Mostky postavené načerno na Liběchovce zmizí

Mělník - Liběchovka, která se vylila ze svého koryta, byla tématem schůzky v Medonosech.


Diskutovat (0) 8.9.2010 17:53 aktualizováno 8.9.2010 23:06

Starostce Medonos Anneliese Beníškové se nelíbí stav silničních příkopů. Už léta je podle ní nikdo dostatečně nevyčistil, při dešti neplní svou funkci. Foto: Deník/ Jiří Říha
Starostce Medonos Anneliese Beníškové se nelíbí stav silničních příkopů. Už léta je podle ní nikdo dostatečně nevyčistil, při dešti neplní svou funkci. Foto: Deník/ Jiří Říha
Autor: Deník/ Jiří Říha

Následky, které za sebou nechala v polovině srpna v Medonosech a okolních vesnicích větrná smršť s přívalovými dešti, mohly být menší. Rozvodněná Liběchovka se nemusela prodrat přes silnici až na dvory a do sklepů rodinných domů. Starostka Medonos Anneliese Beníšková je o tom přesvědčena.

Zanesené koryto Liběchovky

„Pokud by se v okolí vodního toku a vedení vysokého napětí průběžně udržovaly stromy a ostatní dřeviny, nedocházelo by k zanášení Liběchovky ani k poškozování elektrického vedení. Následky by pak byly mnohem menší,“ vysvětlila Beníšková a doplnila, že dalším negativem jsou zanesené silniční příkopy, jimiž voda neodtéká.

Lidé byli bez pitné vody a proudu

Po průtrži mračen byly podle Beníškové vesnice až třicet hodin bez proudu. Jejich obyvatelé navíc nemohli čerpat vodu ze studní, které jsou jediným zdrojem pitné vody v Medonosech i pod ně spadajících Chudolazech a Osinalicích.

V Medonosech se Anneliese Beníšková v polovině minulého týdne sešla se zástupci energetiků, Povodí Ohře, Správy a údržby silnic Mnichovo Hradiště a Správy chráněné krajinné oblasti Kokořínsko. Dorazil také vedoucí Liběchovského rybářství, starosta Tupadel a ředitel liběchovského učiliště.

Hlavním tématem setkání byla preventivní opatření, která by zamezily dalším možným záplavám. „Schůzku jsem svolala, protože je důležitá prevence, aby už k vysokým škodám nedocházelo,“ poznamenala Beníšková.

Silné kácení lesů, čerpání vody

Jiří Vacek z Liběchovského rybářství vidí jako jeden z problémů také výrazné kácení v přilehlých lesích, kde pak dochází ke splavování zeminy a zanášení potoka. Podíl na zvyšování dna potoka má podle něho také silné čerpání podzemní vody, čímž dochází k narušení slojí a chrlení písku vlásečnicovými prameny v korytě Liběchovky.

Vyčištění dna vodního toku je ale podle ředitele terezínského závodu Povodí Ohře Pavla Egera problém. Splavovaná půda z lesů by prý tok po krátké době znovu zanesla.

Eger poukázal také na načerno vystavěné mostky a ploty nebo na složené dřevo v blízkosti vodního toku, což je z hlediska bezpečnosti nepřípustné.

Překážky poblíž potoka zmizí

Podle Anneliese Beníškové se Povodí Ohře se starosty obcí, kterými Liběchovka protéká, domluví na nápravě. „Povodí na žádost starostů odstraní dřeviny, mostky a další překážky, které by mohly průtok potoka ohrozit,“ řekla starostka Medonos.



Diskuse k článku neobsahuje žádné příspěvky

E-paper - elektronická podoba tištěné verze

Náhled deníku Elektronické
vydání novin

73 deníků: najděte si svůj

Vybrat deník podle lokality