Vlněna byl jeden z nejstarších a i nejrozsáhlejších továrních komplexů na zpracování vlny v Brně.
Počátky komplexu sahají do 18. století. Postupně jej vlastnil továrník Josef Biegmann, rodina Bochnerů i Stiassnych a na začátku II. světové války už rozsáhlé objekty získal Němec Julius Kunert. Po osvobození byl podnik znárodněn a stal se součástí národního podniku Vlněna. Objekt byl k textilní výrobě využíván až do roku 2008, kdy byla odstavena poslední linka menší soukromé firmy Vlnako. Ta ještě pokračovala v tradiční vlnařské výrobě.
Zajímavosti k Vlněně najdete také v tomto videu:
V té době už byl celý areál ve velmi neutěšeném stavu. K lepšímu se situace začala obracet až v roce 2016, kdy jej získala firma CTP. Ta část objektů v areálu zbourala a nahradila novými. Klíčová a architektonicky cenná místa se jí však podařilo zachránit a zrekonstruovat. Pozornosti se tak právem dočkala také u porotců soutěže Grand Prix architektů – Národní ceny za architekturu.

Areál se nachází na dohled centra Brna v zastavěném území městského bloku o ploše asi 40 tisíc metrů čtverečních mezi ulicemi Dornych, Přízová a Mlýnská a říčkou Ponávka.
Palác Bochnerů ze Stražiska.
Nový komplex tak vznikl na místě původního brownfieldu, který představoval právě bývalou textilní továrnu Vlněna. V těsném sousedství novostaveb zůstal zachován původní Palác Bochnerů z roku 1867, který je jedním z nejstarších neorenesančních paláců v Brně.
Místo demolice rekonstrukce
„I přes vypsaný demoliční výměr na celé území továrny se investor rozhodl palác zrekonstruovat. Při opravě se podařilo objevit zachovalé původní štukové stropy, celé schodiště a cenné nosné konstrukce v přízemí. Zachován by měl být i původní objekt Výtopny s komínem,“ uvedl za architektonickou kancelář Studio acht hlavní architekt Václav Hlaváček.
Vysvětlil, že při tvorbě budoucí podoby takto rozsáhlého území bylo potřeba pracovat s měřítkem čtvrtí, kterých se bezprostředně dotýká.

„Velkoměstský charakter ulice Dornych byl inspirací pro odsazení a rozšíření ulice Přízova až k Bochnerově paláci. Tento nově vzniklý prostor ulici velmi vhodně rozšiřuje,“ míní Hlaváček.
„Vždy jsme se snažili vycházet z přírodních forem, logiky a poetiky přirozeného uspořádání,“ uvedl také.
Městská zeleň i obchody
Uvnitř administrativního areálu vznikl otevřený vnitroblok s řadou obchodů i služeb a volně přístupnou městskou zelení, ústící do zahrady za Bochnerovým palácem.
Kancelářské budovy odpovídající standardům 30. let 21. století.
Vstup do vnitrobloku začíná vizuálně dominantní budovou H. „Vypadá jako ostroh? Nebo jako oblázek? Z každého místa působí na pozorovatele jinak,“ přiblížil Hlaváček.