Podle starosty města Ctirada Mikeše zvýšení zádržného prostoru na třiadevadesát milionů metrů krychlových nestačí. „Až sto dvacet milionů metrů krychlových," řekl o mělnické představě starosta.

Podle ministerstva zemědělství je třiadevadesát milionů metrů krychlových nejvyšší možnou úrovní při zohlednění všech významů, které přehrada má.

S tímto mělnický starosta nesouhlasí. V době plné klimatických změn je podle něho nezbytné dát přednost dvěma úlohám přehrad, zádržné funkci a ochraně před povodní. Rekreace ani výroba elektřiny by k prioritám patřit neměly. Podle původního rozhodnutí ministerstva zemědělství hladina v přehradě klesne o 1,3 metru, to znamená ochranu před dvacetiletou vodou. Mělník, Kralupy nad Vltavou a další obce přitom požadují snížení hladiny o 1,5 metru.

Společný zájem obcí na řece

„Je to společný zájem všech obcí na Vltavě," uvedl mělnický starosta Ctirad Mikeš 
s tím, že protipovodňová opatření se mají řešit už před Prahou na Vltavské kaskádě.

Podle mluvčího ministerstva zemědělství Hynka Jordána by jakékoliv další významné navýšení retenční kapacity na Vltavské kaskádě výrazně narušilo některou 
z dalších funkcí, které kaskáda plní, například zásobní nebo hydroenergetickou. Zároveň je tak podle něho zachována důležitá funkce Vltavské kaskády zajišťovat zásobní prostor v době sucha.

„Případné změny priorit využívání Vltavské kaskády mohou být další fází celospolečenské diskuse. Postoj obcí při Vltavě ve věci změn manipulací na Vltavské kaskádě, například dalšího navyšování retenčního prostoru, není v současné době jednotný," vysvětlil Hynek Jordán.

Zájmy obcí na dolním toku Vltavy jsou podle mluvčího ministerstva zemědělství v rozporu se zájmy obcí na horním a středním toku, která naopak usilují o zachování současného stavu a všech stávajících účelů Vltavské kaskády.

Povodeň zavinila Berounka a Sázava

Ctirad Mikeš připomněl, že povodeň před třemi lety byla především povodní Berounky a Sázavy, kde nejsou možnosti zadržení toku a zpomalení vody. To mohou preventivně zajistit přehrady. „Všechny kulminace se sešly v jedné chvíli," poznamenal starosta s tím, že zvýšení retenčního prostoru by chránilo i Prahu.

Povodí Vltavy si nyní nechává vypracovat ještě další studii o zvýšení neškodného průtoku. Zjišťuje tak možnosti, jak velký by mohl být průtok pod Vltavskou kaskádou, aniž by došlo k ohrožení lidí a jejich majetku.

S větším průtokem by se totiž začal plnit retenční prostor v Orlické přehradě později a celá Vltavská kaskáda by mohla snížit velikost povodňové vlny.

Poslední velké záplavy postihly Česko v létě před třemi lety, kdy zemřelo patnáct lidí a škody přesáhly patnáct miliard korun. Změna manipulačního řádu Orlické přehrady vychází i z jejich vyhodnocení.