Web Misionářů saletini, kteří spravují mělnickou farnost, připomíná, že podle Františka Palackého měl být kostel založen spolu s místní kapitulou už v desátém století, za časů kněžny Emmy, manželky českého knížete Boleslava II.

Na začátku dvacátého století, kdy byl chrám restaurován, studoval jeho stavbu architekt Kamil Hilbert. Dospěl tehdy ke zjištění, že nejstarší částí je torzo románské věže v jihozápadním nároží chrámového půdorysu. Předpokládal přitom, že věž pochází z doby kolem roku 1000, kdy měla pravděpodobně původní románská bazilika dvě věže. Tomu odpovídají i nálezy z předcházející opravy kostela na sklonku devatenáctého století, kdy byly objeveny patka a dřík románského sloupku.

První písemná zmínkao mělnickém kostele pocházejí z jedenáctého století, kdy byl zřejmě zasvěcen pouze svatému Petrovi. Další dochovaná zmínka jez poloviny dvanáctého století, kdy píše kronikář Kosmas o mělnickém proboštu Šebířovi. O skoro padesát let později je datován záznam, podle kterého v roce 1172 vyhořel po zásahu blesku starobylý mělnický kostel.

Ilustrační foto
Mělnické Vtelno o poštu nepřišlo, lidé ale míří do Libně



Od románské podoby ke gotické dospěl kostel při přestavbě ve čtrnáctém století.

Hlavní chrámová loď byla původně nižší a dnešní podobu získala až při třetí, poslední gotické přestavbě kostela na začátku šestnáctého století.

Ze stejné doby pochází rovněž vysoký presbytář nad prostornou kryptou, která sloužila jako kostnice pro městský hřbitov u kostela. Až do roku 1775, kdy byl hřbitov u kostela zrušen a nahrazen hřbitovem u kostela svaté Ludmily na předměstí. Podle tehdejšího nařízení měly být ostatky z kostnic pohřbívány do země, v Mělníku však místo toho zazdili okna i dveře.

Kostnice byla otevřena až při opravách chrámu na sklonku devatenáctého století. Nacházejí se tam pozůstatky deseti až patnácti tisíc lidí různého stáří, pohlaví i etnického původu.

O prázdninách mohou turisté navštívit kostnici od pondělí do soboty od 9.30 hodin, v neděli od 10.30, v každém dni až do 18 hodin s polední přestávkou od 12.30 do 13.15 hodin.

Chrámová věž pochází ze druhé fáze gotické výstavby. Založena byla v roce 1483 a dokončena, jak hlásí letopočet na nejvyšší římse, o pět let později. Původně byla kryta gotickým jehlanem se čtyřmi menšími jehlany na postranních vížkách.

Ilustrační foto.
Kly čekají už třetí volby, starostka ztratila vliv



Po velkém požáru kostela v sedmnáctém století však bylo gotické ukončení věže nahrazeno barokní cibulovitou bání krytou šindelem.

V roce 1918 srazila vichřice z věže dva metry vysoký dvojramenný tepaný kříž, který prorazil střechu kostela. Věž zůstala bez kříže dalších devatenáct let, než se tam po opravách střechy vrátil, tentokrát už se zajištěním hromosvodem.

Mělnické zvony na chrámové věži se při požáru v sedmnáctém století roztavily. Ze tří nových, které se tam objevily o devět let později, dva vyzvánějí dodnes.

Třetí byl zrekvírován za první světové války. V roce 1937 za něj sice správce mělnického kostela svaté Ludmily Václav Koníček získal náhradu, po pěti letech byl ale opět zabaven pro válečné účely. Až v roce 1993 věž dostala třetí zvon, zasvěcený svaté Anežce a Zdislavě.

Nejstarší se zvonů ze začátku patnáctého století v šedesátých letech minulého století praskl a jako vzácná památka byl uschován.

Ilustrační foto
Zálezlice pomalu zapomínají na velkou vodu



Do historie mělnického chrámu svatých Petra a Pavla zasáhla druhá světová válka nejen odebráním zvonu, ale především náletem na město 9. května 1945. Tehdy byla silně poškozena střecha a vybita okna. Naštěstí nedostal kostel ani věž přímý zásah, letecká puma spadla do přilehlých Bernatových sadů.

K dnešní podobě chrámu sousedícího se zámkem přispěly další zásahy, v sedmdesátých letech minulého století dostala věž bílou fasádu a o pár let ji následoval i svatostánek. Na sklonku devadesátých let pokryly prejzy presbytář a byla opravena střecha nad loděmi. Začátek jednadvacátého století přineslo nová skla do všech oken chrámu a uměleckou mříž k zajištění jižního vchodu. Ve stejné době byly rovněž opraveny chrámové varhany a byla otevřena krypta v severní předsíni kostela.

V posledních týdnech prochází chrám opět opravami, které mají skončit na podzim. Mše svaté se proto přesunuly do kapucínského kostela Čtrnáctí sv. pomocníků na nedalekém náměstí Míru. Chrámová věž s kouzelnou vyhlídkou do širokého okolí z ochozu ve výšce sedmatřicet metrů je však stále otevřena. Zájemci na ni mohou vystoupat ve všedních dnech od 9.30 do 18 hodin, v sobotu od 9.30 do 21 hodin a v neděli od 10.30 do 18 hodin, musí přitom počítat s polední přestávkou od 12.30 do 13.15 hodin.

Před šesti lety měli v chrámu svatých Petra a Pavla svatbu herečka Jitka Čvančarová a tanečník Petr Čadek.

Věž
Mělnický zámek.Zdroj: DENÍK/Viktor JanovskýChrámová věž, která pochází z konce patnáctého století, je šedesát metrů vysoká. Návštěvníci z ní shlížejí na město i do širého kraje z ochozu, který se nachází ve výšce sedmatřicet metrů.

OTEVÍRACÍ DOBA

Pondělí až pátek
9.30 – 18 hodin

Sobota
9.30 – 21 hodin

Neděle
10.30 – 18 hodin

Polední přestávka
12.30 -13.15 hodin

Kostnice
Ilustrační fotografie.Zdroj: DENÍKV mělnické kostnici v kryptě chrámu svatých Petra a Pavla se nacházejí pozůstatky deseti až patnácti tisíc lidí různého stáří, pohlaví i etnického původu, mnozí z nich přišli v místním kraji o život při četných šarvátkách v dějinách, například ze třicetileté války.

OTEVÍRACÍ DOBA

Pondělí až sobota
9.30 – 18 hodin

Neděle
10.30 – 18 hodin

Polední přestávka
12.30 -13.15 hodin