„Kroj mi šila maminka," vypráví chlumínská rodačka Markéta Charousová, která byla duší průvodu a rozdmýchávala májové veselí. Vzpomíná na časy, kdy byla ještě svobodná dívka a zažila vyvádění: „Tehdy kroj nosívala moje maminka."

Další panímámy si kroje půjčují od starších dam ve vesnici, které je doma mají už po léta. „Ke každému kroji patří halenka, šněrovačka, spodnička, sukně a zástěrka. A všechno musí být pořádně naškrobené," představuje kroj další z panímám Alena Hodysová.

Svůj kroj půjčuje na Staročeské máje i Květoslava Svobodová z Chlumína, která si ho před třiceti lety sama šila. „Tehdy jsme je šily společně s místní krejčovou Františkou Beránkovou, která nám radila," vzpomíná.

Svůj kroj doplňuje letitou zástěrkou. „Tu mám po babičce, která se narodila v roce 1900," vysvětluje, že jde o nejstarší památku, kterou má po svých předcích.

Při Staročeských májích je podle Aleny Hodysové úlohou panímám doprovázet Starosvata v průvodu až do chalup, kde svobodná děvčata čeká vyvádění. „Starosvat musí zjistit, na kolik si rodiče svou dceru cení, aby ji vyplatili," říká o tradici, k níž patří i lidová muzika, tanec a spousta svátečních dobrot.