VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Hospůdku roku hlídá pštros Droběna

Vysoká Libeň - Hospůdkou roku Deníku se v letošním roce stalo Eldorádo. Podnik ve Vysoké Libni, který je podle jeho majitele Petra Růžičky hlavně zábavným nočním barem.

6.11.2011
SDÍLEJ:

Hospůdka roku 2011 - majitel Eldoráda ve Vysoké Libni Petr Růžička.Foto: Deník/Petra Špitálská

Scházejí se tam místní myslivci, pivaři, řidiči dálkové dopravy i letní výletníci. Láká je tam pohoda útulné hospůdky plné loveckých trofejí i posezení ve venkovním altánu, hřiště a výběh, ve kterém se prohánějí pštrosi, pávi, bažanti, divoké kachny…

Hospůdku postavil místní rodák na bývalém řepném placu mělnického cukrovaru, kde bývala jen váha. Za měsíc to bude devět let. „Rádi jsme jezdili na různé chaty na hory, tak mě napadla hospůdka, abychom to měli doma a nemuseli cestovat,“ vzpomíná bývalý opravář zemědělských strojů, které své řemeslo nezapomněl, stále si sám opravuje svá auta.

Jeho hospůdka skutečně působí jako chata, lovecká. Ze stěn na návštěvníky shlížejí jezevec, liška, divočák i různí dravci. A samozřejmě i pštros.
„To divoké prase střelili místní myslivci, hlavu jsem si nechal za šest tisíc vypreparovat, a od té doby je tady. Většinu dalších trofejí mám také od nich,“ vysvětluje hostinský.

Hlava pštrosa na zdi patřila Uprchlíkovi, nandu pampovému, kterého měl Petr Růžička dva roky. Několikrát mu za tu dobu utekl a toulal se po okolních lesích, polích i vesnicích. Po posledním útěku mu přestalo bít srdce.

Před časem ho nahradili další tři nandu pampoví, zatím není jisté, zda jsou to samci, nebo samice. „Nedá se to poznat, až budou dospělí, bude to jasné podle toho, jak se k sobě budou chovat, to už je ale pozdě. Musím nechat udělat testy jejich DNA,“ říká Petr Růžička, které by rád zkusil odchovat vlastní pštrosátka. S nandu pampovými je podle něho dost práce, jsou zbrklí a stresoví. Nejsou ale tak nebezpeční jako Droběna, pštros africký, která je jejich sousedkou ve výběhu. A dává jim dost zabrat.

Droběna, které je tři a půl roku, má zatím asi sto dvacet kilo. Pštrosi afričtí přitom váží až sto padesát kilo a dožívají se padesátky. „Bývám s ní ve výběhu, i když může být nebezpečná. Aby byla hodná, musím ji zaujmout. Když tam dělám třeba s lopatou, celou dobu mě sleduje, je zvědavá. Musím být ale opatrný, kdyby přiběhl pes nebo se objevil kůň, kterých se hodně bojí, šla by po tom, koho má nejblíž, tedy po mně,“ vysvětluje Petr Růžička.
U pštrosů podle něho musí chovatel hlídat, aby měl oči výš než oni. Pak ho respektují. „Platí to, i když třeba stojím na špalku, dokonce jsem zkoušel namalovat oči na lopatu a nést ji nad sebou, fungovalo to, Droběna sledovala lopatu a mě si nevšímala.“

Volný čas Petra Růžičky patří především jeho zvířatům. „Když mám chvilku, zlepšuju jim výběh nebo chystám krmení na zimu. Pštrosi žerou v podstatě skoro to samé, co slepice, zrní, řepu, vojtěšku, trávu a v zimě seno,“ vysvětluje chovatel, který například na vojtěšku nemůže chodit s kosou. Musí mít sekačku, aby vojtěška byla nadrobno, dlouhé kusy by se totiž pštrosům zachytávaly v krcích.

Snem Petra Růžičky je chov tetřevů, nemůže je ale nikde sehnat. Líbil by se mu i novozélandský kazuár, zvláštní pták s helmičkou, jeho chov prý ale podléhá povolení.

Při práci stále provází hostinského Čiko, havanský psík, který je ale zvláštní. Mělo by jít o gaučovou rasu, chová se ale spíš jako lovecký pes.
K zálibám Petra Růžičky patří i sport, především nohejbal. Pohárů z nohejbalových turnajů, které vyhrál právě tým kamarádů z Eldoráda, je v hospůdce plná police. „Baví nás to, rádi si zahrajeme, třeba i v zimě. Když nás to chytne, odhrabeme sníh na hřišti a už kopeme,“ říká Petr Růžička, kteří přímo u svého podniku pořádal zatím poslední nohejbalový turnaj v polovině letošního října, „sešlo se tu deset týmů, hráli jsme, grilovali prasátko a bylo hezké počasí, to nám vyšlo.“

Petr Růžička pochází z Vysoké Libně, kde si před devíti lety na zelené louce postavil hospůdku, Eldorádo. Původně byl opravářem zemědělských strojů. Chová pštrosy, pávy, bažanty a divoké kachny. K jeho zálibám patří vedle zvířat i hraní nohejbalu.

Autor: Petra Špitálská

6.11.2011
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto

Voda z vlastní studny - na kolik přijde

Pro boxera Štěpána Horvátha je čest trénovat v nymburském Sportovním centru.
4

Mistr Evropy Horváth ví, proč je box dobrý pro život

KRÁTCE: Lektorka učí plést dekorace

Mělník - Další z kurzů pletení z pedigu je odehraje ve čtvrtek 27. dubna od 16 hodin v tanečním sále kulturního domu.

Doprava v Mělníku kolabuje, auta stojí v kolonách u mostu

Mělník – Včera začaly práce na opravě mělnického nového mostu. Pokračovat mají až do podzimu.

Ve Mšeně poruší tradici: prvomájová plochá letos nebude

Mšeno – Poté, co před půl druhým rokem odpískali účast v extralize, se v jednom z center ploché dráhy, ve Mšeně na Mělnicku, uskutečnil v loňském roce alespoň tradiční prvomájový otevřený závod. Letos se ho ale příznivci sportu levých zatáček po letech nedočkají.

První houbařské úlovky? Smrže, kačenky i májovky

Nymburk - Rostou! Smrže, kačenky, májovky. To jsou první houby, které zahajují na Nymbursku letošní houbařskou sezonu. Houbař Jiří Stránský jich nasbíral plný košík. Podle něj to však vyžaduje hodně trpělivosti. Na přelomu dubna a května by se mohl objevit už hřib kovář.

Předvolební speciál deníku: Jak splnila vláda své sliby?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies