Ačkoli jistě budete protestovat a nesouhlasit, čas je umělá konstrukce, která tu je jen kvůli tomu, abychom se dokázali potkávat. Kdyby nebyly hodiny a tři lidé by se domluvili, že se potkají ráno, nejspíš by se nikdy nepotkali. Jeden by přišel okamžitě po probuzení, druhý po svítání, třetí by na to zapomněl a nedorazil vůbec. Když se ale domluví na devátou hodinu, dorazí nejspíš všichni téměř současně.

Když žert není žert

Přesto na hodinách není přirozeného nic. Přirozené jsou jedině opakující se cykly dané otáčením a postavením planet, hvězd a dalších vesmírných těles. Střídají se den a noc, nějak se od nás vzdaluje Slunce, aby se pak zase přiblížilo. Objevuje se a mizí Měsíc. Někdo rozumný to pak rozdělil na roky, měsíce, dny a ty pak na hodiny a sekundy. Na druhou stranu nic není přesné, proto tu kupříkladu máme 29. únor, který to jednou za čtyři roky zase srovná do latě. A taky Horymírové mohou oslavit svátek.

Milovaný letní čas 

Je tedy s podivem, jaké emoce dokáže rozpoutávat střídání letního a zimního času. To je přitom v současnosti ohrožené a nikdo neví, jak se bude či nebude čas střídat po příštím roce. Členské státy Evropské unie si totiž usmyslely, že jsou chytřejší každý sám než společně, a touží si o čase rozhodovat samostatně. A už o tom dokonce rozhodly a i na základě poměrně obskurní internetové ankety nejspíš je se střídáním dvou časů amen.

Trápení bez konce

Pak se ale státy zalekly vlastní hlouposti. V anketě se totiž velká část respondentů rozhodla, že nechce ten skutečný čas, ale naopak preferuje čas letní. Odborníci sice tvrdí, že to není možné, ale to je samozřejmě nesmysl, protože čas je umělý koncept od začátku do konce a je úplně jedno, jak budeme označovat moment, kdy je Slunce v nadhlavníku. Navíc to stejně již většina lidí ani nepozná.

Ještě zábavnější bude, až si jednotlivé státy začnou volit vlastní „časové pásmo“, takže podivné momenty jako mezi Portugalskem a Španělskem budou nastávat například při přejezdu ze Slovenska do Maďarska, mezi Polskem a Německem (obyvatelé Zhořelce budou patřit k největším obětem tohoto nesmyslu, na jehož prosazování se podíleli také čeští europoslanci).

Kalouskova mise

Rozhodovat by se přitom mělo z uživatelského hlediska. A tam, pro odborníky bohužel, má letní čas výrazné výhody. Nikdo přeci nepotřebuje, aby v létě svítalo ve 3 ráno a stmívalo se v osm. A v zimě je stejně pořád ošklivě a tma, tak je jedno, jestli je tma do osmi, nebo jen do sedmi, kdy beztak řečeno panem prezidentem Ing. Milošem Zemanem slušní lidé ještě spí. Takhle jednoduché to je.

Anketami do Absurdistánu

Zavedení letního času bylo kdysi velmi racionálním rozhodnutím. Fabriky ušetřily na provozu, ale především bylo příjemnější v létě si užít delší večery a spát trochu déle, než by hlásalo svítání podle toho lepšího času.

Osobně jsem nikdy nesdílel tu nenávist vůči letnímu času, ale bohužel je mi jasné, jak se ji podařilo zmanipulovat až do současného tragického stavu. Několik aktivistů se každoročně a vždy jen při jarní změně ozvalo, že změna času má zdravotní dopady na lidi. K tomu se přidalo několik chronických hypochondrů, kterým je špatně celý rok. A pak se udělala oblíbená anketa, zda nejsou lidé unavení. Upřímně: kdo není v pondělí ráno, navíc na přelomu zimy a jara, unavený? Zeptal se těch lidí na totéž někdo o týden dřív či dva týdny po změně času?

Vláda versus Karvinsko

K tomu ekonomové každoročně spočítali, že pro průmysl již střídání času nemá žádný dopad, což asi skutečně nemá, protože ty Bruselem vynucené a lidmi nenáviděné úsporné žárovky asi opravdu nic nežerou.

Výsledný koktejl emocí vyvolal dojem, že musíme střídání času zrušit. Jenomže nikdo moc neví, jak to udělat. Naštěstí. Doufejme, že tyto hrátky s časem byly jen taková anabáze na vrcholu ekonomického cyklu a někteří politici si na ní jen honili laciné body. V době krize, kdy o něco jde, by se měly řešit skutečné problémy. Čas k nim prostě nepatří.