V Mělníku přitom před zhruba dvaceti lety fungoval kastrační program. Město od něj ale po pěti letech upustilo, a to z důvodu téměř nulové účinnosti. „Nepomáhalo to. V rozpočtu jsme měli na kastraci osmdesát tisíc na rok a to rozhodně nestačilo na to, abychom pokryli náklady na kastraci všech opuštěných koček. Proto jsme se nakonec rozhodli program zrušit,“ vysvětlil starosta Mělníka Ctirad Mikeš, který největší problém vidí v lidech. „Mnoho jich nechce do kastrace investovat. Kočka ale může mít i několik desítek koťat za rok. Majitelé pak neví, co si s nimi počít a udat je není vůbec snadné. Buď je tedy utopí, nebo vyhodí na ulici,“ říká Mikeš a dodává, že zvířata se pak na ulici dál množí.

Jako další problém se pak jeví vlastnictví kočky, tedy kdo je jejím skutečným majitelem. „Toulavá kočka je ta, kterou nevidíte. Jinak se jedná o zvíře, které má majitele, ale běžně se pohybuje po městě,“ upřesňuje starosta.

Ilustrační foto
Opilců v mělnických ulicích v létě přibývá

Asi nejhorší situace s opuštěnými kočkami je momentálně v oblasti sídlišť, kde se najde i mnoho lidí, kteří opuštěná zvířata nakrmí. 

Takzvaní krmiči, kteří zajistí opuštěným kočkám žrádlo, jsou ale také problémem. „Určitě to myslí dobře a je skvělé, že se o ně alespoň takto někdo postará, ale kočky se pak na to dané místo stahují. Vědí, že tam je potrava, takže tam, kde jsou krmiči, je i více toulavých koček. Občas se tam nějaké pokusíme odchytnout, ale už jsme vyčerpali veškeré možnosti, jak jejich počet snížit,“ říká smutně starosta Ctirad Mikeš.

Město se alespoň snaží pomáhat majitelům finančně. „V některých případech, především u lidí ze sociálně slabých skupin, jsme schopni poskytnou alespoň část peněz na kastraci.

V tomto případě posuzujeme každého majitele individuálně. Také se snažíme vést osvětový program a vysvětlit lidem, že kastrace je velmi užitečná,“ prozradil starosta.

Ilustrační foto.
Nový ředitel městské policie: Problémoví lidé musí ztratit anonymitu

Že je počet opuštěných koček opravdu vysoký potvrzuje i předsedkyně spolku, provozujícího mělnický útulek pro zvířata v nouzi, Jaroslava Tichá. Momentálně je zde umístěno necelých osmdesát koček, ale jejich počet se ze dne na den mění. „Máme permanentně plno a kočky už nemáme téměř kam dát. Jsme ve spojení i s dalšími spolky po celé republice, jež se starají o opuštěné kočky a všude řeší stejný problém,“ povzdychla si Tichá, která poskytuje azyl kočkám i u sebe doma. „Momentálně mám doma patnáct koťat, která navíc potřebují čtyřiadvacetihodinovou péči, jelikož jsou ještě malinká a musí se krmit z flašky. Někdo je jako dvoudenní vyhodil v igelitovém pytli do popelnice. Byla ve velmi špatném stavu, ale to je většina koťátek, která se k nám dostanou. Jejich stav mnohdy vyžaduje intenzivní a okamžitou veterinární pomoc,“ kroutí hlavou nad nepochopitelným jednáním lidí předsedkyně spolku.

I tady se snaží pomáhat, a pokud je někdo kontaktuje, například s tím, že mu na zahradu chodí cizí kočka na žrádlo, pokusí se ji odchytit a zajistit její kastraci. Vždycky to ale nejde. Je to na domluvě s odborem životního prostředí. Bohužel ale ani naše finanční možnosti nejsou neomezené,“ upozorňuje Tichá, která si také myslí, že majitelé by měli být zodpovědnější. „Málo kdo si uvědomuje, jak je ta péče časově, ale hlavně finančně náročná. Místo toho, aby majitel nechal kočku vykastrovat, nechá ji, ať vrhne koťata. A pak nám volá, že je nemá kam dát a jestli bychom si je nevzali. Lidé si také myslí, že je to naše povinnost, ale jak už jsem zmínila, naše kapacita není neomezená. Navíc, pokud se k nám dostane kočka v kritickém stavu, je nutné poskytnout ji kvalitní krmivo, které je ale bohužel dražší. I proto jsme vděční za jakoukoliv pomoc. Velmi nám pomůže, když nám někdo poskytne krmivo, nebo třeba stelivo,“ povzdechla si Jaroslava Tichá.

Pokud člověk najde opuštěnou kočku, může útulek kontaktovat. Podle Tiché je ale těžké poskytnout radu, jak s nalezencem naložit. „Stejný stav, tedy plno, panuje ve všech útulcích v okolí. Je těžké najít pro kočičku místo, sdělila Tichá.

I pracovníci útulku se snaží v rámci svých možnost vést osvětovou kampaň. Nedávno se Jaroslavě Tiché podařilo přesvědčit starostu z nedaleké obce, aby zavedl program kastrace. „Jsem za to nesmírně vděčná. I když je to možná kapka v moři, je to krok správným směrem,“ řekla předsedkyně spolku Jaroslava Tichá.

Ilustrační foto
Mělnické Vtelno o poštu nepřišlo, lidé ale míří do Libně