Mladá slečna si ho vybrala sama a doplnila jím svůj panel, který byl v minulém týdnu k vidění na šestnácté výstavě studentských projekčních prací nazvané Vzhůru do oblak.

„Panel má tři části. Na první je vegetační prvek javor v perokresbě, druhá zachycuje návrh růžové zahrady u rodinného domu a poslední nabízí řešení rozmístění zeleně v místním parku u evangelického kostela," popsala budoucí absolventka mělnické akademie, která se po ukončení studia přesune zpátky na sever do rodného Ústí nad Labem.

Snem je živnost

Tam by si také ráda našla práci, nejlépe ve firmě, která se specializuje na navrhování soukromých zahrad. „Získala bych tak potřebnou praxi. A pak, až bych měla vlastní zákazníky, bych si mohla otevřít svou živnost," maličko se zasnila.

Daniela Moravcová v Mělníku vystudovala i střední zahradnickou školu. Když v tomto oboru začínala, nejvíce ji bavila floristika, tedy vázání květin. Naopak nejobtížnější podle ní byla biologie.

Začátek nebyl lehký

„Naučit se celou buňku a další nezbytné věci nebylo snadné. To ostatně nebyly ani další předměty, třeba v sadovnictví a ovocnářství byly těžké poznávačky. Musela jsem se naučit rozeznávat jednotlivé druhy květin a stromů. Časem a praxí se to naštěstí zlepšovalo," popsala budoucí zahradní architektka. Dodala však, že ani teď ještě nepozná úplně všechno. „Vyznávám teorii, že existují možnosti, kam se podívat a zjistit si to," zasmála se.

Po ukončení středoškolského studia přirozeně pokračovala na vyšší odborné škole, kde se zaměřila na zahradní tvorbu. A právě tou by se už zanedlouho chtěla živit, přestože dobře ví, že nepůjde o lehkou práci. Zejména z pohledu komunikace se zákazníky.

Zákazník je pán

„Majitelé zahrad si představují jenom tu krásnou stránku – bezúdržbovou zahradu, na kterou celý rok nemusejí sáhnout, maximálně ji jednou za měsíc přejedou sekačkou. Jenomže realita je jiná, rostliny se musí hnojit, je potřeba o ně pečovat… Ale to už se lidem moc nezamlouvá," popsala s tím, že nejnáročnější bývá propojit představy zákazníka s údržbou a výslednou skutečností. „Někdy se lidé přesvědčit nenechají, takže něco vznikne podle jejich požadavků, ale přitom to nekoresponduje s celkovým návrhem. Pak je nutné to upravovat a hledat jiné řešení," vysvětlila.

Tuto zkušenost už Daniela Moravcová získala. Když totiž chtěla upravit zahradu svých rodičů, zpočátku se setkala s nesouhlasem. „Říkali, že změny nechtějí, že to tak měli roky a vyhovuje jim to. Ale dnes už na moje rady dají. Naštěstí," uzavřela usměvavá slečna.