Lze vůbec hovořit o ceně nalezených dokumentů, neboť jejich význam pro Českou republiku je obrovský?
Když jsme je kupovali a cenu nesmíme prozradit tak to bylo v relacích podobných nákupu bývalého středočeského hejtmana Davida Ratha (vzácnou knižní miniaturu z 15. století zachycující dolování stříbra v Kutné Hoře koupil na aukci v Londýně za 17,5 milionu korun pozn. red.). Dlužno podotknout, že to nepořídil draze.
Kdo je zaplatil?
Koupili jsme je z univerzitních zdrojů, ale neochudili jsme přitom fakulty ani studenty. Máme sponzory. Koupi jsme vnímali jako povinnost vůči našim předkům i následovníkům. Nyní, po jejím vystavení, ji uložíme do univerzitního archivu, který je výborně vybaven a zabezpečen. Jde o trezorovou místnost, kde je potřebná teplota a vlhkost. Listina je uložena v dřevěné schránce. Nejprve ji ale prohlédne restaurátor, který ji prozkoumá, postupně narovná a zase složí.
Víte, jak se listina k prodejci, jehož totožnost též nelze prozradit, dostala?
Ano, víme. Původně jsme měli trošku jiné informace, ale teď už víme přesně, odkud pochází. Vlastníka známe.
Přijde někdy doba, kdy to bude odtajněno?
Mohu prozradit, že k nákupu došlo přes prostředníka, banku J&T. Jednou z podmínek transakce však je utajení prodávajícího.
Můžete alespoň prozradit, zda i tento druhý originál byl uloupen za nacistů?
Myslíme si, že nebyl. Existují dvě teorie. Jedna říká, že listina byla kdysi zapůjčena z archivu a už se do něj nevrátila. Druhá tvrdí, že ji v minulosti získala šlechtická rodina.
Když si uvědomíme, že po vydání listiny tu byly husitské války, třicetiletá válka, první a druhá světová válka, tak je skoro neuvěřitelné, že listina nakonec skončila tam, kam patří, že?
To je skoro zázrak, nemluvě o tom, že k nálezu došlo v roce 100. výročí založení republiky a 670. narozenin Univerzity Karlovy. Na výstavě jsme proto kladli důraz i na zajímavý kontext, totiž vystavení obou církevních originálů, jak papežského souhlasu, tak zakládací listiny. Karlův originál zmizel, máme k dispozici jen arcibiskupský. Zároveň je vystaven i pečetní typář, tedy razidlo.
Zvláštní pozornost zajisté přitahují i univerzitní žezla, byť ta původní se též za 2. světové války ztratila.
Historická žezla skutečně nemáme. V roce 1882 se oddělila česká a německá univerzita. Německá si ponechala historická žezla a česká si nechala vyrobit nová. Ta jsou nyní vystavena. Vedle rektorského a čtyř fakultních tam jsou i další, která vznikala postupně. Poslední žezlo je z minulého roku a patří Fakultě so-ciálních věd UK a je dílem výtvarníka Otmara Olivy. Nádherným artefaktem je také žezlo Matematicko- -fyzikální fakulty UK. Na výstavě návštěvníci uvidí ale i další zajímavosti, například rektorský řetěz.
Co se stalo s těmi původními žezly, která připadla německé univerzitě?
To je zajímavá historie. V roce 1882 je získala německá c.k. univerzita Karlo-Ferdinandova. Pak v roce 1920 byl přijat tzv. lex Mareš. Profesor Mareš prosadil, že se vrátí české univerzitě. To se v roce 1936 stalo. Němci si udělali žezla nová, ale po roce 1939 získali znovu ta původní. Na univerzitě tak byly tři sady žezel. V roce 1945 si Němci odvezli původní žezla, svoje novodobá, ale hlavně zakládací listiny, tedy papežskou i Karlovu.
Existují ta původní žezla?
Ne. Pravděpodobně byla zničena na nádraží v Plzni, kde vybuchl muniční vlak a zničil i vedlejší vagon, který žezla vezl. Vyskytla se ovšem teorie, že byla odvezena auty a pak ukryta v jednom z německých či rakouských jezer. Je tedy naděje, že se někdy objeví.
Univerzita Karlova byla významná nejen proto, že byla ve středoevropském prostoru první, ale také z toho důvodu, že se zde otevřela teologická fakulta, což nebylo běžné.
Byla založena pro čtyři fakulty. Přípravnou byla artistická fakulta. Zde se učilo sedm svobodných umění, která tvořila všeobecné vzdělání. V triviu studenti absolvovali latinskou gramatiku, rétoriku a dialektiku. Pak postoupili do tzv. quadria, kde měli aritmetiku, geometrii, astronomii a muziku v pythagorovském slova smyslu. Po jejich absolvování mohli studovat medicínu, právo nebo teologii.
Kolik jich v tom 14. století bylo?
Stovky. Učitelů bylo třicet až čtyřicet. Je třeba vědět, že historickou budovu Karolina věnoval univerzitě až Václav IV. v letech 1383 až 1386. Do té doby se vyučovalo v různých budovách, u dominikánů, u Klimenta, v domě jistého Žida nedaleko Staroměstského náměstí. V okolí byly i koleje, platil je panovník, šlo o jakousi obdobu britské King's College.
Učili na univerzitě nějací laici?
Ne, pouze klerici. Ti byli členy kapituly u Všech svatých, kterou založil Karel IV., aby mohli dostávat plat. Z jeho zakládací listiny vyplývá, že se postará i o materiální chod univerzity.
Dá se říct, že ve středověkém světě založení univerzity povyšovalo dané město mezi elitu?
Založení univerzity bylo zajisté prestižní záležitostí. Znamenalo i ekonomický rozvoj města, neboť stovky studentů něco spotřebovaly, takže z toho profitovali také řemeslníci.
Dnes si většina lidí představuje Karlovu dobu prostřednictvím uměleckých děl a také filmů. Máme možná pocit, že studenti byli chudí, potulní a nezbední jako ten Štěpánkův bakalář. Jak to tedy bylo?
Postavení studentů bylo poměrně vysoké. Karel IV. zakládal univerzitu i proto, aby Praze dodal lesk. Ve Zlaté bule se píše, že římský císař bude volen ve Frankfurtu, korunován v Cáchách, říšskému sněmu bude předsedat v Norimberku, ale sídlo bude mít v Praze. Potřeboval tudíž lidi vzdělané, schopné zvládnout správu říše. Ti, kteří dosáhli na titul magistra, patřili mezi elitu a byli velice vážení.
9
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
