Pratuři, stejně jako další velcí kopytníci v rezervaci, rodí mláďata zcela bez asistence člověka. Pratuří samice poodejde od stáda a mládě ponechá na skrytém místě. Vrací se pak k němu pouze proto, aby ho nakojila. Někdy ponechává mládě v úkrytu několik dní, jindy se ke stádu připojí dříve. „Zatímco první letošní mládě zůstávalo mimo stádo po celý den, druhé se ke skupině připojilo téměř hned," uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina. „Jedno z mláďat si krátce po narození začalo hrát s jedním z pratuřích telat, které se v rezervaci narodilo v loňském roce," popsal první chvíle jednoho z čerstvých mláďat Michal Köpping, fotograf projektu.

Rezervace na bývalém vojenském území 
v Milovicích už nebude v rámci České republiky jediným domovem divokých koní pocházejících z anglického Exmooru. Zkušenosti 
z Milovic využijí odborníci také v Podyjí.
Divocí koně z Milovic posílí nové stádo v Podyjí

Stádo zpětně šlechtěných praturů v Milovicích je první v celé střední a východní Evropě. Do Milovic přijel jeden samec a pět samic v říjnu roku 2015 z Nizozemí, kde v rámci projektu TaurOs místní nadace Taurus Foundation pracuje na zpětném šlechtění praturů ve spolupráci s vědci z Wageningenské univerzity. Cílem projektu je vytvořit zvíře, které stavbou těla, zbarvením i schopností přežít v přírodě bude přesně odpovídat původnímu praturovi. Loni se v rezervaci narodilo pět mláďat praturů, z toho jedna dvojčata.

Pratur je předkem domácího skotu. Pro býky je typická černá srst s bílým nebo mírně nažloutlým úhořím pruhem na zádech. U samic přechází srst do červenohnědých odstínů. Zvířata se vyznačují také bílým zbarvením okolí nozder a tlamy, stejně jako slonovinově zbarvenými rohy s černými špičkami. Poslední pratur uhynul v roce 1627 v polské oboře Jaktorow, kde v královské oboře dožívaly poslední kusy poté, co člověk ve volné přírodě tento druh vyhubil.

Klisna Sgurr se svým prvním mládětem narozeným v Milovicích.
Klisna Sgurr z milovického stáda divokých koní uhynula