VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Semináře Krokuz pomáhají ženám z azylových domů

Praha, Kralupy – Očkování, dentální hygiena, rakovina prsu nebo domácí násilí patřily k tématům projektu zaměřeného na zlepšení zdravotní gramotnosti žen v azylových domech, který dostal název Krokuz. S myšlenkou na vznik projektu přišla společnost GSK, která jej financuje a spolu se Sdružením azylových domů i realizuje. Základem projektu jsou dvoudenní semináře po celém Česku.

13.2.2016
SDÍLEJ:

Kamarádky, které se našly na semináři projektu Krokuz (zleva) Denisa a Jana.Foto: Deník/Petra Špitálská

Podle Jany Kadaňové, projektové manažerky ze společnosti GSK, je Krokuz zkratkou názvu Krok ku zdraví. „Základní myšlenkou je pomáhat ženám z azylových domů, seznámit je srozumitelnou formou s možnostmi českého zdravotnického systému, aby se v něm dokázaly snáz orientovat a lépe se starat o sebe i své děti," poznamenala Jana Kadaňová.

Během tří let se konalo na různých místech v Čechách a na Moravě čtyřiadvacet seminářů, například na závěrečném kralupském se sešlo čtrnáct žen, které doprovázelo devatenáct dětí. Zatímco maminky se vzdělávaly, dětem se věnovali animátoři.

Mezi přednášejícími byli vedle lékařů nebo odborných lektorů rovněž lidé, kteří vyprávěli o svých zkušenostech, například ženy ze sdružení pacientek s rakovinou prsu Mamma help. „Cílem seminářů projektu Krokuz je, aby přednášející dokázali při setkání s ženami z azylových domů mluvit jejich řečí, mít přirozený a otevřený projev, kterému snadno rozumí i laik," vysvětlila Jana Kadaňová.

Při kralupském semináři, věnovaném péči o děti s respiračními nemocemi nebo alergiemi, padl ze strany maminek například dotaz, kdo je pediatr, o němž se lektor zmínil. Následovalo okamžitě vysvětlení, že jde o dětského lékaře. Otázek bylo na každém ze seminářů hodně. A na každou z nich dostaly ženy odpověď.

Vedle vzdělávání měl projekt Krokuz pro ženy z azylových domů ještě další rozměr, mohly alespoň na dva dny změnit prostředí, relaxovat i sdílet své životní zkušenosti s dalšími ženami s podobnými osudy. Většinou to prý gradovalo až v neděli, po semináři na téma domácího násilí zaměřeném na to, jak domácí násilí poznat a jak na ně reagovat.

Azylový dům pro mě znamenal bezpečí, střechu nad hlavou i ztrátu svobody
Praha, Kralupy – Patnáct měsíců strávila osmadvacetiletá Denisa z Prahy spolu s malým synem v azylovém domě. Stal se jejím záchranným kruhem v téměř bezvýchodné životní situaci. „Už jsem na druhém břehu," dávala naději dalším ženám z azylových domů na seminářích projektu Krokuz, které má sama za sebou.
„Líbilo se mi, že lidé, kteří nám přednášeli, často prošli těžkou životní zkušeností, například vážnou nemocí nebo zoufalou ekonomickou situací. A zvládli to. To pro mě bylo motivací, když se něco takového povedlo jim, mám také šanci," vysvětlovala Denisa, která dnes žije s pětiletým synem v sociálním nájemním bytě. „Jamálek chodí do školky, oproti prvnímu roku mezi dětmi už skoro nemarodí, a tak se mohu věnovat práci," vyprávěla o svém novém zaměstnání v účetnické firmě.
Co se před časem stalo, že skončila v azylovém domě? „Prostě k tomu došlo," poznamenala. „Myslím, že dávná příčina byla už v dětství, kdy jsem nedostala pevné základy. To jsem si ale v dospělosti dlouho nechtěla přiznat. A přestože jsem si myslela, že musím všechno zvládnout sama, paradoxně jsem se upínala k partnerům. Až to dospělo ke krizovému řešení a ze dne na den jsem se s malým dítětem ocitla bez přístřeší," vrátila se do minulosti, kdy před každou nocí sháněla po známých nocleh.
„Nějakou dobu to šlo, ale pak už jsem byla ve stavu, kdy jsem dokonce přemýšlela nad nejhorším řešením, jaké může být. Neviděla jsem před sebou žádné východisko. Ale stačilo, abych se podívala na syna, do jeho nádherných očí, a věděla jsem, že se musím sebrat a něco dělat," řekla o své cestě k bydlení v azylovém domě.
Dnes konečně stojí pevně na vlastních nohou. Přispěly k tomu dvě zásadní zkušenosti, vedle bydlení v azylovém domě i semináře projektu Krokuz.
Azylový dům pro ni znamenal zázemí a střechu nad hlavou. „To byla velká úleva," přiznala s tím, že záporné stránky bydlení v azylovém domě řešila pouze před tím, než tam začala bydlet.
„Samozřejmě to není snadné, je tam opravdu striktní řád, cítíte se zase jako dítě. Ten pocit, že jste úplně neschopní, je ponižující. Ale snaží se vám tam pomoci najít správnou cestu, pochopit mantinely, bez kterých to v životě nejde. To, že jste v azylovém domě stále pod kontrolou, není snadné přijmout, ale je to velká motivace snažit se vrátit k dospělému životu, ke svobodnému životu. Máte prostě na vybranou," vysvětluje Denisa, která na sobě začala s pomocí sociálních pracovnic z azylového domu pracovat.
„Postupně jsem si všechno srovnala v hlavě, dostala jsem se do psychické pohody, s vírou v sebe přišla i síla a všechno se začalo zlepšovat," vyprávěla o svém životě před odchodem z azylového domu.
Procházka růžovou zahradou to samozřejmě nebyla, vedle změn ve svém vnitřním světě musela řešit i ryze praktické záležitosti. Především nedostatek peněz.
Naštěstí to neřešila nevýhodnými půjčkami, což často vede k tomu, že se lidé z azylových domů nedokážou odrazit od dna. „Bez peněz to samozřejmě bylo těžké, ale mou výhodou bylo, že se umím uskrovnit," vzpomínala na dobu, kdy si s přibývajícím věkem syna konečně mohla sehnat brigádu a začalo se jim lépe dařit, „jak jsme byli zvyklí vycházet opravdu s málem, vážili jsme si každé drobnosti, kterou jsme si mohli dovolit, najednou se nám otevřely nové možnosti."
Přestože to zní jako klišé, její zkušeností bylo, že když už mlela z posledního a myslela si, že jí nezbývá ani špetka sil, musela prostě přidat.
Na semináře projektu Krokuz, pořádané pro ženy z azylových domů, se vrátila jako inspirace pro ostatní. „Ráda na svou účast na seminářích vzpomínám. Nabídly mi několik rekreačních víkendů, kde bylo o mého syna dobře postaráno a já jsem se mohla věnovat sama sobě. Hodně jsem se tam naučila, jak se mít ráda, pečovat o sebe. Otevřelo mi to dveře, kterými jsem se dostala sama k sobě," svěřila se se svou zkušeností Denisa, která navíc na seminářích Krokuz našla kamarádku. Janu Kadaňovou, dobrovolnici ze společnosti GSK, která projekt pro ženy z azylových domů podporuje.
Jejich setkání prý začalo názorovým nesouladem, po kterém si dlouhé hodiny povídaly o životě. A od té doby se jejich přátelství prohlubuje.

Autor: Petra Špitálská

13.2.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Zřícenina hradu Trosky

V Branžeži se rozhodovalo v závěru

Kočky z útulku našly nový domov
3

Kočky z útulku našly nový domov

Mělničtí strážníci slavili čtvrt století vítězstvím

Lhotka - Mělničtí strážníci slavili čtvrt století od vzniku založení městské policie vítězstvím. V rámci oslav pořádali třetí ročník soutěže pro strážníky ze širokého okolí, kde si v modelových situacích vyzkoušeli své schopnosti a odolnost. A ze třinácti dvoučlenných hlídek z osmi městských policií byla nejlepší právě ta mělnická.

Krátce z Mělnicka: Na premiéru míří i filmaři

Mělnicko - Přinášíme vám krátké zprávy z regionu.

Chybí góly a hlavně body. Vymaní se Tišice z krize?

Tišice – Na Mělnicku patří Sokol díky svému postavení k těm přednějším týmům. Hraje I. B třídu, výš už jsou jen divizní kluby Neratovice s Libiší a z I. A třídy Pšovka se Záryby. Přesto v této sezoně Tišice zůstávají daleko za očekáváním.

AUTOMIX.CZ

Jak se nespálit při koupi ojetiny II.: Jsme u auta. Na co si dát pozor?

V minulém dílu článku o nákupu ojetiny jsme si probrali, čím se řídit při počátečním výběru auta a jak se připravit na jeho nákup. Nyní se dostáváme do bodu, kdy jsme u vybraného vozu. Na co si dát pozor? A co všechno byste měli zkontrolovat?

Předvolební speciál deníku: Jak splnila vláda své sliby?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies