VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Hospůdku roku hlídá pštros Droběna

Vysoká Libeň - Hospůdkou roku Deníku se v letošním roce stalo Eldorádo. Podnik ve Vysoké Libni, který je podle jeho majitele Petra Růžičky hlavně zábavným nočním barem.

6.11.2011
SDÍLEJ:

Hospůdka roku 2011 - majitel Eldoráda ve Vysoké Libni Petr Růžička.Foto: Deník/Petra Špitálská

Scházejí se tam místní myslivci, pivaři, řidiči dálkové dopravy i letní výletníci. Láká je tam pohoda útulné hospůdky plné loveckých trofejí i posezení ve venkovním altánu, hřiště a výběh, ve kterém se prohánějí pštrosi, pávi, bažanti, divoké kachny…

Hospůdku postavil místní rodák na bývalém řepném placu mělnického cukrovaru, kde bývala jen váha. Za měsíc to bude devět let. „Rádi jsme jezdili na různé chaty na hory, tak mě napadla hospůdka, abychom to měli doma a nemuseli cestovat,“ vzpomíná bývalý opravář zemědělských strojů, které své řemeslo nezapomněl, stále si sám opravuje svá auta.

Jeho hospůdka skutečně působí jako chata, lovecká. Ze stěn na návštěvníky shlížejí jezevec, liška, divočák i různí dravci. A samozřejmě i pštros.
„To divoké prase střelili místní myslivci, hlavu jsem si nechal za šest tisíc vypreparovat, a od té doby je tady. Většinu dalších trofejí mám také od nich,“ vysvětluje hostinský.

Hlava pštrosa na zdi patřila Uprchlíkovi, nandu pampovému, kterého měl Petr Růžička dva roky. Několikrát mu za tu dobu utekl a toulal se po okolních lesích, polích i vesnicích. Po posledním útěku mu přestalo bít srdce.

Před časem ho nahradili další tři nandu pampoví, zatím není jisté, zda jsou to samci, nebo samice. „Nedá se to poznat, až budou dospělí, bude to jasné podle toho, jak se k sobě budou chovat, to už je ale pozdě. Musím nechat udělat testy jejich DNA,“ říká Petr Růžička, které by rád zkusil odchovat vlastní pštrosátka. S nandu pampovými je podle něho dost práce, jsou zbrklí a stresoví. Nejsou ale tak nebezpeční jako Droběna, pštros africký, která je jejich sousedkou ve výběhu. A dává jim dost zabrat.

Droběna, které je tři a půl roku, má zatím asi sto dvacet kilo. Pštrosi afričtí přitom váží až sto padesát kilo a dožívají se padesátky. „Bývám s ní ve výběhu, i když může být nebezpečná. Aby byla hodná, musím ji zaujmout. Když tam dělám třeba s lopatou, celou dobu mě sleduje, je zvědavá. Musím být ale opatrný, kdyby přiběhl pes nebo se objevil kůň, kterých se hodně bojí, šla by po tom, koho má nejblíž, tedy po mně,“ vysvětluje Petr Růžička.
U pštrosů podle něho musí chovatel hlídat, aby měl oči výš než oni. Pak ho respektují. „Platí to, i když třeba stojím na špalku, dokonce jsem zkoušel namalovat oči na lopatu a nést ji nad sebou, fungovalo to, Droběna sledovala lopatu a mě si nevšímala.“

Volný čas Petra Růžičky patří především jeho zvířatům. „Když mám chvilku, zlepšuju jim výběh nebo chystám krmení na zimu. Pštrosi žerou v podstatě skoro to samé, co slepice, zrní, řepu, vojtěšku, trávu a v zimě seno,“ vysvětluje chovatel, který například na vojtěšku nemůže chodit s kosou. Musí mít sekačku, aby vojtěška byla nadrobno, dlouhé kusy by se totiž pštrosům zachytávaly v krcích.

Snem Petra Růžičky je chov tetřevů, nemůže je ale nikde sehnat. Líbil by se mu i novozélandský kazuár, zvláštní pták s helmičkou, jeho chov prý ale podléhá povolení.

Při práci stále provází hostinského Čiko, havanský psík, který je ale zvláštní. Mělo by jít o gaučovou rasu, chová se ale spíš jako lovecký pes.
K zálibám Petra Růžičky patří i sport, především nohejbal. Pohárů z nohejbalových turnajů, které vyhrál právě tým kamarádů z Eldoráda, je v hospůdce plná police. „Baví nás to, rádi si zahrajeme, třeba i v zimě. Když nás to chytne, odhrabeme sníh na hřišti a už kopeme,“ říká Petr Růžička, kteří přímo u svého podniku pořádal zatím poslední nohejbalový turnaj v polovině letošního října, „sešlo se tu deset týmů, hráli jsme, grilovali prasátko a bylo hezké počasí, to nám vyšlo.“

Petr Růžička pochází z Vysoké Libně, kde si před devíti lety na zelené louce postavil hospůdku, Eldorádo. Původně byl opravářem zemědělských strojů. Chová pštrosy, pávy, bažanty a divoké kachny. K jeho zálibám patří vedle zvířat i hraní nohejbalu.

Autor: Petra Špitálská

6.11.2011
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Nelahozeves v derby porazila Vojkovice, tři body Dynamu vystřelil Kobera.
34

Derby pro Dynamo! Výhru vystřelil kapitán Kobera

Kladno - Neratovice 0:3.
66

Neratovice zvládly i těžký šťouch na Kladně

KRÁTCE: Ludmila přiblíží svou dobu

Mělnicko - Přinášíme vám přehled kulturních událostí v regionu.

Slavný rocker hrál ve městě po 44 letech

Nymburk /ROZHOVOR/ - Bylo mu šestadvacet, když v roce 1973 stál v Nymburce u zrodu skupiny ETC. Vrátil se sem jako sedmdesátiletý, až po čtyřiačtyřiceti letech. Řeč je o Vladimíru Mišíkovi, po právu označovaném za legendu české rockové hudby. 

KRÁTCE: Stránecká časovka startuje letos už čtvrtý ročník

Mělnicko - Přinášíme vám krátké zprávy z regionu.

Jaroslav Svěcený: Na dovolené jsem byl bez houslí. Ke konci jsem měl absťák

Praha /ROZHOVOR/ – Houslový virtuóz Jaroslav Svěcený tvrdí, že jeho pracovní zápřah nemá dobrý vliv na jeho zdraví. Proto se rozhodl zvolnit, více si vybírat koncertní místa. Když se ale s ním bavíte, říkáte si, jak to muselo vypadat, než zvolnil. Chrlí ze sebe jednu myšlenku za druhou, jeden projekt za druhým. A to si jistě ještě mnohé nápady schovává na příště. Jeho život posledních týdnů zasáhly dvě události. Jednak si po dlouhých letech dopřál s manželkou společnou dovolenou u moře. A pak jeho dcera Julie získala třetí místo na prestižní houslové soutěži. O tom všem jsme si povídali.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení