V listopadu můžeme ještě pokračovat s výsadbou ovocných dřevin, dokud nezamrzne půda. Dbáme na to, aby stromky byly vysazeny ve stejné úrovni jako ve školce. Keře rybízů vysazujeme asi o 10 centimetrů hlouběji , než rostly ve školce. Hlouběji se též vysazují maliníky a ostružiníky, které současně přihrneme zeminou, aby nevymrzly pupeny na kořenovém krčku.

Stromkové růže chráníme proti poškození mrazy. Mladší kmínky ohneme k zemi, korunky k ní přichytíme háčky a přikryjeme chvojím. Na starší růže navlečeme silný papírový pytel nebo je obalíme pytlovinou či netkanou bílou textilií a ovážeme provázkem. Používání neprodyšných folií je nevhodné.

Vřesovištní rostliny zakrýváme chvojím, které však včas v předjaří musíme odstranit, protože vřesy brzy kvetou. Vhodná ji bílá netkaná textilie.

Je nutné zkontrolovat oplocení, dle potřeby je opravit a obnovit ochranu kmínků proti okusu zvěří. Opravíme chrániče a při té příležitosti můžeme povolit nebo obnovit úvazky mladých stromků.

Pokud je příznivé počasí, máme ještě možnost pro vyhnojení půdy organickými hnojivy a zrytí záhonů. Neotálejme s tím, protože podzim je pro tuto činnost jednoznačně výhodnější než jaro. Zrytá půda může dobře promrznout, drží pak lépe vláhu a při jarní kultivaci se dobře zpracovává.

Zkontrolujeme uskladnění jiřinek, mečíků a dalších cibulnatých a hlíznatých rostlin. Poraněné hlízy, které začaly plesnivět, včas odstraníme, aby se infekce nešířila.

Dokončujeme sklizeň pozdních odrůd jablek. Pokud je na stromech nečekaně překvapil mráz do -5°C, počkáme, až během dne poleví, a sklidíme je. Narovnáme je do přepravek, které necháme asi dva dny pod přístřeškem nebo v suché chladné místnosti, aby plody oschly, a potom je teprve uložíme do sklepa.

Mezi řádky jahodníků a mezi keře drobného ovoce rozhazujeme dobře rozleželý kompost a mělce ho zapravujeme do půdy.

Autor: Petr Kumšta

Děkujeme za zaslaný příspěvek!