Tím zlomem, dějinným okamžikem se měla stát první skutečně fungující a podle mezinárodních standardů vyspělé části světa vyzkoušená vakcína na covid-19. Její úspěšné otestování oznámili počátkem týdne největší světový farmaceutický koncern americký Pfizer a německý startup BioNTech. Už ve středu pak Evropská komise podepsala s koncernem dohodu o dodávce tří set miliónů dávek vakcíny do zemí Evropské unie, včetně České republiky.

Náš stát si řekl o dva milióny dávek vakcíny a zdá se, že není problém, aby je nemohl dostat. Spíše je otázkou, proč si Česko neřeklo až o dvojnásobek tohoto počtu. Z pohledu základního kritéria EU, tedy počtu obyvatel, i vedlejšího, kterým je kritičnost situace z pohledu šíření a dopadu nákazy, by republika mohla dostala i přes pět miliónů dávek z nasmlouvaného množství. Důvodem je zřejmě fakt, že Česko si v říjnu předobjednalo tři sta miliónů dávek vakcíny od společnosti AstraZeneca, která má ale oproti Pfizeru při testování zpoždění.

Rusům Sputnik nepomohl

Ve hře jsou vedle „západních“ i „východní“ vakcíny. Putinovský Sputnik V a vakcíny čínské, důvěryhodnost jejich povolování a testování je však zatím natolik pochybná, že jimi nikdo na Západě nebude chtít očkovat, dokud tyto pochybnosti nebudou vyvráceny.

To však podle světových biochemiků neznamená, že na poměrně jednoduchém principu fungující ruská vakcína nemůže být účinná. Milióny dávek Sputnik V si země jako Indie nebo Egypt už objednaly.

Když se však podíváme na Rusko, zemi, kde byla vakcína Sputnik V oficiálně zaregistrována už 11. srpna, vidíme, že problém je jinde.

Rusko zažívá úplně stejně jako celý Západ podzimní vlnu nákazy. Zavírá ekonomiku, tvrdě omezuje především v Moskvě a velkých městech život. A Rusům, kteří na covid-19 dál umírají, není nic platné, že jejich země jako první na světě oznámila, že má vakcínu.

S vakcínou proti covidu-19 se to totiž má podobně jako s každou jinou vakcínou. Musíte se jí očkovat včas, dříve než epidemie, například chřipky, vypukne, aby vás vakcína mohla plně ochránit. Proto se i na chřipku očkuje v září, v říjnu, ne v lednu nebo únoru, kdy už chřipka v našich zeměpisných šířkách řádí a nechává za sebou tisíce mrtvých. A my teď uprostřed druhé vlny naší domácí epidemie covidu-19, virové nemoci nejen výrazně nakažlivější, ale také o dost nebezpečnější než chřipka, právě jsme.

Jako po válce

První očkovací dávky vakcíny, které přijdou do Česka na přelomu roku, proto zázrak nepřinesou. Ale v kombinaci s rychlým a levným testováním mohou vést nejdříve k ochraně lékařů, ošetřovatelů a seniorů a postupně i nás ostatních.

Život se začne pozvolna vracet do normálních kolejí. Ale po koronavirové vlně tu zbudou tisíce a tisíce mrtvých, obrovské ekonomické škody, jedna generace dětí, která skoro rok nechodila do školy a která bude pocovidové dluhy splácet ještě v dospělosti. Bude to jak po válce. Válce, kterou přes chyby našich „vojevůdců“ nakonec vyhrajeme, ale z níž se budeme ještě dlouhé roky vzpamatovávat.