Vláda svými předprázdninovými výroky v občanech vzbudila dojem, že letos se jejich platby za energie sníží o šestnáct tisíc korun, tudíž snadno uhradí zálohy za plyn a elektřinu. Jenže ministři to mysleli úplně jinak. Vyčleněné miliardy rozdělí na dvanáct měsíců, takže letos lidé „dostanou“ 2500 korun (nebo možná 5000), zbytek pak příští rok. To je ovšem jiný příběh, který neměli Zbyněk Stanjura a Jozef Síkela vyprávět pod tlakem, ale v předstihu, detailně a spotřebitelsky vstřícně. Pětka z komunikace.

Kateřina Perknerová
Složenka blízko, válka daleko

Dost podobné je to u daně z nezaslouženého zisku (windfall tax). V těchto dnech banky hlásí své výsledky za první pololetí. Česká spořitelna meziročně zvýšila zisk o 67 procent, Raiffeisenbank o 78,4 procenta, Moneta Money Bank o 101 procent. Na co chce kabinet čekat? Tyto nečekané profity by měly peněžní domy vrátit klientům. Žádnýz nich ale nenabízí dvouciferné úrokové sazby, takže by to za ně měla oklikou udělat vláda. Podobně jako u energetických firem. Inflaci to nijak nepovzbudí, neboť občané vše okamžitě použijí na zaplacení horentních sum za plyn, elektřinu, pohonné hmoty a potraviny. Mimochodem, ceny pečiva neklesají, jak uvedl v rozhovoru pro Deník lidovecký ministr zemědělství Zdeněk Nekula, ale právě naopak.

Neplatí rovnice, že levnější obilí automaticky znamená levnější rohlík. Jak výstižně napsal čtenář Jiří Řehák: „Pokud by obilí kleslo na ceně o deset procent, projeví se to zlevněním o šest haléřů na rohlíku.“ Své tvrzení dokládá podrobným rozborem, který zaslal i ministerstvu. Nelze zkrátka trousit jen tak vyjádření bez opory ve faktech a racionalitě. Neměl by to dělat nikdo, natož člen vlády.