Vidlákova Lhota. Lékařova Lhota. Kocourovy Lhotky. Obce či jejich části, které ve svém názvu nesou variaci na Lhoty a Lhotky, se ukázaly jako vítězové srovnání Deníku o nejčastější podstatné jméno v názvu tuzemských sídel. Celkem jich datová redakce Deníku na základě aktuálních údajů Českého úřadu zeměměřičského a katastrálního napočítala 309.
Různých Vsí, Vesnic a Vesniček je pak v zemi mezi více než 15 tisíci obcemi a jejich částmi přes dvě stě. Včetně těch s poetickými názvy jako Chlupatá Ves, Krásněves i Pekloves.
Dokonce se dají najít i dvě Vesničky s velkým „V“. Jedna je částí obce Prysk na Českolipsku. Nová Vesnička zase přísluší k obci Liběšice na Litomeřicku.
Mnoho nového
Když jsme u přídavného jména Nový, Nová, Nové, tak to obsahuje dokonce 345 tuzemských sídel či jejich částí.
Data dávají nahlédnout i na řešení odvěkého sporu, zda je více Horňáků či Dolňáků. Obcí, které mají ve jméně Horní, je v zemi aktuálně 271, zatímco Dolních je „jen“ 254.
Vsi, které nejsou
Jen pro zajímavost: sídlo, které by kombinovalo obě přídavná jména, tedy pověstná Horní Dolní či snad Dolní Horní, neexistuje. Na mapě s oficiálními názvy nenajdete ani jeden Zapadákov či Díru.
To ale neznamená, že tak nemůže být pojmenované nějaké místo. Třeba v případě Sladké Díry se jedná se o ulici v Tanvaldu, místní název v Desné na Liberecku či turistické rozcestí u Studénky.
Nejsou ani žádné Chvojkovice, natož Chvojkovice-Brod proslavené Strojní a traktorovou stanicí z filmu Jáchyme, hoď ho do stroje. Naopak Jáchymovy existují v zemi rovnou tři a k tomu ještě jeden Nový Jáchymov na Berounsku.
A když budete někdy hovořit o peklu na zemi, pak vezte, že v České republice se vedle zmíněné Peklovsi nacházejí rovnou čtyři Pekla – určitě není bez zajímavosti, že všechna jsou v Čechách, na Moravě či ve Slezsku není ani jediné.