Kliknutím zvětšíteO finálním výsledku však rozhodne až Evropská rada, která se má sejít již příští týden, a o zvoleném cíli bude jednat v rámci tzv. trialogu – tedy mezi Radou, EP a Evropskou komisí. Odpor vůči vyšším ambicím lze očekávat zejména od premiéra Andreje Babiše, který rozměr hrozby klimatické krize dosud nepochopil.
Zdánlivě hlasití odpůrci
V českých médiích se nepříliš překvapivě hlasu dostává především těm, kteří s rychlejší dekarbonizací evropské, potažmo české ekonomiky nesouhlasí. Podle místopředsedy vlády Karla Havlíčka a ministra životního prostředí Richarda Brabce není realistické dosáhnout dokonce ani umírněnějšího cíle navrženého Evropskou komisí, která prosazuje jen padesátipětiprocentní snížení emisí. Mezi politiky a komentátory také panují obavy z toho, jaký dopad takové úsilí o záchranu klimatu bude mít na českou ekonomiku, zejména pak na průmysl, především automobilový.
A jaký je váš názor? Pište prosím na adresu nazory@vlmedia.cz. Vaše příspěvky rádi zveřejníme.
Europoslanci, kteří podpořili klimatický cíl 60 % (piráti dokonce hlasovali pro 65 procent), jsou společně s ekology terčem útoků zastánců tohoto v Česku zdánlivě nejhlasitějšího názorového spektra. Přestože se jimi odsouhlasené tempo snižování emisí nejvíce blíží doporučením vědců (podle nichž by emise měly klesat alespoň tempem 7,6 procenta ročně), odpůrcům vadí, že by na lopatky položilo právě ta hospodářská odvětví, která ke vzniku klimatické krize přispívají. Ta se také česká vláda neustále snaží křísit, místo aby Zelenou dohodu skutečně vzala za svou a pojala jí jako příležitost opustit neudržitelný a vůči krizím jen málo odolný způsob fungování naší společnosti.
Poslední šance
Co ve veřejné debatě o rychlejším snižování emisí zaznívá jen málo je to, o co přijdeme, pokud úsilí o dekarbonizaci v rámci Zelené dohody nezačneme brát smrtelně vážně a včas se k němu nepřipojíme. Je to pro českou ekonomiku možnost zařadit se po bok nejvyspělejších států a vytvořit tisíce nových pracovních míst v zelených odvětvích, které nebudou ohroženy nyní již nevyhnutelným útlumem fosilního průmyslu. Je to také šance pro vědu a výzkum, modernizaci školství, či prosperitu v nyní strukturálně postižených krajích.
Především je to však poslední příležitost lidstva zabránit globálnímu oteplení nad úroveň s katastrofálními následky. Pokud se totiž svět oteplí o 3 °C, k nimž i při důsledném dodržování stávajících nedostatečných závazků směřujeme, finanční náklady vzniklé naší nečinností přijdou celou EU odhadem na 175 miliard EUR ročně. Budou nás také stát miliony, možná miliardy lidských životů. Položme si proto otázku, zda má smysl úsilí o záchranu klimatu brzdit kvůli zastaralému průmyslu, který nám na nebezpečně přehřáté planetě beztak nebude k ničemu.
Seriál Deníku: Zelená změna u vás
Každá třetí koruna, kterou v příštích letech získá Česko z evropských fondů, by měla jít na změnu naší země v ekologicky šetrnější stát. Jde o mnoho desítek miliard, které mohou naši zemi změnit v lepší místo k životu, pomoci naší krajině. A pomoci omezit změny klimatu. Deník vám bude pod logem „Zelená pro Evropu“ přinášet ve spolupráci s EURACTIV.cz zprávy o tom, co to bude znamenat pro EU i pro každého z vás, příběhy z vašeho okolí, bude zkoumat, koho a jak se může tato změna dotknout. A jak ji dobře využít. Třeba i ve vaší obci.
Názory zde zveřejněné přinášejí různé pohledy publicistů a osobností, ale nevyjadřují stanovisko Deníku.
9
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
