Publikaci Od přívozu k cukrovaru, jež pojednává o historii technických staveb ve vsi, sestavil a vydal Karel Tichý. Místní rodák na knize pracoval tři roky, než ji o víkendu představil veřejnosti při slavnostním křtu v multifunkčním centru ve Vliněvsi, která pod Dolní Beřkovice spadá.

„Před osmi lety jsem začal podnikat výlety a vandry po českých zemích. Navštěvoval jsem staré továrny, nádraží, chátrající technické památky… Tato místa, která se dnes nazývají industriální architekturou a kdysi, za Rakousko-Uherska byla hybnou silou naší země, mě zaujala," popsal, jak se k nápadu zpracovat historii dolnobeřkovických technických staveb vlastně dostal. „Úplně mě to okouzlilo. Když jsem se pak vrátil domů, zjistil jsem, že i tady dříve existovala nejrůznější hospodářství, žili tu podnikatelé i drobní živnostníci, jejichž manufaktury se postupně rozrostly třeba až do továren," připomněl zaplněnému sálu, v němž spousta návštěvníků musela stát, místo k sezení na ně zkrátka nezbylo.

Pomoc kronikáře

Karel Tichý začal po návratu z cest střádat informace o industriálních budovách, které v obci dříve stávaly nebo stále ještě stojí. Pomáhal mu přitom kronikář Bohumil Pokorný, který jej také odkázal na pamětníky.

„Pan Pokorný mě seznámil s lidmi, které jsem do té doby vůbec neznal. Hlavně díky němu jsem mohl čerpat také z jiných zdrojů, než jsou archivní záznamy a literatura," poděkoval svému rádci a pomocníkovi a dodal, že povídání s pamětníky pro něj bylo velkou motivací a vzpruhou. „Podařilo se mi zkontaktovat i několik lidí, kteří před časem emigrovali a v Dolních Beřkovicích už nebyli třeba šedesát let," vysvětlil.

Publikace Od přívozu k cukrovaru obsahuje velké množství fotografií a materiálů posbíraných po archivech. Zhruba desetinu tvoří právě vyprávění pamětníků, další desetinu pak vlastní pozorování autora. V osmnácti kapitolách čtenáři najdou historický popis, zajímavé události i zachycení života kolem mlýna, informace o splavňování Labe kolem ostrova nebo třeba o stavbě jezu či provozování přívozů u Beřkovic a Vliněvsi.

Přívoz místo silnice

„Když se dneska řekne přívoz, většina lidí si představí převozníka na pramičce, který čeká, až na něj někdo zamává, že chce na druhou stranu řeky. Tehdy to tak ale nebylo, místní přívoz byl prodloužením silnice. Byl trámový, uvezl třeba šest plně naložených povozů i se spřežením. Celé to monstrum ovládal převozník pomocí bidla, větru, proudů a nějaké té technologie," upozornil Karel Tichý.

Kniha, kterou si zájemci mohou zakoupit na obecním úřadě nebo přímo u autora na mailu karltichy@seznam.cz, připomíná také historii panského pivovaru u zámku, nového parostrojního pivovaru v Horním Hájku, knížecího cukrovaru, lihovaru, vinných sklepů a vinohradů, strojírny a slévárny železa, vliněvských polních žárových pecí, továrny na kožené výrobky, slunečních lázní, nádraží a železnice a mnohých dalších technických staveb.

Karel Tichý ve spolupráci s Bohumilem Pokorným už navíc pracuje na další publikaci, která by se tentokrát měla zaměřit na život lidí v Dolních Beřkovicích. Čtenáři se tak mohou těšit například na příběh automobilového závodníka Jaroslava Janáka.

Kniha o pivovarech Mělnicka vyjde v druhé půlce března

Křest knihy Od přívozu k cukrovaru pojednávající o historii technických staveb Dolních Beřkovic.

Na křtu knihy o historii technických staveb Dolních Beřkovic, kterou sepsal Karel Tichý, přišla řeč také na pivovary. Těch bývalo v mělnickém regionu na tři desítky, naprostá většina z nich však už dávno zanikla.

Pivovarnickou minulost Mělnicka zájemcům přiblíží publikace, kterou v sobotu představil Ladislav Tomek z Lužce nad Vltavou. Kniha Pivovary Mělnicka bude oficiálně pokřtěna 19. března v lobečském pivovaru. Křtu přitom bude předcházet prohlídka pivovaru od 14.30 hodin.

„Knížka je plná fotografií a dokumentů, které nikdo jiný na světě nemá," připomněl milovník historie, který si pochvalovat zejména spolupráci s Josefem Michovským. „Je sběratelem věcí, které s vařením piva souvisejí. Říkali mi, že už když se narodil, kojili ho pivem. A zůstalo mu to," pobavil přítomné. „To co on zná a co jsem se od něj dozvěděl, nikdo jiný neví. Byl snad ve všech hospodách a pivovarech, které existují, všechno prolezl a našel tam spoustu pokladů," řekl s tím, že mnohé z nich, například některé vzácné pivní etikety, najdou čtenáři v právě připravované knize.

Recept na pardubické pivo

Jedním ze zajímavých dokumentů, který publikace obsahuje, je také recept, podle kterého se dodnes vyrábí pivo v Pardubicích. „Přitom je to návod od nás, sládek pocházel odsud, ale později se do Pardubic přestěhoval," upozornil Ladislav Tomek, který na knize pracoval zhruba půl roku.

Při návštěvách archivů, odkud čerpal informace především, přitom narazil i na velice neobvyklé materiály. „Výrobu piva jako takovou jsem do knihy nezařazoval. Nicméně tam lidé najdou například staré způsoby pěstování chmele nebo to, jak se chmel šidil. Všechno jsou to originální texty, žádné výmysly," uzavřel s tím, že při svém pátrání narazil i na článek, který některé nové metody výroby piva vylučuje.