divokých koní a 20 hříbat, osm dospělých zubrů a jedno zubří mládě a šest dospělých praturů a pět pratuřích mláďat. Rezervace se podle původních plánů měla již v loňském roce rozšířit. Vzhledem ke sporům Středočeského kraje s bývalým nájemcem se však proces zdržel.

Ilustrační foto.
Milovice tvoří plán, jaké bude město za deset let