VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Vánoční zvyky krátily čas mezi večeří a mší

Mělník – Vánoční čas býval plný tradic a obyčejů, o kterých už se dnes lidé mnohdy ani nevědí, že kdysi existovaly. Etnografka mělnického muzea Naďa Černá o těchto zvycích mluví jako o pověrečných praktikách. Sloužily prý pro krácení dlouhé chvíle, která nastala po štědrovečerní večeři před půlnoční mší, a dodržovaly se především proto, aby hospodářství v dalším roce vzkvétala a nepřišla bída.

21.12.2012
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: DENÍK/archiv

Jedním z dávno zapomenutých zvyků bylo vyhazování nebo vystrkování psa z okna domu. Říká se, že tato praktika měla zajistit ostražitost čtyřnohého hlídače a ochranu majetku hospodářství pro následující rok. „Když o tom ale vyprávíme dětem, hned je také upozorníme, že dříve bývaly chaloupky malé a nízké, tak aby něco takového dnes raději vůbec nezkoušely, obzvlášť pokud bydlí třeba v paneláku," poznamenala Naďa Černá.

Vánoční zvyky se podle jejích slov dají rozdělit na ty, které osud a budoucnost mohou ovlivnit, a na předpovědi, co se v příštím roce stane. Těch prvních však bývalo o Vánocích výrazně méně. „Pověrečné praktiky můžeme také rozdělit podle toho, koho se týkaly, kdo je dodržoval a co měl ten dotyčný v rámci hospodářství na starosti. Například hospodář spravoval polnosti a dobytek, proto na Štědrý den obtáčel celou chalupu i s okolními budovami řetězem, a hospodářství tím jakoby uzavřel do magického ochranného kruhu," přiblížila etnografka jeden z dávných obyčejů.

Hospodyně zase pečovala o domácnost, děti, drůbež a sad. Proto si třeba ruce od těsta na vánočku otírala o stromy. Nebo poslala své nejštíhlejší dítě, aby se svým nejvíce statným sourozencem na zádech oběhlo sad. Tyto zvyky měly zajistit hojnost úrody, aby množství ovoce nakynulo podobně jako vánočka a větve stromů se pod uzrálými plody prohýbaly stejně jako drobné dítě pod svým mohutnějším bratrem nebo sestrou.

„S bohatou snůškou vajec zase souvisí jiná tradice, a sice nahnání všech dětí pod stůl, kde musely hlasitě kdákat a kvokat," popsala Naďa Černá. „A ohledně slepic tu máme ještě jednu zajímavost. Krmení se jim totiž sypalo do obruče od sudu, aby se nerozutekly a nezanášely. Opět jsme tedy u symbolu kruhu, který prochází celými Vánocemi jako červená nit," dodala.

Nejvíce pověrečných praktik bylo ovšem spojováno s vdavkami mladých dívek. Nejznámější je nejspíš zvyk házení botou přes hlavu. Pokud špička ukazovala ke dveřím, bylo jasné, že se dívka v příštím roce vdá a odejde z domu. Další možností jak zjistit, zda na dívku čekají vdavky, byla dřevěná polínka. Pokud jich mladá žena přinesla v náruči sudý počet, měla se v následujícím roce konat svatba.

„Aby dívka zjistila, kterého z nápadníků si má zvolit, vložila do těsta na jednotlivé knedlíky papírky se jmény. Knedlík, který vyplaval jako první, obsahoval jméno hocha, který se měl stát jejím ženichem," vysvětlila etnografka. Podobně fungovala i nakrájená vánočka, kdy každá dívka měla jeden kousek, a který sežral pes jako první, ta se také měla jako první vdát.

„Pro udržení rodiny pohromadě se zase svazovaly řetězem nohy stolu. Někdy se pod něj jako určitý symbol toho, že se Ježíšek narodil ve chlévě, dokonce dávala sláma," řekla Černá.

Dodnes je populární pouštění svíček v ořechových skořápkách po vodě a odlévání olova nebo vosku do vody.

Autor: Barbora Tesnerová

21.12.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Kladno - Neratovice 1:0.

Formu lídra prověří exligové Kladno

Ilustrační foto

Středočechů přibývá. Může jich být víc o statisíce

Seifertovy Kralupy oživí tradiční literární soutěž

Kralupy – Po dvaadvacáté se koná ve Vltavě, městském muzeu i domě dětí a mládeže, festival poezie a přednesu zasvěcený básníku Jaroslavu Seifertovi. Vrcholem bude tradičně vyhlášení výsledků autorské literární soutěže. Vítězné práce zarecituje Valérie Zawadská, hudební doprovod zajistí sólisté kralupského pěveckého sboru. Během vrcholu festivalu budou posluchači zavedeni do 20. a 30. let minulého století, kdy se objevil skladatel Jaroslav Ježek. Mezi jeho blízkými přáteli byl právě i Seifert.

Hasiči pluli sem a tam. Cvičili řízení člunu

Roztoky /VIDEO, FOTOGALERIE/ – K záchraně osob z vody i dalším zásahům na Vltavě vyjíždějí několikrát za rok profesionální hasiči z Roztok na Praze-západ. Do působnosti týmu z tamější stanice, která je součástí kladenského územního odboru Hasičského záchranného sboru Středočeského kraje, patří tok řeky od pražské Podbaby až ke zdymadlu u obce Dolánky na Mělnicku.

Zábavný vstup do podzimu: Kam vyrazit za kulturou?

Mělnicko - Přinášíme vám přehled kulturních událostí v regionu.

Zdravotnictví čeká velký třesk. Síť nemocnic prořídne

Nic podobného se prozatím žádnému z českých ministrů nepodařilo, přestože si to všichni přáli: koncentrovat lékařskou péči do velkých nemocnic. Zrušit část malých špitálů nebo je změnit na léčebny dlouhodobě nemocných je totiž politická sebevražda.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení