Počasí přeje houbám, první se objevují na krajích lesů

Podle mělnického mykologa Jiřího Baiera můžeme očekávat opravdovou úrodu asi za deset až čtrnáct dní.

„V tuto chvíli jde měsíc dolů, v tomto období nejsou vhodné povětrnostní podmínky pro růst hub, a tak jich houbaři moc nenajdou. Navíc bylo celou zimu poměrně sucho a tento deficit je v lesích znát. Zatím na houbaře čekají první úlovky na krajích lesů nebo v listnatých porostech. 
V jehličnatých lesích zatím není dostatečně vlhko," řekl Deníku mykolog.

Kdy je nejlepší vyrazit do lesa? Na to podle mykologa žádná rada není. „Chodívá se většinou po deštích, protože se listy a větvičky natočí tak, že houby poodhalí, a snáz je člověk v lese najde. Je to taková malá pomůcka pro houbaře, kteří se do lesa chystají. Může se samozřejmě stát, že vám houby někdo vysbírá, ale to neovlivníte," poznamenal. Další šikovnou pomůckou, která by mohla houbařům pomoci při hledání, jsou borové šišky.

„Když jsou v jehličnatém lese popadané borové šišky, je dobré se na ně zaměřit. Pokud jsou na zemi otevřené, nemá les dostatečnou vláhu a houby v něm nenajdete," vysvětlil Jiří Baier.

Pokud houbaři objeví borové šišky naopak zavřené, mohou se těšit. Znamená to, že les má dostatečnou vláhu a houby porostou.

Houbaři se mohou už dnes setkat například s kozáky, křemenáči nebo klouzky. Nejsou to ovšem jediné jedlé houby, které v lesích v létě rostou.

„Narazíte už také na hřiby, ať už je to hřib kovář, koloděj nebo hřib dubový. Své kloboučky také ukazují holubinky a babky. Ale babky jsou zrádné, rychle se kazí kvůli parazitovi, kterého na sobě mají, a proto bych je ani nedoporučoval na sušení, protože se parazit dostane i do ostatních sušených hub," upozornil.

Které houby je tedy dobré sušit? „Určitě bych nesušil bílé hřiby. Ty se usuší rychle a nemají takové aroma jako ostatní hřibovité houby, které když se suší třeba dvacet hodin, krásně voní a chutnají jako houby. A právě to lidé od sušených hub vyžadují." Způsobů, jak houby sušit, je více, určitě se ale nesmějí sušit na slunci. „Nejlepší je místo, kde dobře cirkuluje vzduch. Pokud je lidé dají na nějaký silonový povrch, mají výsledek zaručen. Další možností jsou sušičky, které jsou téměř 
v každém obchodě. To velice usnadňuje práci. Lidé si ale musejí rozmyslet, jaké houby usuší a z jakých udělají hned smaženici nebo polévku." popsal postupy mykolog, který se podílí na vedení mělnického mykologického kroužku a jeho přednáškách pořádaných v místním muzeu.

Pokud se vydáte do lesa, neměli byste zapomenou na pořádnou výbavu. Určitě se hodí  vysoké boty nebo holínky. Další věcí, kterou by neměl houbař zapomenout, je pořádný nůž.

„Pokud chtějí houbaři sbírat klouzky, které jsou bohužel opomíjené kvůli své slizkosti, neměli by zapomenout na hadrový pytlík nebo nějakou látku. Traduje se, že se musejí loupat, pokud je ovšem dobře očistíte v lese a oddělíte je od ostatních, jde to i bez loupání. Navíc jsou z nich skvělé staročeské polévky, prostě pochoutka," prozradil mykolog.

Houbaření má i svá pravidla. Lidé by se měli chovat ohleduplně ke zvířatům i k lesu. „Pokud někdo najde houbu, určitě by měl myslet na to, že ji musí opatrně vyndat. Další věcí, na kterou musí pamatovat, je to, že by po něm nemělo nic zbýt. Pokud houbu čistí, měl by odřezky něčím zakrýt. Stává se totiž, že když někdo najde odřezky, sejde se celá rodina, která pak rozhrabe okolí, aby našli maličké houby. Tím zničí kus půdy a houby tam většinou už nerostou. Dalším pravidlem, které by měli lidé dodržovat, je to, že by na místě měly zůstat alespoň dvě plodnice," vysvětlil Jiří Bayer.

Pokud totiž lidé budou pořádat nájezdy do lesů, může se stát, že hub poroste méně a méně. „Pokud všechny houby houbaři vysbírají, nemohou dále růst. Na to by měli lidé  pamatovat především," dodal mykolog.

Pokud donesete z lesa plný košík a nejste si jistí tím, o jaké houby přesně jde, můžete využít nabídky mykologického kroužku v mělnickém regionálním muzeu.

Nejen, že se tam můžete zúčastnit přednášek, ale také můžete využít rad mykologů, kteří pomohou s určováním hub.