Ministerstvo zatrhlo průzkum uhelných ložisek na Mělnicku

Odpůrci záměru těžby černého uhlí podzemním zplyňováním na Mělnicku a Mladoboleslavsku si oddechli.

Ministerstvo životního prostředí totiž nesouhlasí se stanovením průzkumného územní o rozloze zhruba čtyři sta kilometrů čtverečních, na němž by australská těžební společnost Wildhorse Energy mohla provádět vrty ke zjištění zásob uhlí.

Proti plánované těžbě černého uhlí v Mělnické pánvi se už na začátku letošního roku postavili starostové i obyvatelé většiny obcí, kterých by se případná těžba dotýkala. Největší obavy mají z toho, že by průzkumné vrty a následná těžba uhlí mohly nenávratně poškodit zásobárny kvalitní pitné vody a po vyhoření uhlí v podzemí by mohlo docházet k propadům půdy.

Veřejný zájem byl tedy tentokrát silnější než plány zahraniční společnosti.

Wildhorse Energy ovšem hodlá proti rozhodnutí ministerstva podat rozklad. Potvrdil to ředitel české odnože společnosti Roman Rácz.

„Rozhodnutí ministerstva životního prostředí není možné akceptovat a jsme připraveni proti němu využít všech možných opravných prostředků," uvedl v prohlášení Rácz a dodal, že podle něj společnost naplnila veškeré zákonné požadavky v souladu s geologickým zákonem i správním řádem, a není tedy podle něj v této fázi důvod průzkumné území nestanovit.

„Není nadále možné, aby ústřední orgány státní správy nepostupovaly podle platných předpisů. Jsme přesvědčeni, že nám další vývoj dá v tomto ohledu za pravdu. Takové jednání orgánů poškozuje obraz České republiky nejen u zahraničních investorů," prohlásil ředitel Wildhorse Energy CZ.

Jedni z hlavních odpůrců těžby v regionu, starostka Byšic Jana Poláková a náměstek mladoboleslavského primátora Jiří Bouška se jednoznačně shodli, že rozhodnutí ministerstva je vítězstvím zdravého rozumu.

„Všichni si zřejmě uvědomili, že jsou pro nás zásoby kvalitní pitné vody důležitější než to, že si zde bude australská firma těžit uhlí nějakou alternativní metodou," řekl jasně Bouška.

Přestože těžaři podají na rozhodnutí ministerstva rozklad, Jana Poláková si nemyslí, že by se mělo konečné slovo změnit. „Pokusy zahraničních investorů o průzkumná území budou jistě pokračovat, a to i pro takové experimentální metody, jako je podzemní zplyňování uhlí," připomněla byšická starostka.
Podle ní je proto nezbytné pokusit se o změnu horního geologického zákona, aby hovořil především ve prospěch České republiky a chránil zájmy jejich obyvatel.

„Při Senátu vznikla pracovní skupina, která se skládá ze starostů, geologů, hydrogeologů a politiků. A právě v rámci skupiny se budeme těmito legislativními změnami zabývat. Budeme se tím chránit i před zbytečnou prací, protože dělat neustále nějaké rozklady a psát stanoviska je nesmírně náročné jak časově, tak i finančně," konstatovala Jana Poláková, která je od začátku uhelné kauzy hlavní postavou hájící zájmy obyvatel mělnického regionu.

Před časem na internetu vznikla petice Ne těžbě uhlí, kterou do současné doby podepsaly více než tři tisíce lidí. Autoři petice, Michal Milko a Zdeněk Moravec její část odeslali den před stanoveným termínem pro příjem stanovisek k záměru na ministerstvo životního prostředí.

Zplyňování uhlí slouží k výrobě syntézního plynu, který se využívá na výrobu pohonných hmot, benzinu a nafty, nebo k roztáčení turbín na výrobu elektřiny. Při pálení uhlí vznikají benzeny, aromatické sloučeniny a dehtové materiály.

Společnost Wildhorse Energy, která tuto netradiční technologii využívá v Jižní Africe a v Austrálii, chce těžit i na Mělnícku. V Mělnické pánvi leží zásoby uhlí 400 až 1000 metrů pod povrchem. Ve vrtech do této hloubky by je chtěla firma spálit při teplotě 1000 stupňů Celsia a přeměnit na plyn.

JIŘÍ ŘÍHA, ČTK