V pondělí se uskutečnil ve Vysoké u pamětní desky a v Chodči u pomníku padlých pietní akt. Touto vzpomínkou si připomínali občané této oblasti události,které se stali v létě 1942 až 1944.

V létě 1942 zapojil respirent finanční stráže Josef Brož ze Mšena bývalého voják z povolání npor. Karela Práška spolu s Josefem Sadílkem do mšenské odbojové skupiny,která byla zbytkem mšenské části Vrbovy Obrany národa. Počátkem r. 1943 se p. Prášek zúčastnil organizování celookresního odboje pod velením Dr. Erbana. Byl pověřen přípravou odboje v osmi obcích.

Hned na počátku bylo ve Vysoké 10 lidí, v Bosyni 4, v Březince také 4, v Chodči 3, v Kokoříně 9, ve Strážnici7, v Šemánovicích 4 a Dolní Zimoři 4. Do konce války jejich počet značně vzrostl. Příležitost k odbojové činnosti se naskytla v r. 1944, opatřování potravin pro odbojovou skupinu por. Šindeláře, která se při ohrožení Mejsnarovy skupiny na Boleslavsku skrývala u Mšena a Kaniny. Z Vysoké přispívala obchodnice Havlíčková a tajemník obecního úřadu Šťovíček.

Následovala tragická událost, kdy Mladoboleslavské gestapo vyslalo provokatéra ukrajinské národnosti Ivana Lokwiněnka, aby získal informace o organizaci domácího odboje. Provokatér se vydával za uprchlého válečného zajatce. Přivedl ho odbojář Ivaščenko, který však nevěděl co je zač. Seznámil ho z panem Josefem Matouškem z obce Vysoká. Matoušek pak v dobré víře zavedl Lokviněnka do osady Chodeč, kde občané podporovali ruské zajatce. Tam ho vodil od domu k domu a lidé ho ukrývali, dodávali potraviny a oděv. To bylo v březnu 1944. Nikdo z nešťastné obce netušil, že si agent vše tajně fotografoval, kde něco dostal, vše zapisoval.

Pohroma přišla 13. června 1944. Počalo obklíčení německými vojáky a zatýkání občanů v Chodči, kteří pomohli Lokviněnkovi. On sám chodil od domu k domu a říkal, co mu dali. Bylo zatčeno 23 občanů z Chodče, 2 z Vysoké. Zatčen byl i pan Matoušek s manželkou Alexandrou a později i Josef Bílek z Bosyně, který však pro nedostatek důkazů byl později propuštěn. Ze Strážnic byli zastřeleni pan Švadlenka a pan Šesták. Byli souzeni na Pankráci v Praze, 8 bylo odsouzeno k smrti, 5 bylo 20. prosince 1944 popraveno. Byli to : Kulman Václav, Kulmanová Marie, Pešan Josef, Huk Josef a Matoušek Josef. Ostatní zatčení byli rozesláni do koncentračních táborů, odkud se nevrátil rolník Josef Jonák z Chodče. Tito občani se snažili pomoci spojeneckému vojáku, čímž jednali v intencích odboje.

V noci ze 4. na 5. května přerušili odbojáři z Vysoké a ze Strážnice kabel mezi jednotkou SS ubytovnou v kokořínském zámku a posádkovým velitelstvím v Mělníku. Odseknuté části kabelu odnesli co nejdále, aby kabel nebylo možno příliš brzo opravit. 6 května přijeli do Vysoké vyšetřovat nacističtí tankisté a když nemohli nikoho usvědčit, zadrželi Fr.Mráze a pro výstrahu obci jej u zdi kostela ve Vysoké zastřelili.