Seriál o rodu Haanů z Löwenbergu - 2. díl

1. 2. 2021

autor externí

Třicetiletá válka, nejkrvavější konflikt odehrávající se v 17. století, ovlivnila osud mnoha lidí žijících v této neklidné době. Jedním z jejích důsledků byl hromadný exodus těch, kteří byli nuceni z náboženských či ekonomických důvodů opustit svoji vlast. Jednou z obzvláště těžce zkoušených oblastí byly i země Koruny české. Údělem emigrantů bylo postiženo mnoho příslušníků vyšších společenských vrstev, šlechty i měšťanstva. Jejich místa v hierarchii pobělohorských Čech zaujímali lidé, které válečná fortuna vyznamenala svoji přízní. Proces obměny obyvatel nekončil uzavřením vestfálského míru. I v poválečných letech, kdy se pomalu začínala zlepšovat ekonomická situace, docházelo, nyní již bez přímého ovlivňování ‚shora‘, k přílivu lidí z cizích zemí. Značnou část z nich tvořili příslušníci jazykově německy mluvícího etnika – jedním z nich byl i Jan Kryštof Haan. A právě o rodu Haanů z Löwenbergu vám nezávislý publicista Stanislav Vaněk nabízí obsáhlý text, který budeme na stránkách Deníku vydávat na pokračování.

Erbovní listina, jíž byl dne 19. června 1694 Johann Christoph Haan povýšen císařem Leopoldem do šlechtického stavu. Zároveň mu byl udělen predikát von Löwenberg. | Foto: Archiv města Plzně

Plzeňská větev rodu

Nositelem rodové tradice se stal prvorozený syn Karel Josef. Kráčel ve šlépějích svého otce Jana Kryštofa, stal se též lékařem a navíc úspěšně absolvoval studia filosofie. Oženil se s Kateřinou Vodičkovou, dcerou plzeňského primátora Jana Petra Vodičky. Jejich soužití bylo obdařeno pěti potomky – první dítě zemřelo nepokřtěné po porodu a v pramenech doložený syn Jan Josef zemřel v necelém roce svého věku. O dalších třech jejich dětech narozených v rozmezí let 1709 – 1718, dceři Ludmile Kateřině a synech Ignáci Janovi a Vojtěchu Vítovi lze zjistit jen velmi málo hodnověrných informací. Nejvíce zpráv je známo o Vojtěchu Vítovi, který v letech 1749 – 1760 vlastnil spolu se svou manželkou Markytou v Plzni několik nemovitostí. Nejprve dům č. p. 174 na rohu Andělské a Sedláčkovy ulice, který posléze se ztrátou prodal, aby mohl zakoupit dům č. p. 235 přímo na hlavním náměstí. Jaké bylo jeho povolání či společenské postavení, dosud nevíme. Otec výše zmíněných dětí Karel Josef zemřel dne 25. listopadu 1724 v Plzni jako bohatý měšťan. Jeho majetek byl ohodnocen na 6500 zlatých. Jeho choť, Kateřina Vodičková jej přežila o devět let a zesnula dne 26. července 1733.

Rodný list Johanna Christopha Haana, vystavený městskou radou ve Frankfurtu nad Mohanem.

Seriál o rodu Haanů z Löwenbergu - 1. díl

Osudy dalších potomků Jana Kryštofa Haana byly různé. Dcery Anna Barbora a Eleonora Konstancia se provdaly za příslušníky městského patriciátu v Plzni. Manželem Anny Barbory se stal sladovník Antonín Sturnecius ze Sturmfeldu a Eleonora Konstancia vstoupila do svazku manželského dokonce dvakrát. Nejprve se stal jejím vyvoleným pláteník a městský radní Dominik Bernard Fleisner a posléze uzavřela sňatek s lékařem Petrem Pavlem Hellferem z Helfentreu. Zemřela dne 3. února 1770 ve věku osmdesáti čtyř let. Syn Rudolf František odešel z tohoto světa poměrně záhy a lze se domnívat, že svobodný a bezdětný.

Autor: Stanislav Vaněk, nezávislý publicista