Smečka vlků se na Kokořínsku usadila před čtyřmi lety. Podle záběrů ochranářů se každoročně rozmnožuje. „Smečka je stabilizovaná. Nemáme signály o hladovění nebo zdravotních problémech,“ uvedl vedoucí Správy CHKO Kokořínsko – Máchův kraj Ladislav Pořízek. Letos se stejně jako loni narodila čtyři vlčata. Je to patrné ze záběrů fotopastí.
Loni narozená mláďata už v tuto chvíli součástí smečky zřejmě nejsou. Mláďata smečku relativně brzy opouštějí. Kam zamířila, o tom se dá podle Pořízka čistě jen spekulovat. „Část mláďat se zřejmě vrací do Lužice a část hledá nová teritoria po České republice,“ uvedl. Agentura ochrany přírody a krajiny má podle jeho slov desítky záznamů z celé republiky. „Zpravidla jsou to migrující jedinci,“ řekl Pořízek. Předpokládá, že vlci by mohli zamířit do Brd či za smečkou do Krušných hor nebo dokonce na Šumavu. „Ta je ale nyní spíše obsazovaná bavorskými vlky,“ dodal.
Nadšení ze současného množení vlků v regionu nesdílí ovšem úplně všichni farmáři.
Ačkoliv na člověka si tato šelma netroufne a obecně je velmi plachá, výjimečně může zaútočit na stáda ovcí či koz. Jeden takový případ zaznamenali letos ve Mšeně. „Řešili jsme případ čtyř stržených jehňat nedaleko Mšena u Mělníka. Tam se ale jednalo o nezabezpečené stádo, které chodilo volně v lese, na louce,“ řekl vedoucí správy CHKO. Případné škody způsobené vlky chovatelům hospodářských zvířat hradí podle zákona stát. Podle Pořízka ale v regionu velké škody nezpůsobují. Ročně jde o jednotky případů.
Naopak přítomnost vlků je podle ochránců v mnoha ohledech užitečná. Dobré životní podmínky mají vlci v Máchově kraji díky dostatku kořisti, jako jsou divoká prasata, daňci, jeleni a srnci. Velkým přínosem vlka v krajině je tak podle ochránců přírody regulace těchto zvířat, která jsou v české krajině přemnožená a poškozují lesní porosty.
PYTLÁK VLKA ZASTŘELIL
Vlci byli v českých zemích vyhubeni koncem 19. století. Do CHKO Kokořínsko-Máchův kraj se navrátili na jaře roku 2014. O pár měsíců později tam byla zaznamenána první vlčata na území ČR po více než sto letech. Před dvěma lety jednoho vlka zřejmě zastřelil pytlák. "Viníka se nepodařilo najít," uvedl Pořízek. Mrtvé zvíře nalezl tehdy houbař v lese nedaleko obce Brenná na Českolipsku. Střet s autem podle Pořízka vyloučili, neboť kostra zvířete nebyla porušená. "S největší pravděpodobností došlo k zástřelu, kdy kulka prošla břišní dutinou a nezůstala v těle. Tomu odpovídal i stav vlka, nohy měl zakrvácené," řekl. Podle Pořízka šlo zřejmě o jediný takový případ v CHKO Kokořínsko.
NĚMECKÁ ZKUŠENOST
Relativně nedaleko od kokořínského stáda vlků za německou hranicí leží město Rietschen. V jeho okolí se ozývá vytí vlků už více než 10 let. Místní po počátečních obavách přítomnost vlků nyní spíše kvitují. Psovitá šelma do obce, která zatím vešla do povědomí jako „vlčí město", láká nové turisty. V Rietschenu jim nabízejí trasy po stopách šelmy pěšky i na kole, přímo ve městě funguje vlčí muzeum.„Vlk nám přinesl mnohem více, než nám uškodil," je přesvědčený starosta Ralf Brehmer.
V braniborských lesích podle posledních odhadů pobíhá zhruba 160 vlků rozdělených do 17 různých smeček. Lidé měli nejprve z návratu vlků strach. „Lidé se obávali, aby se vlci dál nemnožili. Nevěděli, že zvíře opouští rodiče mezi prvním a druhým rokem života, aby si hledalo vlastní teritorium. Lidé zapomněli, jak žít s vlkem," zdůrazňuje Jana Endelová z informační kanceláře.
Za 13 let přítomnosti v Lužici vlk nikdy na člověka nezaútočil. Ani do lesů okolo Berlína, kde se vlčí smečky také pohybují, se už lidé nebojí.
„Vlků se nebojím. Je to naopak radost vidět vlka v divočině. Jsou to plachá zvířata, tak proč bychom se jich měli bát?" řekla jedna z tamních obyvatelek.