O letošní úrodě rozhodne počasí příštích dvou týdnů

Mělnicko - Půda rozpraskaná suchem, žloutnoucí plochy v obilných lánech a agronomové zvedající oči k nebi ve víře, že se co nevidět zatáhne a spustí liják. Dlouhodobé sucho je stejně jako v minulých letech velkým strašákem pro všechny zemědělce. Nic však zatím není ztraceno.

Podle předsedy Zemědělského družstva Luštěnice Pavla Hrdličky je nedostatek vláhy znát především na písčitých půdách. Někde je už poškození nevratné. „Jde zejména o oblasti s méně kvalitní půdou, jako jsou u nás Předměřice, částečně Mečeříž a další místa zejména na jižním okraji Boleslavska," říká Hrdlička. „Když bude sucho pokračovat, nebude úroda špatná, ale bude průměrná. Doufáme proto, že vyjde předpověď a dnes a zítra zaprší," dodává.

Také další zemědělci ze středních Čech potvrzují, že kvalita obdělávané půdy je na sklonku jara, kdy se srážek nedostává, klíčová. Déšť vyhlíží i Petr Mikeš, který hospodaří v okolí Byšic na Mělnicku, kde je půda spíš lehčí a vláhu rychleji ztrácí. „Půda je rozpraskaná nevídaně, obvyklá kaliště jsou absolutně suchá. V tuhle chvíli je těžké předjímat, jaká bude letošní úroda, ale například pšenice už začíná žloutnout, pak většinou začne odhazovat slabší klásky, přírůstky jsou menší. To se na celkovém výnosu projeví," vysvětluje zemědělec.

Za divokou jízdu hrozí starostovi vězení

Mšensko, kde působí Zemědělská společnost Stránka, má výhodu v těžších půdách, z nichž vláha mizí podstatně pomaleji. Podle jednatele společnosti Petra Živce tam má ozimá pšenice, sladovnický ječmen nebo řepka šanci na slušné výnosy.

Ani soukromý zemědělec Jaroslav Jirmus, hospodařící ve Velenicích na Poděbradsku, ještě nehází flintu do žita.

„U nás se říká, že míváme úrodu ze sucha. Hospodaříme na těžkých půdách, proto nedostatek vláhy tolik nepociťujeme. Ale je pravda, že kdyby spadlo dvacet milimetrů, bylo by to fajn. Pokud by bylo dalších čtrnáct dní sucho, na úrodě by se to rozhodně negativně projevilo," míní soukromník. Ideální by podle něho byly takzvané intervalové srážky, tedy opakovaný vydatný déšť s časovým odstupem a mezitím teplo.

Rozhodující budou příští dva týdny. „Jednoznačně by pomohl déšť. Ideální by bylo, kdyby spadlo alespoň dvacet milimetrů," míní předseda nymburské Okresní agrární komory Luboš Pokorný. Vydatný déšť by podle něho mohl výsledek žní výrazně vylepšit, pokračující sucho povede naopak k usychání části obilovin.

Jahodová sezona vrcholí. Denně mizí tuny plodů

Ohrožené však nejsou jen obiloviny. Ty mají sice ke sklizni nejblíž, ale někteří zemědělci se obávají rovněž o cukrovou řepu, která je sice odolnější, ale v případě nedostatku vláhy také nebude narůstat tak, jak by pěstitelé chtěli. „Chrást ještě nestačil zakrýt řádky, a tak teplo půdu silně zahřívá a cukrovka stojí," komentuje současný stav v okolí Mšena Petr Živec.

Petr Hrdlička z Luštěnic obavy trochu mírní: „Řepa má hlubší kořeny, poradí si. Ani řepku sucho nepostihuje tolik," dodává optimističtěji. Jaroslav Jirmus z Nymburska už nechává zbývající práci na přírodě: „Sázeli jsme s velkým časovým posunem oproti jiným regionům, tak uvidíme, jak to dopadne."

Přestože sucho je citelné, nevymyká se z trendu posledních let. Stále běžnější je také stav, kdy na jednom místě během velmi krátké doby naprší třeba deset milimetrů srážek, a přitom o pouhých několik kilometrů dále nespadne ani kapka.