VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Srnčí říje na Mělnicku: nekřičme jako na lesy!

MĚLNICKO - V současné době na Mělnicku právě probíhá srnčí říje. V lesích proto musíme být tiší. Stačí totiž málo – pískání na psa, křik, natož pak motorka – a křehká příroda může utrpět šok!

30.7.2007 1
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/Archiv

„Zákon hovoří jasně o zákazu plašit zvěř v lesích jakýmkoliv způsobem, a to pod pokutou až deset tisíc korun! Srnčí zvěř je velmi citlivá k životním podmínkám,“ varuje František Kabelka z Odboru životního prostředí a zemědělství Městského úřadu v Mělníku.

Srnčí zvěř je velice citlivá na zvuk, sama totiž používá zvukové signály k dorozumívání. Hluk lidí v lesích by tedy mohl způsobit velkou neplechu. „Lidem proto doporučuji zvěř nijak nerušit,“ zdůraznil Kabelka.

V období říje zvěř vykazuje prudký vzestup sociálního chování. „V době říje záleží na srně, kterému teritoriálnímu srnci   dá přednost,“ poznamenal Kabelka.

A co všechno lze v lesích v současné době pozorovat? „Srnec na počátku říjnosti začíná srnu honit. Vzdálenost mezi srncem a srnou při honičkách je velká, postupně se ale snižuje, až se zvěř dotýká na citlivých místech. Samo „pokládání“ je velmi krátké, trvá jen několik vteřin,“ vysvětlil František Kabelka, mělnický odborník na životní prostředí.

„Rád si třeba na cestě z práce někde u lesa zastavím a jdu se projít, například v přírodě na Kokořínsku. Nedávno jsem viděl srnu. A odněkud z lesa se stále více přibližoval srnec a štěkal. Mám rád přírodu a vím, že se musím chovat tiše. Vedu k tomu i svého malého synka, aby choval k přírodě úctu už od raného dětství,“ řekl pro Mělnický deník Jaroslav Kubín z Mělníka. Srna se při honičkách nepravidelně ozývá pískáním, srnec supí a beká. Zní to podobně jako štěkání psa.

Při pozorování je ale nutné brát na zvěř ohledy. „Krásy říje může pozorovat každý, důrazně však doporučuji zvěř nijak nerušit,“ dodal František Kabelka.


Srnčí zvěř má jen jedno období vroce, kdy probíhá říje. Hlavní podmínky pro zdárný průběh říje ovlivňuje celá řada faktorů, znichž je nejvýznamnější vývoj počasí, sluneční svit, populační hustota, poměr pohlaví a věk zvěře.


Vobdobí říje obě pohlaví a všechny věkové třídy vykazují prudký vzestup sociálního chování: vzestup aktivity je nejnápadnější u srn. To je ovšem způsobeno jejich předchozím úsporným chováním během roku, kterým zabraňují energetickým ztrátám organismu. Také u srnčat je pozorován vrchol sociální aktivity vříji, kdy se i ojediněle zúčastňují říjných honiček své matky. Srnčata buď odhánějí srnci, nebo následují říjný pár při honičkách.


Aktivní úloha srny bývá vposuzování výběru srnce většinou silně podhodnocována nebo dokonce zcela pomíjena. Srna je sezónně polyestrický (estrogen = samičí hormon ovlivňující pohlavní funkce) savec, i když o skutečné estrální cykličnosti jsou jen omezené důkazy. Začátek říjné aktivity srn spadá smístními rozdíly přibližně do 2. poloviny července (letošní říje, konkrétně zde na Mělnicku, začala vzhledem počasí cca o 14 dní dříve) a 1. poloviny srpna. Podle pozorování HOLMESE (1974) mladé srny přicházejí do říje o 10 až 20 dní dříve, než srna se srnčetem.

Srnčí říje mívá vposledních letech mnohem nepravidelnější ráz. Často jsme svědky začátků říje vpolovině července, někdy i dříve, a často vidíme probíhat říji po 20. srpnu.

 

Sexuální pud je na vrcholu říje srny silnější než mateřský a lze pozorovat, jak srna při milostných hrách se srncem dočasně ignoruje naříkavé volání srnčete. Teritoriální systém srnčí zvěře umožňuje srně, aby si skutečně sama vybrala otce svého budoucího potomstva. Tím, že domovské okrsky srn většinou zasahují do několika teritorií, záleží vdobě říje na srně, kterému teritoriálnímu srnci „dá přednost“. Průběh pohlavního cyklu nebývá synchronizován mezi několika srnami najednou. Zněkolika dní estrálního cyklu, kdy srna projevuje říjné chování, je to pouze několik hodin, kdy je srna na vrcholu říjnosti a kdy se také nechá „pokládat“. Srny, které nejsou oplodněny vletní říji, mohou být oplodněny vdruhém, nebo ještě dalším cyklu. Srna je sudokopytník, u kterého pozorujeme fenomén tzv. utajené březosti (také :prodloužená implantace“, embryonální diapauza“), který trvá od konce července až srpna do konce prosince. Během tohoto období zárodek ve stadiu volné blastocysty přečká přibližně 140 dní. Trvá asi 5 měsíců, než se zvětší do velikosti vprůměru asi o 0,1mm. Přibližně vdruhé polovině prosince až začátkem ledna se vývoj urychluje a embryo se začíná normálně vyvíjet.

Srnec na počátku říjnosti srny začíná srnu honit. Srna vtu dobu není ještě na vrcholu ovulace, a proto srnci nedá příležitost kpokládání. Vzdálenost mezi srncem a srnou při předříjných honičkách je velká. Pár se při honičkách pohybuje vteritoriu, ale srna se zněho často dostane ven. Teritoriální srnec se snaží úniku srny zteritoria zabránit. Honičky nemají přesný řád a tvar, jak se dříve říkalo. Tvar se většinou podobá oválu, kruhu nebo osmičce, kdy poloměr kruhu nebo kruhů je často značně velký a může dosahovat několik desítek i stovek metrů. Srnec se srnou často obíhají keř, strom nebo kupu sena. Honičky se střídavým pastvením probíhají surčitými přestávkami několik hodin. Ale také den i dva. Při vrcholu ovulace srna při honičkách výrazně zvolní běh, kruhy jsou mnohem menší a srnec je vtěsné blízkosti za srnou. Větrníkem (dýchací ústrojím) se často dotýká její svírky (pohlavní orgán srny). Potom se srna zastavuje a nechá se srncem tzv. „pokládat“. Pokládání je velmi krátké, 5 až 8 vteřin. Srnec většinou ihned zaléhá anebo se se srnou paství. Pokládání se několikrát vkrátkých intervalech opakuje. Srnec bývá u jedné srny 2 až 4 dny. Když začíná říjnost další srny, pobyt srnce u jedné srny se zkracuje. Naopak tam kde není další srna, je srnec u jedné srny delší dobu.


Srnčí říje probíhá zprvu jen ráno nebo navečer a vdobě vrcholu, který u nás bývá od 1. do 8. srpna, se můžeme setkat shoničkami po celý den. Dobu honění značně ovlivní počasí. Při mimořádných teplech se často stane, že říjné páry můžeme vidět jen ráno nebo navečer. Srna se při honičkách nepravidelně ozývá pískáním. V době vrcholu ovulace se její hlas měkce moduluje a při honičce předcházející pokládání toužebně až zajíkavě píská. Srnec při honičkách supí a ojediněle i beká (podobné štěkání psa). Vdobě říje můžeme pozorovat vobilí nebo vlukách vyběhané cestičky od opakovaného honění srny.


Po pokládání srny srncem dojde ve velmi krátké době kspojení spermie svajíčkem. Nejčastěji jsou oplodněna dvě vajíčka, méně často jedno ještě řidčeji tři (v severských státech jako je např. Švédsko mívá srna běžně tři srnčata) nebo dokonce vzácně čtyři až pět. Oplozená vajíčka sestoupí zvejcovodu do dělohy, kde zůstanou na sliznici až do poloviny prosince, někdy až do konce prosince. Po tuto dobu jsou vajíčka nedostatečně vyživována, a proto je jejich růst zanedbatelný. Toto období trvá 4,5 měsíce. Tato utajená březost (latence) umožní srnčí zvěři říji vletní době, kdy je dostatek potravní nabídky, dostatečnou regeneraci sil a vytvoření rezervních látek před dobou vývoje plodu a vývoje parůžků.

Vprosinci vlivem změny světelného počitku dochází kvylučování hormonu zhypofýzy, vajíčka se uhnízdí ve sliznici dělohy a jejich výživa se výrazně zvýší. Vtomto období se stává, že zahnízdění vajíček do výstelky dělohy způsobí u srny chování, které je obdobné předříjnému. Srna se ozývá měkkým pískáním a vábí tak srnce, který ji začíná honit. Toto honění ale nikdy nekončí pokládáním srny, a proto tyto projevy nelze nazývat pravou říjí, nýbrž nepravou nebo jalovou. Vrozmnožování srnčí zvěře je mnoho nepravidelností, které jsou ovlivněny její citlivostí kživotním podmínkám.

 

30.7.2007 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.

Běžci podpoří vybudování nového školního hřiště

Kladno - Neratovice 1:0.

Formu lídra prověří exligové Kladno

Středočechů přibývá. Může jich být víc o statisíce

Střední Čechy – Přes jeden a čtvrt milionu obyvatel má Středočeský kraj nyní – a během příštího desetiletí by se jejich počet mohl vyšplhat k půl druhému milionu. Mnozí z těch nových ovšem nebudou mluvit ryze „středočesky“; nářečí si přivezou se svých domovů z celé republiky. A pro leckteré bude čeština dokonce cizím jazykem.

Seifertovy Kralupy oživí tradiční literární soutěž

Kralupy – Po dvaadvacáté se koná ve Vltavě, městském muzeu i domě dětí a mládeže, festival poezie a přednesu zasvěcený básníku Jaroslavu Seifertovi. Vrcholem bude tradičně vyhlášení výsledků autorské literární soutěže. Vítězné práce zarecituje Valérie Zawadská, hudební doprovod zajistí sólisté kralupského pěveckého sboru. Během vrcholu festivalu budou posluchači zavedeni do 20. a 30. let minulého století, kdy se objevil skladatel Jaroslav Ježek. Mezi jeho blízkými přáteli byl právě i Seifert.

Hasiči pluli sem a tam. Cvičili řízení člunu

Roztoky /VIDEO, FOTOGALERIE/ – K záchraně osob z vody i dalším zásahům na Vltavě vyjíždějí několikrát za rok profesionální hasiči z Roztok na Praze-západ. Do působnosti týmu z tamější stanice, která je součástí kladenského územního odboru Hasičského záchranného sboru Středočeského kraje, patří tok řeky od pražské Podbaby až ke zdymadlu u obce Dolánky na Mělnicku.

Zábavný vstup do podzimu: Kam vyrazit za kulturou?

Mělnicko - Přinášíme vám přehled kulturních událostí v regionu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení