Vydatně zavlažujeme stálezelené dřeviny především za sucha, aby měly přes zimu dostatek vláhy potřebné k důležitým pochodům.

Na přelomu měsíců září a října musíme ještě před příchodem mrazů sklidit jakon. Mohutné rostliny vytvářejí na bázi stonků dva druhy hlíz. Blíže povrchu půdy jsou hlízy stonkové, kterými se jakon vegetativně množí, proto stonkové hlízy ihned po sklizni uskladníme pro jarní výsadbu. Níže položené hlízy jsou vřetenovitého tvaru a právě ty jsou určeny ke konzumaci. Hlízy jsou křupavé konzistence s příjemnou ovocnou příchutí a jemnou sklovitou dužninou. Jedná se o polysacharid, který je lidský organismus schopen zpracovat bez nároků na inzulín. Proto je vyhledáván především osobami trpící cukrovkou.

Pro výsadbu česneku používáme zásadně zdravou sadbu, nejlépe uznanou. Před výsadbou stroužky česneku moříme po dobu 20 až 30 minut proti plísni. Proti háďátku použijeme k moření některý ze sirnatých přípravků po dobu dvanácti hodin. Vlastní výsadbu česneku provádíme až během listopadu.

Skládkové hniloby zeleniny mohou být způsobovány houbami Botrytis cinerea, Rhizoctonia crocorum a Rhizopus spp. Příznaky bývají různé, kořeny podléhají mokré i suché hnilobě. Na povrchu skladovaných plodin se tvoří podle druhu patogenu mycelium šedé, černé i bílé barvy. Ve skladovacích prostorách je proto nutné udržovat teplotu kolem 4°C, vlhkost na úrovni kolem 80 až 95% a prostory dostatečně větrat. Před uskladněním zeleniny doporučuji skladové prostory i nádoby dezinfikovat.

Ze země vyzvedáváme hlízy jiřinek a begónií, a to ihned, co je spálí první mrazíky. Stonky odstřihneme, hlízy očistíme, necháme je oschnout a uložíme do chladné, ale bezmrazé místnosti s přiměřenou vzdušnou vlhkostí, aby neplesnivěly, ani nevysychaly.

Autor: Petr Kumšta