Lovec medvědů hostí na krmítku sýkory i veverky

„Strom roste desítky let a v kamnech shoří za pár týdnů,“ říká Miroslav Havel z mělnických Rousovic, který z ulomené vrby za svým domem vybudoval krmítko pro ptáky. „Chtěl jsem, aby po té vrbě něco zůstalo,“ vysvětluje.

A právě v mrazivých dnech je o jeho vyparáděné krmítko, kterému neschází ani komín s čápem, největší zájem. Na slunečnicová semínka a lojové koule se tam slétávají nejen sýkorky a kosáci, ale i strnad, dlask nebo brhlík.

Oříšky a slunečnicí podle rousovického myslivce nepohrdne ani zrzavá veverka, která čile poskakuje po dřevěném ochozu zdobící kmen letité vrby. Nápad proměnit kmen na krmítko dostal Miroslav Havel po velké vichřici, při které se rozlomila statná vrba za jeho zahradou. „Zřítila se na náš pozemek, tak jsem se domluvil s lesní správou. Dřevo jsme zaplatili a kmen jsem bránil s tím, že z něho něco udělám,“ popisuje.

Stříška i ochoz

Na uříznutý vršek kmene připevnil několik latiček, z nichž vytvořil stříšku. Nezapomněl ani na ochoz, po němž mohou jeho ptačí kamarádi vesele špacírovat a přitom sezobávat olejnatá semena. „Když už tam byla stříška, řekl jsem si, že by tam měl být komínek. Vzal jsem kus trámku, vyřezal na něm jakoby cihly a navrch jsem udělal čapí hnízdo. Inspiroval jsem se na zahradnické škole, kde jsem dříve pracoval, tam proplétali různá kolečka proutím, tak jsem to zkusil taky,“ vypráví velký přítel přírody.

Čapí návštěva

Na komínu jeho hojně navštěvovaného krmítka dokonce nechybí ani čáp, není však živý, ale z obchodu. „Jednou, když jsem byl na zahradě, tak nad domem začali kroužit černí čápi. To čili se po obloze se svěšenými zobany. Asi si mysleli, že je tam čapí bejby,“ vzpomíná s úsměvem Miroslav Havel a říká, že vzácní černí čápi dokonce na Mělnicku hnízdí, moc se o nich ale nemluví. „Musejí se držet v tajnosti, potřebují klid a lidé jsou zvědaví.“
Nadšenec z Rousovic pečuje i o část lužního lesa sousedícího s jeho zahradou. Zanedbaný luh vyčistil a na stromy připevnil ptačí budky pro sýkorky i sovy.

Nezapomněl ani na zajíce a zatoulané srnky, kterým postavil menší krmelec. Bažanti se pak mohou přehrabovat v zásypu plném obilnin. „Pokud je ovšem nestřelí nějaký pytlák,“ říká Miroslav Havel.

Ze Pšovky, která pod stromy protéká, vytahuje během roku nikoli pstruhy, ale různý nepořádek. „Místo ryb tam často plavou plechovky, pet lahve a nedávno jsem z vody vytáhl dokonce autosedačku. Je to až neskutečné, jak si někteří lidé neváží přírody,“ říká myslivec, který si před lety splnil svůj sen – vydal se do divokých kanadských lesů na lov medvědů.

O své výpravě a krásách kanadské přírody se myslivec podrobně rozepisuje v knize Na lovu medvědů, kterou vydal před čtyřmi lety.