První z devíti let ve školních lavicích, která budou následovat, zahájily i Tamara Holubová z Neratovic a Veronika Králová z Libiše. A obě se těšily.

„Nejvíc se těším na hodiny tělocviku, protože moc ráda běhám," vyprávěla Tamarka, která už věděla, že její sousedkou ve školní lavici se stane kamarádka Karolína.

„Mám trochu strach, aby ze začátku, než si zvykne, neplakala," svěřuje se maminka Nikola Holubová. Její dcera se ale směje: „Tady to nebude jako ve školce, plakat nebudu."

Její maminka ani tatínek Josef Holub si ze svého prvního školního dne prý vůbec nic nepamatují.

Stejně je na tom i Jiří Král, který spolu s manželkou vedl do školy dvě děvčátka, Kateřinu, která je žákyní druhé třídy, a prvňáčka Veroniku.

Veronika Králová chodí do stejné školy jako sestra Kateřina, žákyně druhé třídy. S oběma děvčátky mířili do školy rodiče, maminka Zuzana a tatínek Jiří.Zdroj: Deník/Petra Špitálská

Maminka Zuzana Králová má alespoň letmou vzpomínku: „Na lavici nás tehdy čekaly papírové kytičky s čokoládovými mincemi uprostřed."

Starší Káťu v minulém školním roce bavil nejvíce tělocvik, Verča se ale těší spíš na matematiku. Do hodin čtení a psaní jde s výhodou, umí už totiž všechna písmenka.