S nápadem ocenit jednoho ze školáků za jeho snahu a možná ho i trochu motivovat do dalších let přišel mimo jiné bývalý hráč mělnického Junioru Jan Gabriel, který nyní na škole v Pražské ulici působí jako pedagog.

O tom, který žák či žákyně nakonec dres z rukou hlavního hokejového kouče dostane, rozhodovala učitelka Jiřina Liptáková. Nemusela přitom přemýšlet dlouho, volbou číslo jedna pro ni byla malá Míša.

„Proč myslíte, že jsme vybrali právě ji?" zeptala se tělocvikářka svých svěřenců, Míšiných spolužáků. „Protože je lepší než my všichni ostatní!" ozvalo se okamžitě z řad dětí. „Neřekla bych, že je lepší, ale je moc statečná a snaží se. Navzdory tomu, že je trošku handicapovaná, je výborná," opravila je učitelka. „Souhlasíte?" chtěla vědět. „Ano!" křičely děti svorně.

Postižení levé poloviny těla

Míša totiž jako malá prodělala mozkovou obrnu a dodnes je lehce postižená na levou polovinu těla. To jí ovšem nebrání v tom, aby chodila do školy spolu se zcela zdravými dětmi, a dokonce s nimi plnohodnotně absolvovala hodiny tělocviku.

Ačkoli Míša není žádný velký nadšenec do sportu, podle tatínka Jaroslava se hýbe ráda. „Chodíme na procházky do přírody, hrajeme fotbal. Taky jezdí na kole a zkoušíme i brusle," popsal aktivity své dcery, která pro zlepšení svého zdravotního stavu odmalička cvičila Vojtovu metodu a stále chodí na rehabilitace. „Každý rok jezdíme do lázní a za pár dní ji čeká operace, její první. Naříznou jí sval, aby se prodloužil. V levé noze má totiž Míša o dva a půl centimetru kratší kost, čímž se zkracují i svaly," připomněl otec statečné holčičky, která si prý dres pověsí do svého pokojíčku na zeď.