VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Zvoník: Pokud cítím bezpečí pod nohama, výšky mi nevadí

Praha /ABeCeDa povolání a koníčků/ - Prázdninový rozhovor Deníku: Každý večer jezdím natahovat kostelní hodiny, když nemůžu, zastoupí mě manželka nebo táta, říká zvoník Jiří Malecký.

3.8.2013
SDÍLEJ:

ZVONÍK a hodinář Jiří Malecký (na snímku) se stará o věžní hodiny nejen v Mělníku, ale také v Lužci a Kralupech nad Vltavou.Foto: Deník/Jiří Říha

Už třináct let neví, co je to v neděli ráno sladce spát. V půl deváté totiž zvoní ve věži mělnického evangelického kostela a o třicet minut později tahá za provazy ve věži katolického kostela, kam už se scházejí lidé na ranní mši.

Mělnický zvoník a hodinář Jiří Malecký se ke své zálibě dostal kdysi úplnou náhodou. „Měl jsem možnost podívat se na zvonění a při té příležitosti jsem si chtěl udělat pár fotek z ochozu věže svatých Petra a Pavla. Naskytla se možnost zazvonit si a od té doby mě zvonění uchvátilo. Vrátil jsem se hned další neděli a od té doby zvoním," vzpomíná.

Hlavní mělnický zvoník nechává zvony zpívat nejen v místních kostelích, ale například i v Lužci nad Vltavou, Roudnice nad Labem, Radouni nebo Mečeříži.

Stará se při tom také o stroje věžních hodin, mělnických, lužeckých i kralupských.

„Dostal jsem se k tomu přes bývalého mělnického zvoníka a varhaníka, který o věžní hodiny pečoval přede mnou. Odstěhoval se na Moravu a přenechal mi je," vypráví hodinář, jehož doma po návratu ze zaměstnání čekají opravy porouchaných pendlovek, budíků a kukaček.

Zvládá i veškerou údržbu hodin ve věžích. Ty nejstarší jsou staré už skoro sto padesát let. „ Stroje jsou mechanické, takže se čas od času objeví nějaká porucha. Občas je nutné udělat i generální opravu," říká Jiří Malecký.

Některé hodiny se musejí denně natahovat. A právě k takovým vyráží do Lužce nad Vltavou. „Jezdím tam každý den navečer, v případě potřeby mě zastupují manželka a táta," vysvětluje.

Musí být hodinář víc šikovný nebo trpělivý?

Oboje, zabere to hodně času a člověk musí vědět, jak a co má na hodinách seřídit, aby šly tak, jak mají.

Za hodinami i zvony musíte stoupat do výšek, jak to snášíte?

Výšky rád nemám, ale jen ve chvíli, kdy se necítím bezpečně. Pokud to bezpečí pod nohama cítím, je mi jedno, kde stojím.

Jiří Malecký:
- Je mu šestatřicet let
- S manželkou a třemi dětmi žije v Hoříně u Mělníka
- Pracuje jako specialista pro měření a regulaci

Věže hodně lákají ptáky, jak to tam pak vypadá?

Pokud věž není udržovaná a ptáci se dostanou dovnitř, bývá hodně zaneřáděná. Občas se člověk dostane do míst, kde to není vábné.

V jakém stavu bývají zvony v kostelích?

Pokud se o zvony nikdo nestará, jsou v žalostném stavu. Mým snem je, aby se rozezněly všechny zvony v širokém okolí. Proto se je snažíme s ostatními zvoníky rozpohybovat.

Jak to děláte?

Začíná se vyklizením a vyčištěním zvonice, až pak přichází na řadu prověření zvonu. Nejdříve se zkontroluje závěs zvonu, zda není nějak poškozený a zda je správně dotažený. Pak je na řadě srdce. Musíme mít jistotu, že bije do správného místa, není poškozené a je dobře uchycené. Následuje kontrola páky, na které jsou umístěny provazy. V závěru se prověří právě provazy a může následovat zkouška zvonu.

Jak dlouho to celé většinou trvá?

Záleží na zvonici, ale většinou je to dva nebo tři dny. Velkou roli hraje i vzdálenost od domova.

Jaké je to správné místo pro srdce zvonu?

Srdce zvonu musí bít do nejsilnějšího místa věnce, což je spodek zvonu. Je to samozřejmě znát na zvuku. Pokud by srdce bouchalo jinam, mohl by se zvon dokonce i poškodit.

Na některých místech zvoní místo zvoníků technika. Proč zůstáváte u rukou a provazů?

Když se zvoní ručně, víte přesně, co se se zvonem děje. Motor vám to neřekne. Chybu dělá i zvoník, který je líný lézt do schodů a natáhne si provazy dolů do věže. Pak netuší, jak zvon vypadá a co se ve věži děje. Zvoníci by měli své zvony kontrolovat, my to děláme každé tři měsíce.

Autor: Petra Špitálská, Jiří Říha

3.8.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.

Neratovice prolomily střeleckou smůlu

Zřícenina hradu Trosky

V Branžeži se rozhodovalo v závěru

Kočky z útulku našly nový domov

Mělník - Umisťovací výstava chlupáčů bez domova aneb Chtění nechtění mazlíčci byla sobotní výstavou zvířat, která potřebují domov.

Mělničtí strážníci slavili čtvrt století vítězstvím

Lhotka - Mělničtí strážníci slavili čtvrt století od vzniku založení městské policie vítězstvím. V rámci oslav pořádali třetí ročník soutěže pro strážníky ze širokého okolí, kde si v modelových situacích vyzkoušeli své schopnosti a odolnost. A ze třinácti dvoučlenných hlídek z osmi městských policií byla nejlepší právě ta mělnická.

Krátce z Mělnicka: Na premiéru míří i filmaři

Mělnicko - Přinášíme vám krátké zprávy z regionu.

Chybí góly a hlavně body. Vymaní se Tišice z krize?

Tišice – Na Mělnicku patří Sokol díky svému postavení k těm přednějším týmům. Hraje I. B třídu, výš už jsou jen divizní kluby Neratovice s Libiší a z I. A třídy Pšovka se Záryby. Přesto v této sezoně Tišice zůstávají daleko za očekáváním.

Předvolební speciál deníku: Jak splnila vláda své sliby?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies