Přes šest let už čekají lidé z Hořína a jeho dalších částí Brozánek, Vrbna a Zelčína na hráz, která by je chránila před velkou vodou. Dnes mohou konečně začít slavit, po poledni totiž bude položen základní kámen stavby.

Po povodni v létě roku 2002, kdy hladina vody ve vesnici dosáhla výšky až pět a půl metru, byly škody skoro 460 milionů korun. Přesto hráz zůstala jen snem. Když se na jaře roku 2006 velká voda vrátila, nechala za sebou škody za dalších sto milionů korun. A byly by mnohem vyšší, kdyby vesnici nechránila alespoň hráz z jílu a pytlů plných písku, postavená dobrovolníky.

Když později stát našel na hořínskou hráz peníze, zastavily záměr spory mezi vesnicí a památkáři. Hořín stál o pevnou betonovou hráz, kterou ale památkáři odmítali, protože vesnice leží v ochranném pásmu kulturní památky, místního zámku. Navrhovali hráz mobilní, kterou má například hlavní město. Montáž mobilní hráze v době nebezpečí by však vesnice sama nezvládla. „Místní lidé by nemohli jít stavět hráz, museli by zajistit své nemovitosti. Stále mají v paměti poslední povodně,“ řekl mělnický starosta Miroslav Neumann, který vede místní bezpečnostní komisi. Hořín by měl podle něho i potíže se skladováním dílů mobilní hráze. „Navíc je podle zkušeností ze zahraničí po delší době nelehké sehnat firmu, která by dokázala nahradit poničené části,“ doplnil Neumann.

Naštěstí památkáři nakonec stavbu betonové hráze schválili. Přispěl k tomu i záměr majitele hořínského zámku Jiřího Lobkowicze památku opravit. „Bez ochrany pevnou hrází by mu žádná banka nedala úvěr,“ poznamenal vedoucí oddělení památkové péče mělnické radnice Jiří Dohnal.
Betonová hráz za asi šedesát milionů korun, která má chránit Hořín před padesátiletou vodou, už je jistá. Vesnice ještě čeká na peníze od ministerstva zemědělství. Stavba by měla začít během pár týdnů a pokračovat až do jara příštího roku. Hráz dlouhá přes šest set metrů by měla v nejvyšším místě měřit přes tři a čtvrt metru.

Betonová hráz mezi vesnicí a zámeckým parkem přitom musí splnit podmínku památkářů, aby byla architektonicky začleněna do okolí. „Architekti už pracují na úpravách původního projektu. Musejí například zeď pohledově clonit zelení, aby nebyla tak výrazná,“ vysvětlil mělnický památkář Dohnal. Například u nejvyšších částí hořínské hráze by měly růst stromy, jejichž druhy stanoví odborníci na životní prostředí. Ze strany od zámku by na zdi měly být dřevěné konstrukce, porostlé popínavou zelení.