Na tři měsíce strávené ve Švýcarsku vzpomíná ráda. Studentka třetího ročníku vyšší odborné školy České zahradnické akademie v Mělníku Petra Zdanovcová se v rámci studentského programu Evropské unie Erasmus vypravila na praxi do zahradnického centra společnosti Hauenstein ve švýcarském Rafzu. Společně se spolužáky Jiřím Špačkem a Adélou Gregorovou tam strávila celé loňské jaro.

„Tři měsíce jsme pracovali v sekci trvalek, kde jsme například čistili rostliny připravené k expedici, hrnkovali jsme do hrnků větších rozměrů, pak jsme pracovali na hrnkovacím stroji, pleli jsme i množili rostliny," popsala činnosti, které na trojici mělnických studentů v rozsáhlém zahradnictví čekala.

Na práci si ovšem žádný z nich nenaříkal. Všichni se totiž na praxi v zahraničí těšili. „Pracovali jsme vždycky od sedmi do půl šesté, pak jsme se jen osprchovali, najedli a vyrazili ven. Mohli jsme si půjčit kola, takže jsme z jejich sedel poznávali okolí. A vlakem jsme si zajeli i do Curychu nebo na Rýnské vodopády," vzpomíná na loňské zážitky dvaadvacetiletá studentka.

Budoucí zahradní architekti, kteří budou letos skládat absolutorium, byli ubytovaní v malebném domku přímo v areálu firmy, hned naproti jejímu majitelovi.

Skvělí kolegové

„Než jsme do Švýcarska vyrazili, hodně jsem se bála odborné angličtiny, ale nakonec to bylo úplně bez problémů. Lidé jsou tam opravdu velice příjemní. Když jsme třeba něčemu nerozuměli, všechno nám ukázali," chválí přístup švýcarských kolegů Petra Zdanovcová, která vystudovala nejprve pražskou obchodní akademii, a pak se vydala na dráhu krajinářky. Baví ji totiž malovat, což ji právě na navrhování zahrad a parků lákalo. A navíc miluje přírodu.

Žádné ostnaté ploty

Švýcarsko Petru i její spolužáky mile překvapilo. Zjistila tam, jak velký rozdíl ji od Česka v některých aspektech dělí. „Švýcarsko je krásná země, kde není téměř žádná kriminalita. Za tři měsíce jsme se ani jednou nezamkli. A zahradnictví není vůbec oplocené, nikde nejsou kamery. Projíždějí tam lidé na kolech, s pejsky tam chodí na procházku. Nikdo si přitom nedovolí něco vzít," popisuje rodačka z Prahy systém, který by u nás zřejmě dlouho neobstál.

A značného rozdílu si všimla i v přístupu tamních lidí k práci. „U nás každý kouká otráveně na hodinky, každou chvíli by si chtěl dát přestávku na cigaretu. V Rafzu jsem nic podobného nezaregistrovala."

Přesní jako hodinky

Pochopila také rčení, podle něhož je něco přesné jako švýcarské hodinky. „Švýcaři si opravdu potrpí na dochvilnost. Je lepší tam chodit všude raději dříve," dodává praktikantka, kterou si u Hauensteinů rychle oblíbili. Dokonce jí nabídli, že se může kdykoli zase vrátit, kdyby se rozhodla pracovat v zahraničí. „Nevylučuji to. Současně se ale hlásím na Českou zemědělskou univerzitu v Praze na obor zahradní a krajinářská tvorba. Každému, kdo má možnost vyrazit do zahraničí na praxi, bych to určitě doporučila. Je to skvělá zkušenost," připomíná studentka třetího ročníku vyšší odborné školy, která s Jiřím a Adélou navštívila i zoologickou zahradu v Curychu. Ta ji ovšem zase až tak nenadchla. „Naše zoo v pražské Tróji je o hodně hezčí," chválí usměvavá slečna.

Petře Zdanovcové je 22 let, pochází z Prahy, ale už dva roky žije s přítelem na Českolipsku. Po maturitě na pražské obchodní akademii se vydala na VOŠ České zahradnické akademie Mělník, kde v navrhování zahrad a parků uplatnila svou zálibu v malování. V zahradnickém oboru ji zajímají především stromy.