VYBERTE SI REGION

Letošní výstavy budou patřit Karlu IV. a historii plyšových hafanů

Mělník - Rozhovor s historikem Regionálního muzea v Mělníku Lukášem Snopkem.

10.1.2016
SDÍLEJ:

Historik mělnického muzea Lukáš Snopek.Autor: Deník/Petra Špitálská

 Lukáš Snopek, který provázel sobotní návštěvníky mělnického regionáklního muzea výstavou věnovanou finským vánočním svátkům, pochází z Uherského Hradiště. Do Mělníka ho před sedmi lety, kdy měl za sebou studium oboru historie a dějiny umění na filozofické fakultě pražské Karlovy univerzity, přivedla náhoda. „Nečekal jsem, že tak krátce po absolutoriu dostanu takové pěkné místo. Šlo tehdy o tip od kamaráda, který měl praktickou souvislost, bydlel jsem ještě na koleji, chystal jsem se v Praze ke křtu a nechtěl jsem město opouštět, proto jsem hledal práci v jeho blízkosti," vypráví Lukáš Snopek.

Když jste se seznamoval s historií mělnického regionu, překvapilo vás něco?
Překvapila mě souvislost s mým rodným regionem, který má nejslavnější historickou dobu ve svých počátcích, kdy se na místě, kde dnes leží Uherské Hradiště, nejspíš nacházelo hlavní město nebo významné správní středisko Velké Moravy. I Mělník má svým způsobem tu nejslavnější epochu spojenu s počátkem českého státu, se svatou Ludmilou, s Bořivojem… Zaujala mě i paralela dvou vinařských krajů, Slovácko i Mělnicko jsou vyhlášenými vinařskými oblastmi.

Jaké místo máte v Mělníku nebo okolí města nejraději?
Například Chloumek, kde jsem byl před lety, ještě než jsem v Mělníku začal pracovat, spolu s přáteli historky na návštěvě. Provázel nás magistr Čepelák, Pražan, který se zajímá o vlastivědu Hořína i Mělnicka. Byli jsme tehdy v poutním areálu na Chloumku, už po setmění, takže nás tam nachytali městští strážníci a divili se, co tam děláme. Pamatuji si, že jsme nocovali v tělocvičně mělnického gymnázia.

Co obnáší práce muzejního historika?
Práce muzejního historika je dost pestrá. Když mě paní ředitelka Havlíčková přijímala, říkala mi, že muzejničina je takové devatero řemesel. A ve skutečnosti jich je ještě více než devatero. Základem mé práce je péče o sbírku, mělnické muzeum je jedno z velmi starých muzeí, nedávno oslavilo sto dvacet pět let, a uchovává mnoho cenných pokladů z minulosti města i kraje. Úkolem muzejníků je především pečovat o to, aby byly ty krásné staré věci dobře uložené, odborně zpracované, aby je také čas od času lidé viděli, nejen ty, co máme vystavené ve stálé expozici, a také aby sbírka rostla. Pak probíhají akvizice, předměty se do sbírky zapisují, evidují ve dvou stupních, má to své náležitosti podle zvláštního zákona.

Zabýváte se i vlastivědnou literaturou?
Samozřejmě. Já jako historik muzea zodpovídám za vydávání vlastivědného sborníku Mělnicka, který vychází jednou za dva roky v těsné spolupráci se státním okresním archivem v Mělníku.

Kdy vyjde nový vlastivědný sborník?
Poslední vyšel v říjnu loňského roku s tématem Zapomenuté osobnosti Mělnicka. V roce 2017 nás čeká už desáté číslo, které by mělo být věnováno humanismu a humanistům v dějinách Mělnicka, především ze šestnáctého a sedmnáctého století.

Co vás čeká v letošním roce v souvislosti s chystanými výstavami regionálního muzea?
Ve spolupráci s městem plánujeme menší prezentaci výstavního charakteru věnovanou Karlu IV., který má vazby na Mělník, nejen přes vinařství, ale i rodinné, například se na mělnickém zámku, tehdejším hradě, narodil jeho bratr, své vdovství zde strávila jeho poslední manželka… Na letní sezonu je mým úkolem připravit odlehčenější výstavu plyšových hraček, bude se jmenovat Hafani, na níž se pokusíme představit historii těchto hraček.

Autor: Petra Špitálská

10.1.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

FOTOGALERIE: Právě jsme se narodili

Mělník, Neratovice - Prohlédněte si miminka, která se nově narodila v mělnické a neratovické porodnici.

První světová válka: 102 let od vypuknutí

Před 102 lety – 28. července 1914 – vypovědělo tehdejší Rakousko-Uhersko válku Srbsku. Zamýšlená lokální trestná výprava se rychle proměnila v celoevropský konflikt velmocenských bloků. Zahynuly při něm miliony lidí, byla zničena vyspělá evropská civilizace a všeobecné zhrubnutí a úpadek mravů otevřely cestu pozdějším levicovým i pravicovým diktaturám.

Neratovická charita se zapojila do projektu FEAD

Neratovice - Do projektu Potravinové a materiální pomoci nejchudším osobám, který finančně podporuje Fond evropské pomoci nejchudším osobám (FEAD – Fund for European Aid to the most Deprived), se zapojila také neratovická farní charita.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.